Marasmus demence již na ministerstvu

Zdraví či funkční lidé jsou schopni žít s biologickou rozmanitostí. Kdo nemá alzheimera, pozná záchod od skříně v ložnici a nemusí na to mít extra navigační systém. Příklad mi není cizí, jako somnabulní chlapec předškolák jsem jednou skutečně šel močit do skříně, po návratu z docela odlišného prostředí, kde se močilo půl roku před domem. Umím si představit, co mne snad ještě čeká stářím. Představuji si jej v rozvojové zemi, kde je docela fuk, kam kdo močí. Když ale chybí schopnost žít v otevřeném plastickém světě, začíná se úřadovat. Někdo jako nacista, někdo jako komunista řídí spravuje a vylepšuje svět, zajišťuje východ Slunce správným úsvitem. Mužná reakce je snad přátelskou fackou, jež není násilím, ale posledním pokusem druhého probudit. Ovšem škola by měla vědět, jak civilizované, z jakého prostředí, jakých zvyků a tradic má žáky, zda halal, zda kashrut. Třeba pro zavedení tureckých záchodů, aby muslim nešlapal po prkýnku, protože dosednout si pro emoční blok nemůže. Ale to není rasa, národ, etnická skupina, ... možná ale je to politicky nekorektní. Až budu poradcem ministra, tak to zjednoduším, otázka jen numerická, kolik lidí v rodině spí v jedné posteli. Ale to by moc byrokratů šlo na pracák a odtud třeba dělat asistenty kantorům, co je potřebují.