Asi se s tím musíme naučit nějak žít.
Vždyť to není tak nepředstavitelné. Náboženství odedávna počítalo s boží vševědoucností, tedy něco na způsob Velkého bratra. Klaus měl kdysi problém, že "vběhl" policii do odposlechu, když si telefonoval s nějakým grázlem. Tehdejší policejní prezident Kolář k tomu podotknul, že on se chová tak, aby ho mohli poslouchat a sledovat imrvére furt. To bych si přál, aby se tak choval i president republiky. A náboženství učí, že pánbůh si přeje, abychom se také za své skutky nemuseli stydět. Takže ono se jistě dá žít s myšlenkou, že tu nejsem sám. A leckomu to pomáhá chovat se důstojněji, když už sám v sobě tu motivaci nenašel. Chápu však, že leckdo chytil alergii na takovouto myšlenku, ale není to důstojný životní postoj. Rád bych se choval jako ve skleníku, o to více si uvědomuji, kdy a proč to není zrovna ono. Člověku by holt toto pomyšlení mělo pomáhat, a ne vadit. To ale jasně píšu jenom za sebe.Co se registru týče, máte pravdu, ale jen zčásti. Opakuji znovu, že dožadovat informace od institucí, kde pozitivně vím, že tam jsou, je něco zcela jiného, než obesílat instituce jednu po druhé s otázkou, zda tam něco je. Šetří to pověst osob, které se dostaly s prověřovaným subjektem do kontaktu v rámci běžného provozu. Lze i věřit tomu, že to je rychlejší a levnější, když je tím argumentováno v důvodové zprávě návrhu zákona o Národním registru účtů, který vypracovalo ministerstvo financí.Pěkný den přeji.