Ještě k transportu elektřiny a věcem okolo ...

Celý problém spočívá v tom, že elektřina není plyn ani ropa. Problémy s jejím uskladněním jsou podobné jako u tepla. Dálkové přenosy těchto médií si umíme představit a jsou i technicky proveditelné. Otázka je kolik stojí výstavba vedení vvn, plynovodu či ropovodu a jaké jsou ztráty. Na rozdíl od elektřiny můžeme skladovat jak plyn, tak i ropu. U elektřiny to také umíme, ale jen velmi omezeně (kondenzátory, akumulátory, palivové články, setrvačníky), kolik (kapacita), za jakou cenu (zatím to je vždy min.10x dražší než při výrobě v tepelné elektrárně) a na jak dlouho. Jen pro ilustraci poslední hit trhu Lipol akumulátorová sada pro přijímače modelářů 5000mAh/7.4V, rozměry 110x49x17mm, hmotnost 195g schopná vydat 36Wh energie stojí skoro 1000Kč. Pokud však potřebujeme stejnou kapacitu 5000mAh, ale 18,5V pro napájení motoru modelu s požadavkem většího vybíjecího proudu (krátkodobě umožňuje až 180A proud), tak je už hmotnost 696g a cena skoro 3000Kč. Stále hledáme. Více viz http://vtm.e15.cz/clanek/hleda-se-kybl-na-elektrinu. Přečerpávací elektrárny dokážou "uskladnit" za cenu poměrně značných ztrát (účinnost okolo 60%), ale jejich role je nedocenitelná. Vykrývají spotřebu elektřiny ve špičkách. Dálková vedení elektřiny jsou technicky zvládnutá, ale i ony mají svá omezení viz http://www.cez.cz/edee/content/microsites/elektrina/4-4.htm. Jsou zde limity napětí (max.400kV - vyšší napětí se nepoužívá - elektrické pole kolem vodičů vytváří koronu, zejména na hrotech), ztráty na těchto vedeních jsou dány elektrickým odporem vodičů a rostou se druhou mocninou hodnoty protékajícího proudu). Takže se nabízí avantgardní řešení - použití supravodičů.https://www.fzu.cz/popularizace/supravodivost-nadeje-pro-21-stoletiBohužel zatím je to jen naděje, využití supravodičů pro dálkový přenos elektřiny je teoreticky možný, ale kolik by takový přenos z jihu Evropy na sever a zpět stál, to si dnes neumí asi nikdo představit.Takže závěr: Elektřinu z FtE se vyplatí vyrábět pokud možno co nejblíže místu její spotřeby. Takové projekty mají smysl a budoucnost. Včetně využití střech staveb apod. U energie z větru se vyplatí využít větrné oblasti s malým nebo vůbec žádným osídlením. Typické příklady je vidět např. v Dánsku, kde "větrníky" stojí zejména na "kosách" sahajících do moře. Dánsko má i svoji výrobu těchto zařízení a je to správný směr rozvoje. I pro nás. Dodáváme jim obráběcí stroje pro jejich výrobu. Když se dívám z okna na vzdálený kopec, kde se občas i za zdánlivého bezvětří tady v dolíku, pomalu, ale jistě točí vrtule v sousedním Sasku, tak si říkám budiž. Ale také velmi často se ani nehnou. A v té naší příhraniční oblasti nejsou a ani tam zřejmě nebudou muset žít lidé a ani tam nikdo nepěstuje brambory.Co se týká JE tak je třeba pečlivě zvažovat výhody a nevýhody. Štěpení jádra je rozhodně efektivnější než spalování fosilních paliv. Kdysi se to srovnávalo počty vagónů uhlí potřebných na výrobu stejného množství energie. Zjednodušeně na získání stejné energie jako ze štěpení 1kg uranu U235, bychom potřebovali asi 2727tun uhlí. Spálením tohoto množství uhlí se vyrobí popílek, který může obsahovat až 19kg uranu. Co je tedy ekologičtější JE nebo klasické TE na spalování uhlí? Těžba uranu je sice problém, stejně jako uskladnění vyhořelého paliva.Je to otázka lokality. U vyhořelého paliva lze však počítat s tím, že v budoucnosti se dá ještě dále využít, což tak jednoznačně nelze potvrdit u radioaktivního popílku. Tvárnice na stavbu rodinného domku už dnes snad z toho nikdo nedělá.Elektřinou je třeba šetřit stejně jako se všemi surovinami.Zdroje na Zemi nejsou nevyčerpatelné.

článek v pohodě, ale několik

článek v pohodě, ale několik technických nepřesností. Ekonomicky těžitelná ruda obsahuje v současné době minimálně 0,1% uranu. Vytěžená ruda je v uranové úpravě rozdrcena, jemně rozemleta a výsledný produkt ještě bývá vyluhován roztokem kyseliny sírové. Po vysrážení se z roztoku získá koncentrát žluté barvy ve formě oxidu uranu (odkud též jeho název „žlutý koláč“). Uranový koncentrát se odesílá do konverzního závodu na vyčištění a konverzi na plynný hexafluorid uranu Ten pak slouží jako vsázka do obohacovacího závodu, kde se zvýší obsah štěpitelného izotopu na přibližně 2 až 5%. Přírodní uran totiž obsahuje jen 0,7% štěpitelného izotopu. Zbytek, tj. více než 99%, tvoří neštěpitelný izotop, který nedovedou dnešní lehkovodní reaktory využít.Teoreticky nahradí 1 kg uranu 3 miliony kg černého uhlí. I když se v současných typech reaktorů využijí řádově jen procenta energetického obsahu uranu, nahradí 1 kg jaderného paliva až 100 tun černého uhlí.V Evropě se uloží na skládky ročně kolem 50 miliónů tun popílku. Obsah uranu tu kolísá od 0,01% až do 0,03% U3O8.Uhelná elektrárna o výkonu 1000 MW spotřebuje během ročního provozu 5 miliónů tun uhlí a také 440 tisíc tun vápence pro odsiřovací zařízení. Za stejnou dobu vyprodukuje 6,5 miliónu tun oxidu uhličitého, 750 tisíc tun popela, 7700 tun oxidu siřičitého, asi 4000 tun oxidů dusíku a 400 tun těžkých kovů (mimo jiné kadmia, olova, arzénu a rtuti). Severočeské uhlí obsahuje 4 až 9 gramů uranu na tunu, což znamená, že v popelu z uhelného 1000 MW bloku bude za rok 20 až 40 tun uranu.

Ještě dodatek

I v případě, že CO2 nezpůsobí globální oteplování, tak ekologické škody z německého využívání uhlí a plynu při výrobě elektřiny jsou o řády větší než ekologické škody z francouzského využívání jádra v energetice.

Dotaz: Jak muze CO2 zpusobit

Dotaz: Jak muze CO2 zpusobit globalni oteplovani??

Pane Talacko,

životnost jaderných elektráren patří naopak k těm nejdelším. Už u těch nynějších dosahuje a přesahuje 40 let a u těch, které se nyní budují, je standardně 60 let. Životnost současných FV a větrných elektráren nedosahuje ani 30 let. V přepočtu na jednotku vyrobené elektřiny jsou jaderné elektrárny násobně levnější než FV i větrné. Těžba suroviny i náklady na zacházení s vyhořelým palivem jen menší částí v nákladech na produkci elektřiny z jaderných elektráren. To je dáno hlavně tím, že objem vytěžené suroviny a tedy i počet dolů je o řády menší než třeba počet dolů na uhlí. Ty na uran se dají skoro spočítat na prstech. A ekvivalentně o monoho řádů nižší jsou u těžby uranu ekologické škody. Ekologické škody na těžbu a produkci surovin pro výrobu FV panelů, které by nahradily jaderné bloky, by byly větší. O množství potřebného uranu a těžbě je podrobné populární povídání zde: http://www.osel.cz/index.php?clanek=3778 . Pokud jde o rizika, tak ta je třeba srovnávat: http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vladimir-wagner-nejen-pri-posouzeni-rizika-je-nejdulezitejsi-srovnani . A tato srovnání ukazují, že v přepočtu na počet obětí na jednotku vyrobené energie jsou na tom jaderné zdroje téměř nejlépe a vycházejí dokonce lépe než FV.

Dobrá, respektuji.

Proto píši : Laický názor. A to je právě dnešní problém všeho. Někdo nahoře = vláda - parlament - magistráty a.t.d. rozhoduje o něčem, co se dotkne všech občanů a nikdo nemá vůbec snahu veřejnosti vysvětlit proč, případně zavést veřejnou debatu. Vím že většina orgánů jsou volení lidé, ale nejsou většinou žádní odborníci, odborníci jsou právě v té veřejnosti a mají právo na svůj hlas ke slyšení. Je to velký nedostatek naší demokracie, protože jí neumíme a málo si jí vážíme.

Úvaha laická.

Jak někdo může prohlásit jadernou energii za ekologickou nechápu. Dobývání suroviny - ohrožení okolní krajiny a zdraví obyvatel /výroba energie - časovaná bomba nedozírných následků - havarii nikdy nelze vyloučit / ukládání jaderného odpadu - doposud nevyřešený problem kam a za kolik, je to skoro dražší než těžba suroviny. Nehledě na to, že jaderné elektrárny jsou nejdražší a mají nejkratší životnost. Když už je svět závislý na Číně v 50 % spotřebního zboží, potraviny nevyjímaje, proč by nemohl být závislý na slunečních a větrných elektrárnách odkudkoliv, kde fouká svítí ? Odpoví mi někdo, že se mýlím, a v čem ?

Laická reakce...

Já na rozdíl od pana Wagnera nejsem schopen porovnat, kolik křemíku vs. uranu je třeba na srovnatelný výkon FV/jádro... Ale jen, že ten křemík taky neroste na stromech, ta výroba sice začíná na písku, ale běží to přes nějaké fluoridy/chloridy a odpadu u toho je takly požehnaně...U hliníku na větrné elektrárny je to podobně (i když tam produkce pro tuto potřebu opravdu zanedbatelná). Na druhou stranu, oběti nedávné katastrofy v Maďarsku jsou taky celkem reálné... (A zřejmě je jejich počet vyšši než počet obětí jádra ve Fukušimě).

Ještě ukázka

Toho, jak opravdu skvěle a efektivně a správně přistupovali Němci k OZE dotacím. Píše se o tom už nejen u nás, ale i v Německu. My jsme kopírovali německý přístup a naštěstí přece jen trochu dříve jej zatrhli. Němci v tom pořád jedou a mnohem déle, takže je to postihlo dramaticky více: http://www.spiegel.de/politik/deutschland/fleischhauer-kolumne-zu-den-kosten-der-energiewende-a-954503.html . Volání pana Šimoníká po opětném naskočení na vlnu (tentokrát opět, ale lépe provedených :-)) kopírování německých dotací do OZE cen je z toho hlediska opravdu hodně mimo.

Měl jsem možnost se osobně setkat s řadou

skalních ekologických přívrženců.Snad bez vyjímky to byli lidé,kteří postrádali širší vidění světa.Oni viděli pouze svůj "problém".Že při jeho řešení vyrobí deset jiných a možná ještě větších,si absolutně nepřipouštěli.A vůbec nejhorší na nich byla jejich neústupnost.Každý normálně uvažující člověk koriguje své názory podle přísunu nových informací.Ekologové nikdy.Vyrábím bionaftu.Že na jeden litr bionafty spotřebuji téměř tři litry klasické je nezajímá.Založím park.Že po jeho založení zaniknou tisíce pracovních míst,stát přijde o miliardy na daních,navíc vydává stamiliony na provoz parku a jako bonus,dojde k devastaci krajiny,přesahující rozměr několika lidských generací,je také nezajímá.Oni přeci bojují za ochranu přírody.Bez ohledu na ztráty.Bez ohledu na samotnou přírodu.

Ještě poznámka.

Na to, že celkový fosilní a nyní hlavně uhelný boom v Německu nemá nic společného s břidličným plynem v USA, už poukázalo několik diskutujících. Nové uhelné a plynové bloky se plánovaly a stavěly už dříve a jejich úkolem byla náhrada jaderných bloků a doplňování větrných FV zdrojů, které holt nefungují ve tmě a bezvětří. Zatímco u nás produkce elektřiny ve fosilních zdrojích (hlavně uhelných) za třináct let Energiewende docela výrazně klesla, v Německu sice ne příliš ale přesto stoupla a hlavně v oblasti využití hnědého uhlí se v minulém roce opravdu trhaly rekordy. A to ještě jaderné zdroje produkují v Německu 14 % elektřiny. Až se zavřou, tak hlavně Bavorsko půjde v produkci pomocí fosilních zdrojů a emisích nahoru velmi významně (pokud mu nepomůže elektřina z Temelína :-))

Obrovské rozpory v článku.

Dovolím si citovat pana Šimoníka: "Česko je v zajetí dogmat a mýtů. Je to spíš zákopová válka mezi zastánci velké energetiky a těmi ostatními." Mohl bych vědět mezi které zastánce se řadí pan Šimoník? Jeho vize ukázaná v rozhovoru, jestli jsem dobře pochopil, je, že velká kvanta elektřiny z velkých fotovoltaických a slunečních tepelných elektráren na jihu a velkých větrných parků na severu se budou transportovat gigantickými vedeními přes celý evropský kontinent tu do centrálních oblastí jako je Česko či Bavorsko nebo přebytky do velkého počtu přečerpávacích elektráren, kterými se vybetonuje Norsko, aby se stalo jím popisovanou baterií Evropy. Na několika jednáních jsem se setkal s Nory a ti opravdu nejsou těmito německými opravdu ekologickými návrhy nadšeni a dodávají otázku, proč k tomu Němci nevyužijí radši své Alpy. Chci vidět, jak bude reagovat francouzský farmář až se přes jeho pole potáhne vedení, které bude dopravovat elektřinu ze španělských slunečních elektráren třeba českým či bavorským podnikům.Ostatně příklad už vidíme právě v Bavorsku. Tam se teprve teď začala upřesňovat poloha vedení o délce "pouze" 800 km, které by dopravilo větrnou elektřinu ze severu Německa do Bavorska, aby alespoň částečně nahradilo elektřinu z jaderných bloků, které se zde mají odstavit. Problém je už to, že se ještě ani nestanovila přesná trasa a i v ideálním případě vedení nebude hotové dříve než za deset let. První jaderný blok se však má odstavit již v roce 2015. (I na tom je vidět, kam vede přístup pana Šimoníka: počkejme, teď nic nestavme, ono se to nějak vyřeší) . Navíc už teď se zvedl proti tomuto vedení takový odpor, že hlavně bavorští politici už se ho z důvodů nadcházejících voleb snaží odložit a raději různě lavírují. A i u nás máme velice dobré zkušenosti, jak lze takovým odporem a využitím právních kliček výstavbu čehokoliv velmi dramaticky zpozdit či úplně zastavit. Takže je možné, že toto klíčové vedení nebude ani za těch deset let. A tedy v době, kdy už budou v Bavorsku odstaveny všechny jaderné bloky nebude možné větrnou elektřinu ze severu do Bavorska přepravit. Je tak možné, že Bavorsko bude opravdu vděčné za elektřinu z Temelína. I kdyby nakonec EU zlomila odpor proti stavbě desítek tisíc kilometrů vedení velmi vysokého napětí přes celý kontinent, tak to je jen jeden krok. Nedovedu si představit, jak se zajistí bezpečnost dodávek elektřiny v Česku, jestliže její zdroje budou tisíce kilometrů vzdálené (někde u Středomoří či Baltu a Severního moře). Co nastane, jestliže v připadě zemětřesení na jihu či větrné bouři na severu se některé z klíčových vedení (kterých nebude moc) položí a veškeré zásobování elektřinou v Česku tím padne? U nás totiž podle pana Šimoníka téměř žádné zdroje nebudou. Jak FV tak větrné jsou u nás neefektivní (tato elektřina se bude dodávat ze zahraničí). Voda a biomasa jsou schopny zajistit u nás opravdu jen minimum celkové spotřeby a fosilní i jaderné zdroje se zruší. Zelení jádro chtějí úplě zrušit a uhlí také (to navíc opravdu u nás dojde). Jediné na čem by měl podle pana Šimoníka tedy asi být založen český příspěvek k energetice je paroplyn založený na dovozu ruského plynu. Nevím ale, jak se to slučuje se snižováním naší produkce oxidu uhličitého a i tím, že ani nový paroplynový blok v Počeradech zatím nevypadá na to, že by nebyl ztrátový.Jinak o problémech, které vyvolávají extrémní dotace OZE, a jak je to s cenami importované a exportované elektřiny z různých zdrojů na současném trhu z pohledu investora i spotřebitele je podrobně zde: http://technet.idnes.cz/jak-se-pocita-cena-elektriny-d12-/tec_technika.aspx?c=A140204_234241_tec_technika_mla .

A ještě jedna.

malá poznámka k tomu přínosu dotovaných OZE k pracovním místů a průmyslu. Jde spíše o velmi přechodný a problematický přínos. Velká většina průmyslu v Německu spojená s FV a dalšími slunečními zdroji zkolabovala a buď se přestěhovala do Číny nebo se drží nad vodou s velkými problémy, a jen díky tomu, že Německo stále ještě dotace cen má. A stejné problémy po omezování dotací u cen pro OZE, ke kterému musí přistoupit i Německo (i ono už to finančně nezvládá), má už i výroba větrných turbín, viz třeba zde: http://www.spiegel.de/wirtschaft/soziales/energiewende-offshore-flaute-in-bremerhaven-a-952735.html .

Tak nevím, kde se ta numera v příspěvku Kacálek berou ...

ale pokud se dá zjistit tak Dukovany a Temelín mají cca po 2000MW výkonu (dohromady tedy 4000MW), celkem se všemi ostatními tepelnými elektrárnami to dělá podle Wikipedie v roce 2010 11793MW instalovaného výkonu. Tyto elektrárny vyrobily za rok 2010 cca 53500GWh elektřiny. Tabulka je tam aktualizovaná na 13355MW a 74430GWh vyrobené elektřiny.A tabulka zahrnuje pouze elektrárny výkonem nad 100MW.FtE mají uveden celkový výkon asi 2126MW, tedy asi 2x větší než vodní elektrárny fungující v ČR. VvE mají dle už asi dnes starých údajů instalovaných asi 266MW. Tyto obnovitelné zdroje výroby elektřiny tak dnes instalovaným výkonem nahradí 1 Temelín.Ale přes všechnu snahu(třeba jak se občas o tom píše,že provozovatelé FtE si pomáhají různými fígly,aby z toho kšeftu vytěžili co nejvíce,tak Temelín za rok vyrobí 6x tolik při stejném instalovaním výkonu,jako všechny instalované fotovoltaické elektrárny u nás. Takový srovnávací parametr pro různé typy zdrojů elektřiny je tzv."výkonová hustota výroby elektrické energie". U větrné elektrárny je 0,13 kW/m2, fotovoltaická 0,25kW/m2, vodní 108kW/m2, tepelná 500kW/m2a jaderná 650kW/m2.Tedy srovnání JE s FtE na stejný výkon potřebuje FtE 6000x větší plochu než JE. Jako ilustraci nesmyslnosti použití fotovoltaiky pro velkovýrobu elektřiny vybírám FvE Vepřek s 35,1MW výkonu vyrobí za rok 40,4GWh elektřiny. Elektrárna zabírá 82,5ha plochy,to je cca 137 fotbalových hřišť. U dalších FtE tolik údajů pro srovnání nenajdeme. Asi náhoda.Je jasné, že "zelená" elektřina může jenom doplňovat spotřebu.ČR nemá Saharu nebo nějaké pláně,aby se všude mohly roztahovat fotovoltaické panely.Ale všeho do času.Jak to tak vypadá,tak zemědělství můžeme zabalit,všechny potraviny dovezeme a na fotovoltaiku bude místa dost. Všechno pro má i své proti.To platí i pro energii získávanou z větru, i když v tomto případě zábor půdy není tak gigantický jako u té fotovoltaiky.

Aby jsme zase s tou vykonovou hustotou neprehaneli...

Jestli ma jadro vykonovou hustotu 650 kW/m2, pak pro vykon Temelina potrebujeme 2,000,000/650 = 3076 m2, tj. 0.3 ha, neboli ctverec o strane 55 metru. Bohuzel kazdy, kdo nekdy projizdel kolem Temelina, si musel vsimnout, ze jenom chladici veze maji u zakladny prumer 130 metru a vysku 154 metru (jsou tam 4). I jenom vlastni reaktorova budova (bez strojovny s generatorem) ma prurez ctverce se stranou okolo 73 metru (da se zmerit na google maps). Takze i kdybychom zanedbali chlazeni a vsechno okolo a divali se jen na reaktorovou budovu, tak v temeline je maximalni vykonnostni hustota na urovni 1,000,000/73^2 = 187 kW/m2. Realna vykonostni hustota je vsak jeste o nekolik radu nizsi, protoze jak se da lehce zjistit ze satelitni mapy zabira Temelin plochu 1.6x1 km, tj. 1,600,000 m2. Je zde jeste mala prehrada, takze kdyz zaokrouhlime zabranou plochu na kulate 2 miliony m2, tak nam relana vykonova hustota jadra vychazi na peknych realnych 1 kW na m2. A 1 kW na m2 u jadra pak ve srovnani s Vami udavanymi 0.25 kw/m2 u fotovoltaiky nevypada jako zadna vyhra... Naopak je zajimave se podivat na realisticky vypocet u vetrne turbiny - kdo nekdy nejakou videl, tak vi, ze z hlediska skutecne zabrane plochy na urovni zeme se bavime skoro o nicem, realne se nejvetsi turbiny vlezou na ctverec 10x10 metru, tj. zaberou 100 m2 plochy pri vykonu treba 2,000 kW=2MW. Z toho nam potom zase pekne vychazi realna vykonova hustota u vetru 20 kW/m2 skutecne zabrane plochy ==> Vitr ma z tohoto pohledu naprosto nejlepsi vykonovou hustotu, protoze i kdyz jsou od sebe jednotlive turbiny stovky metru daleko, tak na plose mezi nimi se normalne pestuje obili nebo pasou kravy.

tim mysli precerpavajici

tim mysli precerpavajici elektrarny , snad

Aha :D :D :D

Např. Čr má v přečerpávacích elektrárnách (Dlouhé Stráně, Dalešice, Štěchovice a Černé jezero) celkem cca 1.100 MW, v současnost slouží zjména pro uchovávání přebytků z JE v době nízké spotřeby (JE se narozdíl od klasickýc tepelných = uhlí či plyn špatně regulují - je snazší a efektivnější, když vyrábí pořád), JE Temelín a Dukovany mají dohromady cca 2.000 MW, ve FvE máme prakticky stejný výkon - cca 1.900 MW, ve VtE máme dalších 1.615 MW. Samozřejmě, že to jsou neporovnatelná čísla - JE má koeficient využití cca 80%, FvE necelých 10% a VtE cca 12-14% (na území ČR) - nicméně je zjevné kdyby byl pěkný "větrný a slunný den" tak tu elektřinu prostě nemáme kde uskladnit :D.

Nerozumím termínu "akumulační zdroje severu"

Mohl by mi to někdo vysvětlit?Chápu,že jižní Evropa s vysokým slunečním svitem má velké možnosti ve fotovoltaice.Mám to snad chápat tak,že v jižních zemích se přes den vyrobí elektřina,ta se odvede do skandinávie do nějakých akumulátorů,aby jsme jí mohli čerpat,když slunce zajde?Asi to zní hloupě,ale stále vidím v alternativních zdrojích vcelku dobrý doplňkový zdroj té jaderné.Lidi žili bez žárovek a televizí celá tisíciletí.Holt by jsme se museli vrátit k bukovým loučím.Jak ale chce někdo zajistit průmyslovou výrobu z větrných a slunečních elektráren,to mi zůstává záhadou.Jak by to chtěl pan Šimoník zařídit třeba v hutnictví?Nedávno jsem se setkal s vystudovaným architektem,který při plánování střešní konstrukce "opoměl"připočítat k délce trámů šířku profilu trámu.Trámy,které se navzájem překrývaly byly tudíž o tuto šířku profilu potom kratší.Nechal tak vyrobit stavební dříví za bratru 300 tisíc,které je nyní vhodné tak maximálně na stavbu altánů.Pan Šimoník mi tohoto odborníka v mnohém připomíná.