Co já, ale co pan Dvořák?!

Jako anonym si můžu říkat, a dokonce psát, co chci. Moje výhoda je v tom, že se nakonec můžu přidat na stranu vítězů ve sporu na AMU, i kdyby to měli být ti, o nichž si myslím a píšu své! To bude pan Dvořák se svým otevřeným postojem sotva moci. Otevřený postoj totiž v případě prohry cestu k moci uzavírá! Zatímco já mám cestu otevřenou tak jako tak! Takže se mnou všichni ti páni Dvořáci prohrají, i kdyby nakrásně vyhráli. Copak já, ale pan Dvořák, ten se ještě něco natrápí!

A co já?

Kdybych osobní zodpovědnost příkladně projevila já sama, předstoupila bych se svým názorem jmenovitě a celá veřejná diskuse o věci by se mohla vyvíjet jinak, nepochybně důstojněji problematice akademické půdy, hájemství svobody a otevřenosti.

Jako anonym se můžu ověnčit lecjakými tituly, a přece něco podstatného kazím, jenže mi to nedochází.

Nebo mi to sice dochází, ale moje vlastní pohodlí je mi přednější než panu Dvořákovi jeho neplacená funkce předsedy senátu. (A moje kůže je mi dražší, než abych s ní šla jako jistý Dvořák veřejně na trh.) Nakonec jde přeci o značku, AMU, a ne o konkrétní lidi.

Takže si říkejte a pište, pánové Dvořákové, Piskátoři, Tleskačové nebo Piskačové, co chcete, takové Horákyně, jako já, Chytrá Honza, nejste!

A co pan Dvořák, předseda senátu?

Spoustu už toho bylo řečeno a popsáno. Kdyby ovšem osobní zodpovědnost příkladně projevil předseda akademického senátu pan Dvořák a odstoupil, mohla se celá causa vyvíjet zcela jinak.

Titulů na to, aby mu došlo, že orgán který řídí něco zkazil, má dost.

Nebo mu to sice došlo, ale jeho židle je mu přednější než celá AMU?

Stav zastupitelské demokracie na AMU a HAMU zvláště

V době voleb rektora AMU 2007 neřešil volební řád AMU právo volit a být volen u pracovníků mezifakultních pracovišť AMU, kteří nejsou členy ani jedné z akad. obcí fakult. To byl případ P. Pachla, jehož mandát byl kvůli tomu zneplatněn. Od jara 2008 (od novelizace řádu) mohou lidé z mezifakultních pracovišť kandidovat do akad. senátu AMU na libovolné fakultě. Zhruba od té doby ovšem reprezentace HAMU znemožňuje své obci, aby doplňovacími volbami do AS AMU nahradila svých pět odstoupivších senátorů, byť je k tomu opakovaně vyzývána. Držitelé fakultních postů vzešlých z práva obce HAMU volit své zastupitele, toto právo na úrovni celoškolní samosprávy svým volitelům odpírají. (Svou vůli si hodnostáři HAMU nechali stvrdit antidemokratickou anketou/výzvou k bojkotu doplňovacích voleb do AS AMU, předloženou řadovým pedagogům a studentům HAMU ve zkouškovém období letního semestru 2007/2008! Anketní otázku předcházela deklarace celého vedení HAMU, tj. AS HAMU, umělecké rady, děkana a proděkanů, že tyto akademické orgány jsou jako jeden muž proti účasti ve volbách. Následovala otázka, zda zbylí členové obce jsou ochotni uplatnit své právo volit a být volen v těchto volbách. Jako kdyby parlament zvolený lidem vypsal před nadcházejícími volbami pro týž lid referendum, zda se voleb hodlá zúčastnit. Položení otázky až hrůzostrašně připomíná kádrování otázkou, která se občanů se zpětnou platností tázala na souhlas se vstupem vojenské bratrské pomoci na naše území v srpnu 1968. Přesné početní výsledky ankety na HAMU nebyly nikdy zveřejněny. Dá se ovšem předpokládat, že procento nesouhlasu s vedením se příliš nelišilo od procenta odvážlivců, kteří si dovolili veřejně nesouhlasit s anketní otázkou po 68. I to dokládá, že HAMU si jako názorový monolit vystačí sama, než aby se namáhala standardní pluralitní demokratickou diskusí s partnery.) Od jara 2008 je to HAMU, která odpírá P. Pachlovi konečně právoplatně kandidovat do senátu, totiž v doplňovacích volbách na půdě hudební fakulty.

Re: Stav zastupitelské demokracie na AMU a HAMU zvláště

Teď nejde o minulost. Ani o pana Pachla. O toho HAMU nikdy nešlo. To je smutná figurka v celém příběhu. Kdekdo si ho bere do úst. Funguje už jenom jako nástroj, argumentační výzbroj papalášů z HAMU. To, že sám mlčí, když kdekdo mluví za něj, není moc důstojný, to je spíš smutný a trapný.

Teď jde o to, že stejnej nástroj chce HAMU udělat z DAMU. Pan Hlaváč s pomocí návodných otázek paní redaktorky naznačuje, že si to DAMU odskáče, když jí vyvinutější maminka HAMU opustí. Opustím-li tě, nezahynu, opustím-li tě, zahyneš! To praví HAMU. A dodává: Volte do senátu lidi, co jsou po vůli nám, hudebníkům, jinak... Majitelé HAMU takhle vypisujou anketu i na jiné fakutě. Vyhrožováním rozvodem chtěj submisivní DAMU přivést k rozumu. Příměr s bratrským vměšováním ročník 68 je naprosto na místě.

Ponižováním a poručníkováním druhé fakultě ale pan Hlaváč obnažuje jenom zbabělý alibismus a dvojí tvář panovníků z HAMU. Už rok na sebe v celoškolním senátu nechává HAMU pracovat jenom senátory za DAMU a FAMU. Nechává si nestoudně přidělovat prostředky - a prebendy! -  z celoškolního rozpočtu a při správě společného majetku nehne prstem. Tak jak je to s tou soběstačností?

Tohle vyděračské téma se hodí účelově vytáhnout před volbama do senátu. Říká se tu vlastně, že když se nám nepodaří prosadit svou na půdě celé školy, půjdeme. Až doteď o odchodu z AMU hudebníci moc nahlas nemluvili. A současně účast a práci v celoškolních orgánech bojkotovali. De facto jsou na odchodu, co je nic nestojí, už rok. A nestydí se vyzývat druhé, aby se doprošovali jejich návratu.

Lituju studenty, jakou starost o ně projevuje pan Hlaváč, když jenom kvůli nim milosrdně neodchází, například do Ameriky, kde by ho jistě znovu ocenili. K dospělým lidem se chová jako k malejm harantům. A to, jak se lituje, musí se sám pochválit a přirovnat k olympijskému vítězi, kterému upřeli prvenství. (Plete si přitom situaci oprávněné registrace rozhodčího a volitele). No, to věru nepřipomíná zrovna chlapské sebevědomí. Mindrák