ODPOVĚĎ (24.7.2013 15:50) Toto řešení se snažíme říkat již několik let. Pokud by se finanční prostředky určené k demolici nádraží a výstavbě malé budovy daly do rekonstrukce stávající, vše by se vyřešilo. Bohužel nyní to již nejde a proto je potřeba najít nové prostředky v připravovaných dotacích EU na další období 2014-2020. Ty se však teprve zpracovávají a ještě se přesně neví na co tam peníze budou. Ale právě proto by již nyní bylo dobré se na to připravit. Třeba i formou architektonické soutěže, která bude řešit celý přednádražní prostor a napojení budovy jak na Šumbark, tak také na centrum města. Do toho spadá také vyřešení napojení terminálu autobusového nádraží. Bohužel stavba nového nádraží předpokládá, že se vybuduje terminál pro autobusy u vlakového nádraží, tím se celý dopravní uzel octne mimo město a bude tudíž pro všechny nedostupný.

ODPOVĚĎ (24.7.2013 16:09) Dobrý den. Plně s Vámi souhlasíme, že nádraží vypadá otřesně. Nevíme ale, kde berete tu jistotu, že ona individua jsou spojena s nádražní budovou ze 60. let. Ty se budou vyskytovat i v nové budově. Vše záleží pouze na tom, jak se určí pravidla a zda bude někdo dohlížet na jejich dodržování. Dále bychom rádi uvedli, že orgány památkové péče nejsou v našem státě zřízeny proto, aby přispívaly ze svých rozpočtů na údržbu památek či na jejich opravy. Kdyby vlastníci objektů si byli vědomi toho, že právě jejich objekt je architektonicky zajímavý, má souvislost s historií, že se může stát atraktivní pro své uživatele či obdivován turisty, nemusely by na druhé straně vznikat spolky, které by bránily zaslepeným aktivitám nesvědomitých vlastníků. Jsme národ kulturně vyspělý, měli bychom se tedy starat o kulturní dědictví.. Kulturní dědictví není pouze hrad Karlštejn nebo pražský orloj.. za kulturní dědictví můžeme považovat i některá vydařená panelová sídliště nebo třeba i nádraží v Havířově. Je nutné si uvědomit, že stáří není podmínkou památkové ochrany.

ODPOVĚĎ (24.7.2013 16:15) Děkujeme za podporu. Myslíme, že by měl být na nádraží železniční provoz zachován. Zároveň by zde mohly být všechny aktivity, s kterými se počítá i v nové budově a to jsou: informační centrum (spojené s půjčovnou kol, jako místo dopravního propojení všech druhů možností cestování), vytápěná čekárna, dále důstojná a pěkná kavárna... s tradicí, restaurace, obchdoní pronajímatelné plochy, avšak v dobrém stavu, protože žádný soudný podnikatel by si dnes ve stávajících zanedbaných protorách nic nepronajal - to je však otázka údržby a správy ČD. Zároveň by v hormín patře zbylo dostatek prostoru pro další třeba i kulturní instituci. Bohužel současné vedení města má předtavu (kterou nám osobně zdělilo na setkání), že vrcholem kulturního dění v Havířově je akce Havířov v květech nebo výstava kaktusů, což je podle nás málo a chybí zde moderní umění a soudobá kutltura. Je totiž potřeba, aby zde byl někdo, kdo tomuto osučasnému směru rozumí a vedení města mu dá prostor a volnou ruku, aby mohl realizovat své zkušenosti.

ODPOVĚĎ (24.7.2013 16:32) Máte úplnou pravdu. Co se týká nového využití budovy, tak to jsme před chvílí zmínili v odpovědi paní Romaně. Navíc bychom ještě mohli dodat, že by zde v bočních křídlech mohlo vzniknout možnost ubytování a další prostory by se mohly pronajímat jako kanceláře. Vše by to chtělo však řešit velice komplexně a do hloubky i do šířky s dostatečnými podklady a podporou, jak ze strany majitele objektu tak ze strany zástupců města. Také by to chtělo rozumně funkčně propojit s autobusovým nádražím, ale tak, aby stávající pohola autobusového nádraží zůstala zachována.

ODPOVĚĎ (24.7.2013 16:42) Jak jsme již zmínili, vše co se plánuje v nové budově, je možné realizovat i ve stávající. A druhý podled v rámci úspornosti řešení je, proč bourat budovu nádraží a na stejném místě stavět další se stejnou funkcí? Nálň Vám však nyní neřekneme, protože by se měla řešit s návazností na aktuální potřeby města. Kdo se stane majitelem nádraží, to nedokážeme ovlivnit. Také z naší strany vzešel nápad, aby budovu odkoupilo město za symbolickou cenu a pronajímalo ji dále a využívalo také pro sebe jako městskou budovu.

ODPOVĚĎ (24.7.2013 16:53) Dobrý den. Případný způsob demolice si neumíme představit. Nádražní budova v Havířově se vyznačuje velmi kvalitními materiály jako jsou pískovcové obklady na štítových stěnách, mramorová podlaha a travertinové obložení v odbavovací hale, o tématické mozaice ani nemluvě. Co se s tím vše stane, komu to bude levně odprodáno, či jakým způsobem to bude šetrně zlikvidováno - nevíme. Víme, že to nebude trvat 48 hodin a že to nebude levná záležitost :) Určitě ale nejsme toho názoru, že bylo nutné restaurátorsky snímat ze stěny mozaiku, či uchovávat jako relikvii neonový nápis "Havířov" z boční štítové stěny. Není pro to již jiné využití. Vše bude zničeno spolu s nádražím. Jediné, o co bychom mohli usilovat, by bylo zachování betonové plastiky "Směrník" od brutalistního sochaře Václava Uruby. Mohla by být například ve středu nové okružní křižovatky u terminálu jako pietní pomník zbouranému nádraží či na vhodném místě v městských parcích. Ovšem je téměř jisté, že se nám toto úsilí nevydaří, protože připomínka zbourané kvalitní budovy by byla pro představitelé města špatnou vizitkou. Plastika byla raději označena za staticky nebezpečnou a byl schválen její demoliční výměr. Tento krok ze strany kompetentních úřadů považujeme za nešťastný a arogantní k výtvarnému dílu. Dle našeho průzkumu je plastika poznamenána zubem času, který se po 50 letech musí projevit. Co se týče spolupráce, tak naše občanské sdružení jej nabídlo městu, to však nabídku využít nechce.