Cena stříbra

Bylo by zajímavé zjistit, jestli tehdy i kilo stříbra mělo cenu stanovenou ve stříbrných groších.. O stejné knize už tu kdysi psala T. Matějčková: http://www.ceskapozice.cz/magazin/recenze/dluhy-se-splacet-nemuseji

Stříbro samo o sobě zřejmě nemělo pro rozvoj ekonomiky

tu sílu oběživa a zúčtovací jednotky takovou, jako peníze. Viz příběh Václava II a jeho Pražského groše:http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1clav_II."V první polovině 13. století došlo v Čechách k rozkvětu hornické činnosti a byla objevena rozsáhlá ložiska stříbrné rudy. České stříbro, ať již užívané pro dary a úplatky, na platbu námezdným vojskům, vedení úřednického aparátu či na udržování nákladného dvora, hrálo za posledních Přemyslovců důležitou úlohu v domácí i zahraniční politice. Za Václava II. vzniklo v Kutné Hoře hornické centrum patřící mezi největší v Evropě.Český král využil skutečnosti, že většina zdejší půdy patřila sedleckému klášteru, jehož patronem byl on sám, a rozhodl se přímými zásahy vést vývoj nově vznikajícího hornického centra a prosadit mincovní reformu. V počátcích Václavovy vlády se nadále používala, tak jako za Přemysla Otakara II., brakteátová mince. Nevýhodou byla její nízká kvalita i značné množství míst, kde se razila. To ztěžovalo zahraniční obchod a vedlo k tomu, že za hranice se vyvážely kusy neraženého stříbra. Změnu přineslo zavedení pražského groše, měny, jež se stala vzorem pro další země v českém sousedství a dalších zemích střední a částečně i východní Evropy. Spolu s tím došlo k centralizaci výroby mincí – místo několika mincoven nyní existovalo jediné centrum ražby, a to přímo v Kutné hoře. Zde nechal Václav postavit Vlašský dvůr, do něhož byla všechna výroba soustředěna a jenž představoval jedno z největších průmyslových center tehdejší Evropy. Samotnou realizaci reformy přenechal český král bankéřům původem z Florencie. Ti se též starali o ekonomiku království, získávání peněz, podporu výroby a účastnili se také dalších hospodářských podniků. Nová měna vycházela z messinského zlatého raženého v té době v Sicílii. Pražský groš přispěl k oživení ekonomické situace v zemi a záhy se stal oblíbeným platidlem jak doma, tak v zahraničí, kde mu byla dávána přednost před jinými méně kvalitními měnami."Expanze moci Václava II. by podle všeho nebyla tak rozsáhlá, nebýt ražby i v zahraničí uznávané a přijímané mince.