P.S.

Vzdy jsem mel o Vas jen to nejlepsi mineni, i ve svem odhadu o rozhodnuti jste se mozna trefil, kazdopadne, letos necekejme zadny zazrak a cekejme dalsi klacky pod nohama :-)

Vysvětlení a otázka

z Ruska jsme dostali vzdy jenom tzv. technicky projekt a na jeho zaklade ENERGOPROJEKT PRAHA zpracoval Basic Design (v Cesku "Uvodni projekt") pro kazdou celou ceskoslovenskou jaderku, i ten "zbytek" = vyrobit veskera hlavni zarizeni, postavit k tomu potrebnou chalupu, nainstalovat to tam a spustit uz "vystrihly" ceske firmy, na vice mistech jsem psal, ze je mozna chyba, ze jsem si nevymysleli cesky reaktor a nenechali ho licensovat a mate pravdu, nebylo by treba kupovat z venci Ja osobne si myslim, ze stavba ETE 3, 4 je adekvatni reakce na to co se v Evrope deje, urcite nejste sam, kdo s tim nemusi souhlasit, je to obrovsky mix vsech aspektu, ktere presahuji ramec teto diskuse, mozna reknete, ze navratnost/ekonomika na prvnim miste (samozrejme po bezpecnosti), ale v pripade jaderky jsou ve hre krome ekonomiky/navratnosti jeste i dalsi esa dulezita pro dobre zabezpeceni statu energii

Opět s Vámi souhlasím

Dukovany ani ETE 1, 2 nebyly projektovany na zivotnost 60 let coz je dnes uz standard, na prelomu 70-tych a 80-tych let tomu tak nebylo, v horizontu 2023 a dale muzeme mit velke problemy pri obhajovani dalsiho provozu Dukovan, byt dnes modernizovanych, budou velke tlaky z EU podnecovane z jihu, viz. V-1 v Jaslovskych Bohunicich (ikdyz V-1 byla jeste o neco starsi typ nez EDU) Nepredpokladam, ze budeme "ve srackach" naveky a spotreba elektricke energie bude opet stoupat a v zime, v noci a pri bezvetri nebude, nebude i u mnoha sousedu, kteri do jadra zapichli vidle

P.S.

Nejsem žádným ideologickým odpůrcem jaderné energetiky, to jste asi pochopil. Dlouhodobě jistě budeme potřebovat další reaktory, bude potřeba minimálně nahradit Dukovany, to je také pravda. Jen si nejsem jist, že je potřeba o rozšíření Temelína rozhodnout za každou cenu letos. Podle mého názoru můžeme klidně přinejmenším 5 let s rozhodnutím počkat a nestane se vůbec nic. Naopak se můžeme vyhnout obrovskému ekonomickému i energetickému průšvihu. Během těch 5 let bude jasné, jak to dopadne s rozvojem OZE v Německu, jak to dopadne s českým energeticky náročným průmyslem a tedy se spotřebou elektřiny v české kotlině a podle toho se můžeme zařídit.

Ekonomika nových bloků JETE

Pokud někoho zajímá jak to je s ekonomikou výstavby nových bloků JETE, tak je se má uskutečnit jedna konference:“Veřejná diskuse thinktanku CESTA: Dostavba Temelína: záchrana české ekonomiky?“Akce se koná ve čtvrtek 7. března 2013 od 18.00 ve velkém sále Goethe-Institutu (Masarykovo nábřeží 32, Praha 1, 2. patro). Akci spolupořádá Friedrich-Ebert-Stiftung e.V., zastoupení v České republice.Panel dikuse se rozšířil. Účast v něm přislíbili předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová; Ivo Hlaváč, ředitel Public Affairs Českých energetických závodů, a.s.; primátor Ostravy Petr Kajnar (ČSSD) (tbc); vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský, energetický poradce sdružení Calla – Sdružení pro záchranu prostředí Edvard Sequens a náměstek Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Pavel Šolc. Diskusi moderuje Vít Klepárník.

Kdo dobře vnímá dnešní svět,

Kdo dobře vnímá dnešní svět, vidí, že bez energie už žít neumí.  Z této vlastnosti si můžeme odvodit, že zajištění energie je proto obrovská výzva k podnikání. Ať už se jedná o samotné pořízení JE a nebo vlastní provoz. Podstata je určitě širší. Spočívá v dalším globální rozvoji s podmínkou nabytí konkurenceschopnosti na mezinárodním trhu.  Vyzdvihuji proto  jako nejdůležitější pro zajištění úspěchu nezbytnost využití našeho potenciálu  - lidí, zkušeností, kapitálu. Výsledným efektem potom musí být zajištění  stavební a hlavně technologické části JE s maximálním využitím tuzemských zdrojů. Tyto se budou kontinuálně podílet i na dalších projektech.Jinak výše uvedná diskuse by postrádala smysl a podstatná část finančních prostředků na pořízení JE  by končila v zahraničí. Kdo umí uchopit tuto výzvu . . ?Asi tímto směrem bychom měli klást otázky. 

Souhlas a otázka

Souhlas je přeinvestováno, velký výkon je v nespolehlivých zdrojích a dál poroste.Je rozumnou odpovědí na tento vývoj, který ČR těžko zvrátí, stavět spolehlivý, ale prakticky neregulovatelný jaderný zdroj? Martin HájekP.S. Výstavba JE Temelín byla na dost dlouhou dobu po roce 1990 naprosto zastavena, takže Váš argument je poněkud sporný.

Souhlas a otazka

CR nebude muset obracet vyvoj, o to se postaraji fyzikalni zakony, v zadnem pripade si nemyslim, ze Temelin 3, 4 je usilim o zvraceni vyvoje, je spise o tom, ze jaderky delat umime, takze proc se nezabezpecit spolehlivymi zdroji Dnes jsem neco na tema zacatek 90-tych let na Temeline psal Brazilcum, s vysokou pravdepodobnosti dopadne rozestavena Angra 3 podobne jako Temelin - Ridici systemy ma pro ne Areva jenom v urovni koncepcniho reseni, kdyz zacnou preprojektovavat za pochodu jak na Temeline, kde se davala i kvalitnejsi kabelaz z hlediska odolnosti proti ohni atd., tak budou take vypadat, ze s vystavbou stoji, ve skutecnosti budou s obrovskym usilim predelavat za pochodu projekty, delat upravy ve stavebni casti,  ve strojnich dodavkach atd., aby Angra 3, ikdyz ji chteji jako dvojce Angry 2, byla nakonec podstatne modernejsi

Vysvětlení a otázka

Ale já jsem netvrdil, že Temelín 3,4 je zvrácení vývoje. Pouze jsem položil otázku, jestli je to adekvátní reakce na vývoj v zahraničí (rozvoj OZE, nárůst nestabilního výkonu), který ČR nebude schopna ovlivnit. Na to jste mi neodpověděl.Česká soustava se 6000 MW v jádře by byla samostatně (bez spojení se zahraničím) těžko provozovatelná. To spojení se zahraničím pro výměny elektřiny ale nemusí být do budoucna k dispozici, protože přeshraniční profily mohou být zablokovány pro nepředvídané výkyvy OZE a přetoky elektřiny (ostatně to je realita, ČEPS už "volnou" kapacitu profilů podstatně snížil a "dráty" jsou samozřejmě pořád stejné). Pak se ČR může snadno dostat do velmi nezáviděníhodné situace.Ještě jedna otázka. Když umíme jaderky dělat, tak proč si ji chceme koupit od Američano-Japonců a nebo Rusů?

jeste k te regulaci

jaderka umi regulovat ve znacnem rozsahu, systemove sluzby jsou odzkousene na kazdem bloku, ale proc rajtovat s jaderkou, kdyz se muze rajtovat s jinymi zdroji, jaderky jsou v soustave zejmena na zakladni zatizeni, dela to pak problemy pri planovani odstavek na vymenu paliva, necerpate palivo, tak se odstavka posouva v kalendari dal, to neni jak s uhlim, kde vypnete pasovy dopravnik a fajront !   :-)

Opět s Vámi souhlasím

Jaderné zdroje jsou skutečně zdroje pro základní zatížení. Potíž je, že v ČR je běžně v noci spotřeba pod 5000 MW.  Brutto zatížení 7 000 MW je v elektrizační soustavě ČR po dobu méně než 6000 hodin za rok. Navíc tu máme 2000 MW ve fotovoltaice. Možná by bylo dobré se zamyslet, jak tohle půjde provozovat s  6000+ MW v jádře, aniž byste musel "rajtovat s jaderkou". Zvláště za situace, kdy přeshraniční profily mohou být blokovány kvůli nestabilním OZE. Je nabíledni, že při onom "rajtování" je  ekonomika jaderného zdroje rychle "ve psí".

je preinvestovano

dle meho nazoru:- je preinvestovano do nespolehlivych zdroju- je treba pracovat i s tim, ze rozhodnuti o vystavbe JE Temelin padlo v roce 1980 a poprve se palivo do 1. bloku zavazelo v lete roku 2000

Zmatení pojmů

Tvrzení, že trh s elektřinou nefunguje je mediální manipulace. Ten trh zatím pořád ještě funguje poměrně dobře, přinejmenším daleko lépe, než řada jiných trhů v EU s jiným zbožím. Cena samozřejmě odráží přebytek nabídky způsobený podporou OZE. Bylo by zvláštní, kdyby za situace stagnace poptávky a dotování nabídky na trhu rostla cena - to by bylo znakem, že trh nefunguje. To co potřebujeme je zcela adekvátní tržní reakce, nikoli selhání trhu.Odpovědí ale přece nemůže být dotování dalších energetických zdrojů. To přeci povede jen k dalšímu mrzačení trhu, další nadbytečné nabídce a dalšímu poklesu tržní ceny. Takhle brzy skončíme u ekvivalentu společné zemědělské politiky, kdy nakonec bude stát elektrárnám platit za to, aby nic nevyráběly a na výrobu elektřiny budou kvóty.Je potřeba se smířit s tím, že trh vysílá jasný signál, že je přeinvestováno. Stane se nějaká tragédie, když se nějakou dobu nebude investovat do stavby dalších elektráren? Pokud někdo tvrdí že ano, měl by přesně popsat, v čem ta tragédie spočívá. S pozdravem Martin Hájek

A teď si představte, že na Zemi dopadne planetka z vesmíru!

Kdo je proti tomu pojištěný? Na jakou částku? A jaká je pravděpodobnost, že taková událost nastane? Viz nedávná srážka meteoroidu se Zemí s dopadem na Uralu a obrovské škody způsobené pouhou tlakovou vlnou vyvolanou průletem rozpadajícího se tělesa malé velikosti... :-P Ostatně argumentovat seriózními údaji ke SPAMu iniciativního BLBa "Josef Novak" stejně nemá smysl...

Škody při možné havárii

Škody při možné havárii jaderné elektrárny mohou dosáhnout enormních rozměrů. Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) uvádí jako spodní odhad následků při těžké jaderné havárii 83 miliard eur. Odpovědnost majitelů atomových zdrojů je však v řadě zemí uměle omezena. V Česku například platí garance pouze osmimiliardového odškodného, které by nepokrylo drtivou většinu škod.Nejde "pouze" o princip a nespravedlnost. Klauzule má naprosto konkrétní a reálné důsledky. Omezuje odpovědnost na úkor poškozených. Škody přesahující limit osmi miliard vůbec nemusí být zaplaceny. Vymahatelnost škod je navíc časově omezená. Ve výsledku také snižuje cenu jaderné elektřiny, takže bez rozumného důvodu diskriminuje konkurenční výrobce. Odvětví tak není vystaveno tržní soutěži s rovnými podmínkami. 

Jen se pochval, cizí to

Jen se pochval, cizí to neudělá...... :-D

Jiri

jsi mlady a obcas mas pravdu :-)

Krásné!!  Ani jsem nedoufal,

Krásné!!  Ani jsem nedoufal, že se projeví takovým způsobem tvá intelektuální síla a přehled! :-D 

prosba

pane Zizka,neslo by, prosim, odfiltrovat fenomen "Jiri Novak" alias "Josef Novak", je to nestastnik, ktery tady placa co mu internet prinese a jeste ma problemy se v tom zorientovat, dekuji

to je motorem takového

to je motorem takového podnikání

POČÍTEJME ČÍSLA !

DNEŠNÍ CENA SILOVÉ ELEKTŘINY JE   1,05 kč  za 1 kwh  ! Z  TOHOTO ČÍSLA   JE  JASNÁ NÁVRATNOST, TEDY NENÁVRATNOST INVESTICE ! POCHOPENÍ MÁM SNAD PRO TO, ŽE JISTÁ SKUPINA LIDÍ POTŘEBUJE NĚKDE KRÁST A TEMELÍN SE SVÝM ROZPOČTEM, KDE MILION NENÍ ŽÁDNÝ PENÍZ JE IDEÁLNÍ PŘÍLEŽITOSTÍ !!!!!

Započítal jste taky povinnou cenu výkupu elektřiny z OZE?

Ne? Tak to o problematice asi nic nevíte....

CENA NA BURZE !

1,05 KČ/ KWH - JE PRODEJNÍ CENOU SILOVÉ ELEKTŘINY NA BURZE ! VÝKUP ELEKTŘINY OZE BYL PŮVODNĚ 27 KČ ,  POZDĚJI 12,50 KČ , NYNÍ  ASI 5,50KČ ! JÁ SE BAVÍM O SOUČASNÉ TRŽNÍ CENĚ ELEKTŘINY NA ENERGETICKÉ BURZE !!!

Stačí, když se ráno podíváš

Stačí, když se ráno podíváš do zrcadla, tam uvidíš pádný argument!

Dotovaná jaderná

Dotovaná jaderná energieDalší peníze hodlá Kuba získat od spotřebitelů podporou nových atomových reaktorů. Ministr pro ně požaduje garantovanou výkupní cenu elektřiny. Jedině tak je možné zajistit jejich uplatnění na trhu. Náklady na stavbu jaderných elektráren jsou totiž na rozdíl od obnovitelných zdrojů rok od roku vyšší. Protože má být zároveň zachován vysoký export elektřiny, hrozí, že jej zaplatí domácí spotřebitelé.Podle propočtů ekonomů z Candole Partners české spotřebitele taková podpora vyšla na téměř 17 miliard korun ročně. Rodina s průměrnou roční spotřebu 4 500 kWh by si připlatila o 1 434 Kč, tedy přinejmenším o 10 %. Ve Velké Británii, kde je diskutována obdobná forma podpory, přišli experti City Bank s odhadem, jakým podpora jádra zatíží domácí rozpočty - až 200 librami (6 400 Kč) ročně navíc.Jaderná energetika je již dnes významně zvýhodněna omezenou odpovědností za případnou jadernou škodu. Dle Institutu pro pojišťovnictví při univerzitě v Lipsku by po odstranění této skryté podpory stála elektřina z jádra přinejmenším 3,50 Kč/kWh.Edvard Sequens ze sdružení Calla řekl: „Tvrzení ministra průmyslu, že finanční podpora jaderné energetiky je reakcí na trh deformovaný podporou obnovitelných zdrojů, je excelentní manipulací. Je to přesně naopak - podpora obnovitelných zdrojů má vyrovnávat jejich handicap vůči ostatním energiím, v jejichž ceně není zpoplatněno poškozování životního prostředí nebo odpovědnost za jadernou škodu.“ 

Iniciativní BLB je horší, než schopný lenoch...

Pro trolla "Josef Novak" to platí desateronásobně.Mele tady nesmysly o JE a ceně elektřiny, ale zamlčuje garantované ceny povinného výkupu elektřiny z fofrníků a fotovoltaiky, jejíž dodávky jsou předem neodhadnutelné a velmi nejisté. Ty jsou desateronásobně vyšší. Takhle zkreslovat realitu může opravdu jenom BLB nebo věřící magor.

Jiri

uz jsem to jednou napsal, jsi horsi nez spam !!!

vetsiho blba jsem ve svete nenasel

a to si myslim, ze jsem uz "kousek sveta" videl :-(

Příliš drahý atom Jaderný

Příliš drahý atomJaderný průmysl dnes nabízí reaktory takzvané třetí generace. Cílem přípravy nové řady elektráren bylo zkrátit dobu výstavby a zkrotit rostoucí náklady – parametry, které brzdily výstavbu atomových elektráren od počátku odvětví.Jedním z „moderních“ typů je Evropský tlakovodní reaktor (EPR) od společnosti Areva. První projekt se od roku 2005 buduje ve finském Olkiluoto. Od počátku se však potácí ve vážných problémech v důsledku podhodnocených nákladů a nízké kvality dodávaných komponent. Potíže drtí ekonomiku projektu, a tak se cena vyšplhala z původních 3 miliard eur již na 8 miliard. Doba dokončení: místo roku 2009 až rok 2015. Stejné problémy má i stavba ve francouzském Flamanville. I zde se cena vyšplhala na více než dvojnásobnou částku oproti plánu, tedy na 8,5 miliardy eur a spuštění bylo odloženo o čtyři roky.O reaktor typu EPR má zájem Velká Británie. Investorem měla být společnost RWE, která odhadla, že každá elektrárna vyjde na 9,3 miliardy eur. Celý projekt nových reaktorů by pak měl stát přibližně 40 miliard liber (46 miliard eur). RWE a její partner E.ON ale právě s odkazem na nenávratnost investice od projektu v roce 2012 odstoupily. V první polovině roku 2009 se Areva ucházela se dvěma reaktory EPR také o zakázku ve vládním tendru na výstavbu jaderné elektrárny Darlington v kanadské provincii Ontario. Firma nabízela dva reaktory za 7,8 miliardy kanadských dolarů (5,6 miliard eur). Kompletní cenu výstavby však odhadla na 23,6 miliardy (17 miliard eur). Vzhledem k vysokým nákladům vláda provincie výběrové řízení nakonec zrušila.Dalším producentem jaderných reaktorů je ruský Atomstrojexport. Dosud se soustředí především na asijský a východoevropský trh. Svůj produkt přihlásil do tendru na výstavbu první turecké jaderné elektrárny v Akkuyu. Ruský výrobce byl jediným zájemcem v tendru, v němž hlavním kritériem byla cena za dodávanou elektřinu při garanci 15letého odběru. Původní nabídka 21,16 amerických centů za kWh téměř trojnásobně převýšila zdejší cenu elektřiny (7,9 c/kWh). Atomstrojexport posléze nabídku snížil na 15,35 c/kWh.Zájem o atom ve Spojených státech nastartovalo spuštění dotačního programu za vlády prezidenta Bushe v roce 2005. Riziko navyšování nákladů se však nevyhýbá ani novým projektům. V říjnu 2007 oznámila společnost Florida Power & Light (FPL) zájem postavit dva reaktory AP 1000 od společnosti Westinghouse s očekávanými náklady v intervalu 3100 až 4500 dolarů na kilowatt (2300 až 3350 eur na kilowatt). FPL však také odhadla, že celkové náklady včetně eskalace finančních nákladů mohou vytlačit cenu až na 5500 až 8000 dolarů na instalovaný kilowatt (4100 až 6000 eur na kilowatt). A skutečnost? Westinghouse ohlásil navýšení nákladů na stavěné dva bloky AP 1000 v jaderné elektrárně Vogtle v americkém státě Georgia ze smluvních 14 miliard na nových 14,9 miliard dolarů.  

Práce na stavbě jaderné

Práce na stavbě jaderné elektrárny Temelín začaly v roce 1983, původně měl mít 4 sovětské reaktory VVER-1000/320, každý o výkonu 1000 MW. Na začátku roku 1990 ale bylo stavební povolení pro 3. a 4. blok zrušeno. Po mnohaměsíčních odkladech rozhodla v březnu 1993 Klausova vláda o dokončení prvních dvou bloků. Měl být dokončen v roce 1995 za 68,8 miliard korun.Na dostavbu ruských reaktorů byla vybrána americká firma Westinghouse, která u svých předchozích 54 staveb dosáhla zajímavého úspěchu: 420% překročení rozpočtu a průměrné prodloužení doby výstavby o 5 let. Její první středoevropský projekt celkem zdatně ty minulé následoval. Celkové náklady na dva temelínské reaktory se vyšplhaly na 111 až 112 miliard korun. Posunoval se také termín dokončení: namísto roku 1995 byly reaktory k síti nakonec připojeny až o šest let pozdějiJedním z předpokladů pro výstavbou dvou reaktorů v Temelíně mělo být snížení podílu uhelné energetiky a pomoc severním Čechám, které se ještě v devadesátých letech dusily pod exhalacemi z hnědouhelných elektráren. Už v září 2000 však ČEZ oficiálně oznámil, že žádné tepelné elektrárny neodstaví. Ani to nebylo v plánu.Odstavení v té době čerstvě odsířených elektráren by se nevyplatilo ekonomicky, proinvestované miliardy na zvýšení ekologie provozu by přišly vniveč. Současně však také platí, že prostředky investované do dostavby dvou reaktorů v Temelíně zabránily rychlejšímu očištění severočeského ovzduší, ale také investicím do vysoceúčinných tepelných technologií, které by snížily spotřebu uhlí. Obdobná situace se pak aktuálně opakuje i při rekonstrukci elektrárny Prunéřov, kdy ČEZ odmítl investovat do moderních efektivních kotlů.Kolik celkem bude atomová elektrárna stát? To je základní otázka a odpověď na ni není jednoduchá. Historie řady projektů ukazuje, že navyšování rozpočtu u reaktorů není žádnou novinkou. „Geniální“ taktika nukleární lobby – nabízet elektrárnu pod cenou, a během výstavby „překvapivě“ zjistit, že potřebují mnohem více peněz – poznamenala drtivou většinu atomových projektů.  .