Koupím falešnou adresu pro školáka. Firmy zařídí změnu trvalého bydliště za šest tisíc, postih nehrozí |
„Dostat dítě na kvalitní školu, i když máte trvalé bydliště tři minuty od ní, jsou poměrně velké nervy. Podle naší zkušenosti je značná část rodičů kvůli kvalitní škole ochotná účelově měnit trvalé bydliště dítěte,“ řekl pro Lidovky.cz sedmatřicetiletý rodič prvňačky z Prahy, který si nepřál být jmenován. Jeho dcera měla štěstí a na školu se dostala, na jiné však padl černý Petr.
Ministr školství Petr Gazdík (STAN) považuje takzvanou spádovou turistiku, jak se účelovému přehlašování trvalého bydliště za účelem přijetí dítěte na danou školu říká, za problém. Proto zvažuje změnu příslušného zákona tak, aby se ředitelé při zápisu dětí do prvních tříd nemuseli koukat jen na trvalé bydliště žáka.
„Líbilo by se mi kritérium jako délka trvalého bydliště v obci, což by právě té (spádové) turistice zabránilo,“ sdělil ministr. Lidé, kteří se například v dané obci narodili, by podle něj mohli mít větší šanci na přijetí než ti, kdo se do obce přihlásili jen kvůli škole před nedávnem, přitom však reálně bydlí jinde.
Nová generace Ukrajinců v Česku vydělá Husákovým dětem na penze, říká Gazdík. Žádná ghetta nechce |
Když totiž přijde k zápisu více dětí ze spádové oblasti, ředitel z nich musí losovat. V praxi se tak může stát, že se štěstí přikloní k tomu, kdo v obci ani nebydlí a vytlačí tak dítě, jež třeba bydlí v docházkové vzdálenosti od školy. „Až do letošního roku jsme zatím byli schopni přijmout všechny děti. Letos jsme poprvé přistoupili k losu,“ řekl pro Lidovky.cz Petr Punčochář, ředitel brněnské Základní školy Svážná. „O přehlašování adres trvalých bydlišť na poslední chvíli víme. Je to fenomén doby,“ dodal.
Lze to i legálně
Ke změně adresy trvalého bydliště vede přitom legální cesta, rodičům v tomto směru pomáhají za poplatek specializované agentury. Cena za přehlášení dítěte na „lepší“ adresu může přitom vyjít až na několik tisíc korun.
Rodiče mohou mít různé důvody, proč své ratolesti oficiálně přehlásit jinam. Jednak to může být absence školy v místě jejich opravdového bydliště, když například bydlí v satelitním městečku bez potřebné místní infrastruktury. Jednak to může být i kvalita školy.
Šampioni v odkládání. Pozdější nástup dětí na základní školy žádají tisíce rodičů, jaké jsou nejčastější důvody? |
„Některé školy jsou rodiči považovány za prestižnější, takže se snaží na ně děti dostat tak, že jim přihlásí trvalé bydliště třeba k prarodičům. Aby se dítě dostalo tam, kam potřebují,“ potvrdil pro Lidovky.cz Luboš Zajíc, předseda Asociace ředitelů základních škol.
„Spádová turistika je velký šlágr hlavně ve Středočeském kraji. Děti si nechávají napsat trvalé bydliště třeba u nás na Praze 6 a my potom nemáme kapacity pro vlastní děti. A kdykoli jsme se snažili vymyslet jakékoli kritérium, vždycky nám bylo vyčteno jako diskriminační,“ sdělila serveru Lidovky.cz pražská zastupitelka Mariana Čapková (Praha sobě). Jako jedno z funkčních kritérií by podle ní mohlo být, jak dlouho je dítě na adrese trvalého bydliště přihlášeno, jak to navrhuje i ministr Gazdík, nebo i to, jestli má stejnou trvalou adresu i aspoň jeden z rodičů.
Pardubice nechtějí diskriminovat svoje děti
Odvážněji řeší situaci v Pardubicích. Pokud má škola velký převis žáků se spádovým trvalým bydlištěm, ředitel může po rodičích chtít, aby dokázali, že v okolí školy opravdu bydlí. Musí takto například předložit nájemní smlouvu, potvrzení od vlastníka bytu nebo výpis z katastru nemovitostí.
Toto pomocné kritérium zavedly Pardubice plošně pro všechny ředitele v roce 2017. „Z dat z matriky o demografickém vývoji jsme se dozvídali, že dochází k účelovému přehlašování pobytu, a dokonce jsme vídali i billboardy, na nichž lidé nabízeli za úplatu převod trvalého pobytu do bytu,“ osvětlil pro Lidovky.cz Jakub Rychtecký (ČSSD), náměstek primátora Pardubic. To pardubičtí zastupitelé vnímali jako diskriminaci pardubických dětí. „U školy bydlelo dítě, vedle chodilo celý život do školky, protože se narodilo v Pardubicích. Dostalo se ale do situace, kdy bylo losováno s dítětem, o němž ředitel věděl, že reálně bydlí v jiné obci,“ popsal Rychtecký.
První rok po zavedení pomocného kritéria se pardubickým školám od náporu dětí opravdu ulevilo. Dnes jsou ale rodiče podle Rychteckého otrlejší. „Rodiče na rovinu doloží, že přehlásili dítě na trvalý pobyt v Pardubicích, ale skutečně bydlí jinde. Stejně ale získají velký počet bodů za trvalý pobyt,“ vysvětlil Rychtecký.
Podle něj se rodiče předem raději přiznají, protože si netroufnou riskovat hrozící sankce. Když totiž uvedou nepravdivé údaje, hrozí jim pokuta až deset tisíc korun.
Zápisy do 1. třídy Finsko – spádové oblasti nepřesahují vzdálenost 5 km. Rodiče dostanou od obce dopis s výzvou k registraci dítěte do přiřazené ZŠ. Rodiče mohou zaregistrovat dítě i mimo spádovou oblast, šance na přijetí se ale výrazně snižuje. Německo – většina spolkových zemí má spádové oblasti. Za účelovou změnu bydliště kvůli vyhlédnuté škole hrozí pokuty. Pro spolkové země jako Hamburk nebo Severní Porýní-Vestfálsko neplatí spádovost, rodiče si školu mohou svobodně vybrat. Při převisu zájemců ředitelé sahají k výběrovým kritériím. Rakousko – rodiče mají možnost přihlásit dítě do školy mimo spádovou oblast. Je to ale složitý proces: rodič musí získat souhlas vedení školy mimo i vně spádovou oblast a školské rady mimo i vně spádovou oblast. Linec spádové oblasti zrušil. Při převisu ředitelé upřednostňují děti, které bydlí co nejblíže škole nebo mají na škole sourozence. Španělsko – spádovost nemá, ředitelé žáky vybírají dle bodového systému. Jeden z aspektů je i bydliště: zvýhodnění mají ti, kdo bydlí v okolí školy. |
