Neděle 16. června 2024, svátek má Zbyněk
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Je v češtině pes víc než žena? Mateřský jazyk straní mužům, upozorňuje socioložka

Česko

  6:00
PRAHA - „Když mluvíme o ženě a psovi, pes je z hlediska jazyka víc. V přísudku budeme tedy psát měkké i,“ říká socioložka Jana Valdrová. Mateřský jazyk má podle ní zásadní vliv na vnímání světa již od dětství. Čeština ale staví ženy automaticky do podřadné pozice, domnívá se vědkyně.
Pes je z hlediska českého jazyka víc než žena, upozorňuje socioložka (ilustrační snímek).

Pes je z hlediska českého jazyka víc než žena, upozorňuje socioložka (ilustrační snímek). foto:  Dan Materna, MAFRA

„Přes 20 let zkoumám texty nejen v knihách a zpravodajských článcích, ale i v diskusích. Čeština straní mužům,“ tvrdí Valdrová, která v pondělí představila spolu se Sociologickým ústavem AV knihu Reprezentace ženství z perspektivy lingvistiky genderových a sexuálních identit.

Jako velký prohřešek uvádí názvy studijních oborů. Příklad za všechny: kondiční trenér. „Název studijního nebo učebního oboru v maskulinu (mužském rodě) může odrazovat ženy, přestože pro něj mají stejné vlohy jako muži,“ upozorňuje socioložka.

Valdrová proto vyzývá jazykovědce k hlubší analýze češtiny z pohledu rovnosti pohlaví: „Moje kniha je hlavně o tom, jak citelně nám chybí znalosti o fungování genderu v jazyce.“

Specifickou kapitolou je podle ní shoda podmětu s přísudkem. V tomto ohledu jí dává za pravdu jazykovědec Karel Oliva a přidává příklad: „Jeden muž a sto žen přišli.“ V češtině se podle něj odráží historický vývoj – tedy i kmenové zřízení společnosti. Že tomu tak v historii bylo, ukazují slova zmužilý a zbabělý. V druhém případě je slovo odvozeno od baba. „Zde jazyk nepochybně odráží společenskou realitu starověku a středověku, jež mužům přisuzovala – ač o to třeba vůbec nestáli – roli odvážných bojovníků a starým ženám ustrašenost,“ vysvětluje jazykovědec.

S Valdrovou však nesouhlasí v základní myšlence: „Nemyslím si, že obecně současná čeština vyjadřuje nějakou podřazenost.“