Dotační stopku ze strany ministerstva Matějka spojuje s působením lidoveckého ministra Daniela Hermana v čele resortu. Bývalý kněz byl ve sporu s hlavou státu. Nejostřeji v takzvané „kauze Brady“, při níž Zeman odmítl vyznamenat Hermanova strýčka Jiřího Bradyho.
„Motivy pana Hermana byly politické, na tom trvám. Odborné kritiky mi dávají za pravdu, že úroveň našeho festivalu byla vysoká,“ řekl serveru Lidovky.cz Matějka, podle kterého následující ministři – Ilja Šmíd (za ANO) a Antonín Staněk (ČSSD) – špatně nastavený systém zdědili a ministerstvo kultury v diskriminaci Českých doteků hudby pokračovalo dál.
Miroslav Matějka
Resort ale tuto interpretaci důrazně odmítá. „Afiliace pana Matějky s některou z politických stran nebo hnutí, stejně jako u ostatních žadatelů o dotace, nehraje žádnou roli. Ani pozitivní, ani negativní,“ říká mluvčí ministerstva Martha Häckl.
Zajímavým momentem sporu obou stran je rozhodnutí pražského městského soudu z 5. března. Matějka ministerstvo kvůli dotačnímu sporu žaloval. Soud mu dal částečně za pravdu, když zrušil loňské rozhodnutí resortu, kterým byly rozděleny dotace kulturním festivalům. Celkem šlo o 117 milionů korun, které dostaly tři desítky hudebních svátků. Matějka žádal o 4,5 milionu.
Podle dostupných informací se ale žaloba netýkala samotných výsledků dotačního programu. Byla namířena proti tomu, že ministerstvo řádně neodůvodnilo, proč Českým dotekům hudby neudělilo finanční příspěvek. Podle Matějky totiž příslušná ministerská komise zdůvodnila neudělení dotace tím, že festival nemá kvalitní dramaturgii. To ředitel akce odmítá.
Ve slovním hodnocení vytýká ministerstvo festivalu řadu věcí. „Jednoznačně převažují čeští interpreti, kteří ne vždy patří k interpretační špičce. Koncerty svým charakterem nevytvářejí žádnou ideu promyšlené dramaturgie, která by byla základem něčeho výjimečného, jakési festivity/slavnostnosti, která je všeobecným předpokladem skutečného festivalu,“ píše se například v posudku komise pro klasickou hudbu.
V Torontu zemřel pamětník holokaustu Jiří Brady. Pomáhal obnovit Lidové noviny |
Zčásti jí přitakává odborník na klasickou hudbu Jindřich Bálek, který ale Matějkovu akci nezatracuje. „Českým dotekům hudby nelze upřít snahu. V konkurenci Pražského jara, Smetanovy Litomyšle a podobných velkých festivalů se ale může stát, že zůstane s pověstným černým Petrem v ruce,“ říká.
Matějka si však všímá i dalších aspektů rozhodnutí o přidělení či nepřidělení dotací – podle něj vzbuzují podezření ze střetu zájmů. „Způsob, jakým pan ministr skládá komisi pro klasickou hudbu, nepovažuji za objektivní. Sedí v ní totiž minimálně tři lidé, kteří jsou podle mě ve střetu zájmů. Samotné personální složení je podle mě neobjektivní,“ tvrdí Matějka s tím, že plánuje napadnout celý systém přerozdělování u soudu.
Jako příklad uvádí účast Davida Marečka, ředitele České filharmonie, která pronajímá budovu Rudolfina. Stejně tak je podle něj problematická účast Veroniky Hyksové, generální manažerky barokního souboru Collegium 1704, který tímto může z dotací podle Matějky taktéž profitovat.
Ani tyto Matějkovy argumenty ale nepadly na resortu kultury na úrodnou půdu. „Námitka není pravdivá. Pan Matějka v řádném dotačním řízení v programu Kulturní aktivity a v programu festivalů profesionálního umění neuspěl za posledních minimálně deset let nikdy. Komise se za tu dobu mnohokrát obměnila. Bodové hodnocení i slovní odůvodnění komise jsou jasná. Navíc, v případě, kdyby se jakýkoli člen komise s rozhodnutím komise jako celku neztotožnil, může zveřejnit své odlišné stanovisko. To se však za poslední tři roky, kdy funguje tzv. festivalový program, nestalo,“ vysvětlila Häckl.
