Pátek 24. května 2024, svátek má Jana
  • Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Kolik stát platí za kanceláře úředníků? Zbytečný luxus stojí 400 milionů za rok

Česko

  10:01
PRAHA - Průměrná kancelář jednoho státního zaměstnance přijde na 28 449 korun. Kdyby byla menší a za průměrný nájem, byla by o desetinu levnější. Aby v současnosti měla armáda 137 tisíc úředníků kde pracovat, zaplatí stát 3,9 miliardy korun.
Úředníci - ilustrační foto

Úředníci - ilustrační foto foto: Richard Cortés, Česká pozice

Ředitelství silnic a dálnic si pro svých 30 zaměstnanců pronajímá v pražském Braníku 600 metrů kanceláří a platí za ně bezmála pět milionů za rok. Na jednoho pracovníka tak vychází 20 metrů plochy a metr čtvereční vyjde na 8242 korun za rok.

Kdyby si správci českých dálnic našli kanceláře za průměrnou cenu, kterou státní instituce platí v Praze – tedy 2512 korun za metr a rok – ušetřilo by se 3,5 milionu korun ročně.

Nájemné 620 milionů

Vyplývá to z aktuálních dat Centrálního registru administrativních budov, která LN získaly. Z nich vyplývá že celkem za to, aby měla armáda 137 tisíc úředníků, kde pracovat, zaplatí stát 3,9 miliardy korun. Z toho jen na nájemném, tedy když úřady a státní organizace „nebydlí“ ve státních budovách, zaplatí podle dubnových údajů 620 milionů za rok.

„Kdyby se všechny komerční nájmy dostaly na úroveň průměru v dané lokalitě, ušetřily by rozpočtu 186 milionů korun,“ uvedla pro LN Kateřina Arajmu, generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který má státní reality na starosti.

Průměrně teď vychází na jednoho úředníka cena za kancelář na 28 449 korun. Ta má zase při přepočtu využívané plochy na jednoho člověka 13 metrů čtverečních. I to se zdá majetkovému úřadu moc. Snaží se při přesunech státních organizací propagovat výměru 12 metrů čtverečních na jednoho úředníka. To by u budovy ředitelství silnic a dálnic znamenalo při zachování stávajícího nájemného úsporu skoro dva miliony.

„Kdyby se plocha vycházející na jednoho úředníka snížila o metr, přinesla by další úsporu 175 milionů korun za rok,“ vypočítala Arajmu. Celkem by se tak dalo uspořit asi 400 milionů, tedy rovnou desetina současných nákladů na státní kanceláře.

Osm metrů čtverečních

Pro srovnání: aktuální znění českých norem požaduje, aby minimální plocha obyčejné kanceláře činila alespoň pět metrů čtverečních a zároveň zdůrazňuje, že osm metrů je adekvátnějších. Kancelář s plochou pro jednání i odkládacími prostory by pak měla mít alespoň 12, v lepším případě 16 metrů čtverečních.

Státním úřadům se ale šetřit na kancelářích za poslední rok přece jen podařilo. Podle loňských dat z registru byla průměrná kancelář o půl metru větší a vyšla na zhruba 31 tisíc korun.

Autor:

Pracující důchodce skončil po nehodě bez příjmů. Účty poplatil díky životnímu pojištění
Pracující důchodce skončil po nehodě bez příjmů. Účty poplatil díky životnímu pojištění

Spousta důchodců si dnes přivydělává, aby zvládli zaplatit stále rostoucí výdaje a nemuseli se spoléhat na pomoc svých blízkých. Podobně tomu bylo...