Nestudoval. O situaci v USA

Nestudoval. O situaci v USA vim zprostredkovane, a to z ruznych studii a clanku a srovnani, a spise na urovni rizeni a sociologickych zkoumani, nez na urovni studia jako takoveho. Ale to az zas tak nevadi, protoze mi jde prave o zpusob usporadani a rizeni. Co se tyce Vasich dalsich pripominek, vicemene s Vami souhlasim. Jak uz jsem napsal mnohokrat, nelisime se v cilech, ale ve zpusobech, jak se k temto cilum dobrat. A pravdepodobne tedy i v identifikaci problemu, ktere ceste k nim zabranuji.Konkretne: treba prihlizeni ke studentskemu hodnoceni, kdyz jde o ziskani trvaleho mista. Vy identifikujete zakladni problem v tom, ze se k hodnoceni  neprihlizi (pokud uz se vubec dela - coz treba u nas na FF UK uz delsi dobu, s prokazatelnym dopadem na pracovne-pravni vztahy). Ja identifikuji zakladni problem v Zakoniku prace, ktery dekana/rektora, ktery nechce jednat ilegalne, nuti pri tretim prodlouzeni smlouvy automaticky uzavrit smlouvu na dobu neurcitou.Samozrejme, ze toto omezeni plynouci ze Zakoniku prace neni - brano zcela v teoreticke rovine - prilis omezujici. Je mozne proste po skonceni obdobi vzdy zhodnotit praci a bud smlouvu prodlouzit (projit rekonkursem ,kde muze byt pracovnik nahrazen lepsim), nebo neprodlouzit. A pokud se prodlouzi, tak je vzdy mozne daneho cloveka posuzovat dle pripadneho karierniho radu, ktery bude de facto urcovat napln prace v ramci pracovni smlouvy (a v kterem muze byt zmineno i ono studentske hodnoceni). To je pravda.Na druhou stranu, ustavit takovyto system je velmi slozite, navic tady budete mit spoustu lidi, kteri takovou smlouvu mit budou, a spoustu lidi, kteri takovou smlouvu mit nebudou. Nikdo take moc nevi, co presne pozadovat od jednotlivych funkcnich pozic.  Jak skloubit pozadavek vykonu s pozadavkem tvurci svobody a s pravem na omyl?Nerikam, ze je to neresitelne. Se zmenou (vyjimkou ze) Zakoniku prace by to slo mnohem lepe (rychleji), protoze by se mohlo zacit vicemene od "moudre svevole" a jeji reflexi dospet k "systemu". Nyni je potreba nejdrive vytvorit system a pak teprve ladit, jestli byl nastaven dobre, coz ma obrovskou setrvacnost, pochopitelne. Takze se postupuje velmi pomalu a obezretne (coz nema zadnou spojitost s pravomocemi; opet reknu, ze u nas na FF je nalada nastavena timto smerem, a dekanovi v zasade projde cokoli by navrhl a nebylo to uplne spatne - jenomze prave nikdo moc nevi, jak to udelat tak, aby to nenadelalo vic skody, nez uzitku).

Tentokrat s nazorem Prof.

Tentokrat s nazorem Prof. Sebka nemuzu souhlasit (vetsinou bych jeho prispevky podepsal, ale tento ne). Nobelistu bych nepral za rektora zadne universite - natoz, UK, kde take castecne pusobim. Rada Nobelistu navstivila nas ustav a spoustu samozrejme potkavam na konferencich - ti lidi jsou uz naprosti stvanci, kteri travi zivot v letadle a v hotelich pri preletani z jedne konference na druhou (ktere objizdeji porad s jednou a tou samou prednaskou, protoze ani na vedeni tymu uz nemaji cas) - jak by nekdo takovy k tomu jeste mel ridit velkou universitu ? Vubec rektora velke university tezko muze delat spickovy vedec (a zustat pri tom spickovym vedcem), protoze je to prace na 200% uvazek sama o sobe a spickovy vedec se chce prosadit ve vede (ne v rizeni a administrative). Idealni je rektor (to same plati o vedeni AV, reditelich ustavu apod.) - spickovy manazer s bohatymi zkusenostmi z vedy, ktery tem spickovym vedcum udela dobre podminky pro praci (aby se pak nemuseli zabyvat politikou). Rekl bych, ze ani obecne cizinec by nebyla dobra volba, protoze v takove funkci proste musi umet cesky a orientovat se v mistnim prostredi. Bylo by fajn, kdyby se angazovalo vic cizincu na mista profesoru, aby ucili a vedli vyzkumne tymy. Taky by bylo fajn mit spickove cizince ve vedeckych radach a dalsich poradnich organech - ale rovnou z venku skocit na rektora?

No tak se podívejte na rektory těch nejlepších škol na světě, ..

 No tak se podívejte na rektory těch nejlepších škol na světě, řekněme z první desítky. Budete asi překvapen.Tradičně to bývají zkušení vědci, on totiž na špičkových školách ani nikdo jiný není (kromě podpůrného personálu). „Zkušení manažery“ mívají tito rektoři k ruce. Ti jsou nezbytní, ale vize, hodnoty, dlouhodobé cíle a další vymýšlet nemohou. Ti mohou je realizovat vizi, kterou jim někdo jiný zadá.  Nepleťte si to s našimi školami, ty zpravidla žádné vize nemají. Těm jde jen o to „dotlačit káru o kus dál“ a hlavně nic neměnit.

Harvard - Prof. D. G. Faust -

Harvard - Prof. D. G. Faust - historickaMIT - Prof. L. R. Reif - elektroinzenyrStanford - John L. Hennessy - elektroinzenyrETH - R. Eichler - fyzikLMU Munich - B. Huber - astronomvsichni dlouholeti profesori na dane universite, velmi slusni vedci - ale rozhodne ne Nobelovska trida srovnavat mezi obory lze tezko, ale takovy prof. Zima (jako jeden ze zminovanych kandidatu) neni na podle publikaci nejak zasadne horsi urovni, nez oni...

A nebylo by hezké, kdyby pár

A nebylo by hezké, kdyby pár (desítek) takových a podobných jmen doplnilo seznam stávajích tří kandidátů? A kdyby z nich nezávislá komise zahraničních odborníků zvučných jmen vybrala toho nejlepšího? A třeba by to byl i našinec, o to nejde. Z většího počtu se prostě vybere lepší (přesněji, nevybere horší). Ale o nobelistu nešlo, opakuji znovu: šlo mi o inzeráty v cizině, o nezávislé mezinárodní výběrové komise, a celkově o otevřenost. Kdysi Universita (Dekretem kutnohorským) vyhnala cizince, čímž sice prospěla rozvoji okolních zemí, ale sama upadla. Dnes už cizince nevyháníme.Jenom je skoro nemáme a další mít nechceme. Natož na vyšších pozicích.Podobně na ČVUT a spol. Mimochodem, víte že presidenta ETH nevybírá senát? Dovede si to představit?

Point je v tom,  ze VSICHNI

Point je v tom,  ze VSICHNI pred tim aspon nejakou dobu na dane universite pusobili a vetsinou pred tim byli dean, provost nebo head of department.Ja samozrejme souhlasim s tim, ze by kazdy mel nejakou dobu stravit v zahranici. Samozrejme souhlasim s tim, ze by se university i ustavy AV mely snazit ziskat aspon nejake cizince jako vedouci vyzkumnych tymu. Neumim si ale predstavit, ze by cizinec, ktery neumi cesky, nikdy nebyl v CR, nezna mistni realitu atd. mohl rovnou naskocit jako rektor...Ano - samozrejme Cech, ktery pusobil na spickove zahranicni universite a poznal, jak to muze spravne fungovat, muze zacit v konkurzu na profesora popr. vedouciho katedry (na to se konkurzy delaji) a po nejakem case kandidovat na rektora.

Kontrolní otázka

 Takže pozice děkanů a vedoucích kateder na UK se po světě inzerují, a mezinárodní komise je vybírají? No to asi mezi nimi bude cizinců spousta? Tak kolik přesně? Ale vážně: Co říkáte, může být v případě i jinak skvělé osobnosti výhodou, ale ne přísně omezující podmínkou. Ostatně, třeba vámi uváděné ETH Zurich zrovna nového presidenta hledá. Tak proč ho tedy hledá po celém světě a dává inzeráty třeba do Nature Jobs? Jak si to vysvětlujete, když by měli hledat jen uvnitř školy? Zkusíte jim to poradit? Mimochodem, požadují např.·         Your record in exact, natural or engineering sciences has been internationally recognised.·         You are able to identify and foster outstanding potentials and visionary ideas, specify strategic guidelines and raise issues in current scientific, technological and societal areas.·         you have provided evidence of your integrative leadership skills. You have good networks inside and outside the scientific community, and you are prepared to develop ETH Zurich’s future and to lend an active hand in shaping the entire ETH Domain with great dedication.·         Your personality is characterised by a high degree of social competence, assertiveness and the ability to deal with conflict, also in a participative management culture like that of ETH Zurich. You possess a high degree of communication competence, which you would use both inside and outside the university, and you understand Switzerland’s political structures, legislative processes and cultural diversity.·         Finally, you have a good command of German and English, and preferably a knowledge of French. You are willing to hold office for at least two terms (i.e. eight years). Ideally the starting date would be at the beginning of 2015. Docela rozdíl od požadavků našich senátů, že? Celý inzerát je na http://www.nature.com/naturejobs/science/jobs/310195-President

Na nasem ustavu (UOCHB AVCR)

Na nasem ustavu (UOCHB AVCR) byla vsechna mista vedoucich tymu obsazena mezinarodnim konkurzem (inzerovanym mimo jina v Nature Jobs, Angewandte Chemie, C&EN atd.) a pravidelne se vypisuji mista junior group leaders (zrovna v lednu byl jeden konkurz), kam se hlasi desitky kandidatu (vcetne mnoha cizincu) - pravda, ten posledni konkurz vyhral clovek z ustavu (ktery ale pred tim pobyval na Scrippsu) i v konkureci kandidatu z Harvardu a Scrippsu - ale rozhodoval o tom mezinarodni committee, takze nikoli mala domu.Universita bezne takove podminky (financni ani prostorove) nabidnout nemuze, ale v kategorii junior position (assistant professor) je i tam sance chytit kvalitni kandidaty  - jen se jim musi nabidnout samostatnost. Na MU v Brne uz par velmi kvalitnich mladych vedcu z venku pochytali (aspon v chemii), tak snad to pujde i jinde.

Milý Michale, bohužel Ti

Milý Michale,bohužel Ti musím oponovat. Rozhodně není pravda, že všechna místa na UOCHB byla obsazena výhradně konkurzem. Na UOCHB existuje celá řada výzkumných  skupin, jejichž vedoucí byli ustanoveni bez konkurzu (myslim, že není nutné je jmenovat).Co se týká obsazování míst na univerzitách, tak bych řekl že jediná katedra, kde jsou a byla obsazena místa konkurzy je katedra organické chemie na PřF UK. (I když je nutné si přiznat, že  docházelo k  silnému vměšování do chodu katedry ze strany vedení fakulty.) V posledních letech nebyl přijat nikdo, kdo neprožil minálně dva roky v zahraničí na postdoktorálním pobytu.  Bohužel, finanční a prostorové prostředky, kterými disponuje katedra, neumožňují přilákat tzv. "špičkové zahraniční" mladé vědce. (To se ale nakonec nedaří v poslední době ani UOCHB, ač má k dispozici nesporně lepší zázemí a prostředky). Podstatné je, aby se postupně vybudovala správná aktivní atmosféra a stačí, když budeme v chemii patřit do horní třetiny evropské úrovně.  To jde ovšem dělat pouze dlouhodobou drobnou prací bez ohledu nekompetentnost nejvyšších řídících orgánů a jejich našeptávačů, ale v tom jsme, jak vím,  za jedno. Bohužel, je nutné počítat s tím, že člověk na sebe touto aktivitou může přivolat jejich nepřízeň. Na druhou stranu je alespoň nějaká legrace.Martin

Martine, dekuji za upresneni

Martine,dekuji za upresneni - ano, malicko jsem to zjednodusil, ale kdyz jsi to nakousl, tak to musim vysvetlit. Mezonrodnim konkurzem se (zatim) na UOCHB neobsazovaly pozice vedoucich vedecko-servisnich tymu (vetsinou zajistujici celoustavni servisy). Jedina vyjimka pri vzniku vedeckych tymu (vsechny ostatni byly obsazeny mezinarodnim konkurzem) byl rozpad velikeho tymu prof. Holeho (po jeho odchodu do duchodu ze zdravotnich duvodu), ktery byl rozhodnutim reditele rozdelen do 3 mensich juniorskych tymu, ktere pokracovaly na rozjetych projektech (granty a prumyslove podpory v radu desitek milionu), ktere mely (a porad maji) znacny aplikacni potencial ve vyvoji leku. Ano - tohle bylo nestandardni (a odporovalo to pravidlum, ktere jsme si sami nastavili), ale asi zadny strizlivy reditel by nezastavil rozjete projekty Prof. Holeho. Za 2 roky budou ty nastupnicke tymy vyhodnoceny Mezinarodni poradni radou, na zaklade jejihoz doporuceni bud reditel rodhocne o jejich pokracovani nebo nepokracovani.Jinak plati co jsem napsal - krome teto vyjimky byly vsechny vedecke tymy obsazeny mezinarodnim konkurzem a byly po 5 letech prisne vyhodnoceny (a znovu za dalsich 5 let budou).