Čtvrtek 23. května 2024, svátek má Vladimír
  • Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Kolik nás budou stát klimatické změny?

Klimatické změny

UKONČENO

Agora ve spolupráci s Lidovými novinami pořádá 12. listopadu od 19:00 v Domě ABF na Václavském náměstí velkou veřejnou debatu na téma Dopady klimatických změn na život v ČR aneb Kolik nás to bude stát? Pokud se nechcete nebo nemůžete akce zúčastnit, pozvaní hosté odpoví na všechny věcné dotazy právě zde. Otázky pokládejte
Martinu Bursíkovi, ministru životního prostředí,
Tomáši Hünerovi z ministerstva průmyslu a obchodu,
Milanu Ščasnému z Centra pro otázky životního prostředí,
Janu Rovenskému z Greenpeace
a Josefu Zbořilovi ze Svazu průmyslu a dopravy.

položených otázek: 47 | jak se správně ptát | Aktualizovat
  1. Otázka má být stručná a jasná, maximálně tři řádky.
  2. Není možné reagovat na otázku zakládající se na externím odkazu.
  3. Přestože konfrontační otázky vítáme, nesmí překročit hranici slušnosti.
  4. Nepište otázky VELKÝMI PÍSMENY.
  5. Podepište se.
  6. Neopakujte dotazy, které už položili jiní.

Zodpovězené otázky

OTÁZKA (10.11.2008 10:48) Stanislav Brabec
Čtení textu Lisabonské smlouvy mi vnucuje otázku: „Kolik nás bude stát boj proti klimatickým změnám?“ Existuje kvalifikovaný odhad (např. náklady na změnu o 0,01°C nebo udržení srážkových normálů) a máme na to vůbec technologie? Existuje srovnání těchto nákladů s náklady na pouhé dopady klimatických změn?
ODPOVĚĎ (14.11.2008 17:11)
viz odpověď na otázku přispěvatele důchodce
OTÁZKA (10.11.2008 14:33) Jasa
Jsou podobne predpovedi relevantnejsi, nez se ptat v roce 1918 kolik bude stat Velka Rijnova Socialisticka Revoluce?
ODPOVĚĎ (14.11.2008 17:12)
viz odpověď na otázku přispěvatele důchodce
OTÁZKA (8.11.2008 22:23) Pavel František
V ČR jsou podporovány (byť nepříliš koncepčně) alternativní zdroje energie, přestože některé z nich mají sporné dopady na životní prostředí. Proč na rozdíl od Rakouska, Německa nejsou dostatečně a systémově podporovány pasivní opatření (nízkoenergetické domy), které mohou snadno uspořit 50-90% energie? Pavel František, Praha 11
ODPOVĚĎ (14.11.2008 17:20)
na vaši otázku se bohužel nedostalo, předali jsme ji asistentu ministru ŽP, jeho případnou odpověď uvedeme
OTÁZKA (10.11.2008 14:54) Jaroslav
Topím systémem s 99% účinností,bez splodin,čistě, přesto jsem trestán stále rostoucí cenou elektřiny.Proč?Vždyť nepálím v kotli,elektrárny mají dokonalejší spalování....proč platím víc, než palič všeho vedle, kvůli němuž se dusí s dotovaným (i mnou!) teplem sídliště.Proč já, domkář nemám stejné dotace na zateplení?Fotovoltaika a kolektory,nemám finančně šanci.Za co ????
ODPOVĚĎ (14.11.2008 17:21)
na vaši otázku se bohužel nedostalo, předali jsme ji asistentu ministru ŽP, jeho případnou odpověď uvedeme
OTÁZKA (10.11.2008 18:04) tomáš Mikuš
Co řeknete na námitku, že podle některých propočtů se na výrobu biopaliv spotřebuje více energie než se vyrobí? Nevede to tak ke zbytečnému zamoření krajiny hnojivy insekticidy za peníze daňového poplatníka, který si vlastně platí dražší energii a současnou devastaci životního prostředí v důsledku zbytečné zemědělské výroby.
ODPOVĚĎ (14.11.2008 17:22)
na vaši otázku se bohužel nedostalo, požádali jsme o odpověď pana Rovenského, jeho případnou odpověď uvedeme
OTÁZKA (10.11.2008 17:07) Tomáš Mikuš
Pokud odhlédnete od globalních težko doložitelných měřítek a vezmete vaše nejbližší okolí metr po metru a budete zkoumat vliv konkretní lidské činnosti na biodiversitu konkretní lokality a seřadíte sestupně ty nejdestruktivnější lidské činnosti zjistíte že největším destruentem životního prostředí je lesnik a zemědělec, nikoliv dělník v tovarně či elektrárně nebo motorista. Pokud to tedy myslíte s ochranou životního prostředí vážně měl by se přírodě dát především životní prostor a ne chladnější klima a v první řadě omezit zemědělství na co nejmenší plochu nutnou k produkci potravin a ne vymýšlet ještě další zátěž v podobě biopaliv nebo sbírání klacíků. Vysvětlete mi prosím kolik živočisných a rostlinných druhů vymřelo v nebo je kriticky ohroženo n ČR v důsledku oteplování a kolik v důsledku naprosté změny biotopu vlivem jinných lidských činností které se změnou klimatu nemájí souvislost???
ODPOVĚĎ (14.11.2008 17:24)
rámcovou odpověď na vaši otázku poskytuje odpověď na příspěvek účastníka "důchodce".
OTÁZKA (10.11.2008 19:56) Michal
Nechal někdo posoudit paranoické očekávání, že svět je stabilní systém, odborníkem na vědy psychiatrické? Proč by změna po milionech let neměla být stejně přirozená, jako milion let trvající stabilita? Nakolik jde jen o to vyhnout se krajinotvorbě, která je ovšem namáhavější, než globální tunelování miliard?
ODPOVĚĎ (14.11.2008 17:26)
rámcovou odpověď najdete v reakci na dotaz přispěvatele "důchodce"
OTÁZKA (11.11.2008 17:24) Vladimír
Domníváte se, že je zapotřebí, aby auta ve dne svítila? Zmenšení nehodovosti nebylo statisticky prokázáno a plýtvá se energií přibližně stejně velkou, jako vyrobí vodní dílo Orlík. Rozdíl je pouze v tom, že energie z Orlíku je vyrobená velmi čistým způsobem, zatímco energie potřebná na zbytečné svícení aut se vyrábí jedním z nejméně čistých způsobů, totiž spalováním benzinu! Není mnoho zemí na světě, kde by toto nevěděli!
ODPOVĚĎ (14.11.2008 17:28)
na vaši otázku se bohužel nedostalo, požádali jsme o odpověď asistenta ministra životního prostředí, jeho případnou odpověď uvedeme
OTÁZKA (11.11.2008 9:04) Jaromir Kutloch
Dobrý den, mám několik otázek ohledně problému globálního oteplování, a to včetně důvodů proč je pokládám 1) Jelikož globální změna podnebí zjevně probíhá, nebylo by proto vhodné začít řešit také její důsledky a dopady včetně opatření ? Tzn. kam přestěhovat lidi ze zatopených oblastí, včetně zajištění nákladů těchto akcí. Pokud dochází ke zmrazování, kam přestěhovat lidi z míst budoucího zalednění. 2) Nebylo by vhodné na globální úrovni stanovit, na základě možného omezení dopadů oteplování (schlazování) finanční nákladovost opatření (omezení tvorby CO2) a porovnat jí s finanční nákladovostí opatření při stěhování lidí z dále neobyvatelných míst, a to včetně více vzájemných variant těchto obou extremních možností ? 3) Bylo by konečně možné odpolitizovat celou debatu a vdechnout jí seriozní věděcký, technický a logický obsah ? Při pohledu na problém mi neskutečně vadí pohled ekologistů "kdo nejde s námi, jde proti nám", event. Brunovské ... "Kdo si myslí něco jiného, na hranici s ním". Uvědomte si, že na konci všeho snažení je vždy obyčejný člověk, který vždy přednostně řeší co dát do huby sobě a rodině před blahem celého světa. A jakákoli neserioznost, módnost a nabubřelost problému pro něj bude vždy záminkou se na všechno raději vykašlat a dál přes zimu ... "topit v kotli PET lahvemi". 4) Nebylo by v teoretické rovině zejména pro ekologii jako vědu zjednodušující začít vidět svět a životní prostředí na něm jako neustále se měnící a proměňující (byť v cyklech) ? Neustálá snaha o zachování status quo přírody v rámci její ochrany je z logického pohledu na problém zcela směšná a hlavně nesmyslná. Příroda se neustále vyvíjí a tento fakt je zcela viditelný při studiu historických dat (pěstování obilí v Gronsku v roce 1000, melouny na Moravě před 200 lety ... a ledovec na severní Moravě před pár tisíci lety). Dokud bude ochrana přírody vedena snahou o zachování statusu quo, budou její iniciátoři v očích veřejnosti nevěrohodní a směšní. Hezký den.
ODPOVĚĎ (14.11.2008 17:31)
rámcovou odpověď naleznete v odpovědi na reakci přispěvatele "důchodce"
OTÁZKA (9.11.2008 20:05) otázka
Proč Martin Bursík jako předseda Zelených ani nikdo dalších z ekologů nepřidal když byla hodina akce Zhasněte světla kvůli globálnímu oteplování? Přidaly se města ze všech vyspělých zemí od Austrálie až po USA,ˇtakových akcí už bylo více a ČR se nikdy nepřidá. Proč tu není žádné hnutí ani politik, kterému by opravdu záleželo na ochraně přírody? Kdybyste nevěděli o co se jedná, tak se o tom píše např. na této adrese: http://ideje.cz/cz/clanky/zhasnete-svetlo-svetova-hlavni-mesta-zapinaji-tmu
ODPOVĚĎ (14.11.2008 17:33)
na vaši otázku se bohužel nedostalo, požádali jsme o dodatečnouu odpověď asistenta ministra životního prostředí, jeho případnou odpověď uvedeme
OTÁZKA (10.11.2008 13:47) Max
Kdy uz konecne skonci ten zeleny teror? Nerikam ze ochrana prirody , zachrana lesu apod. jsou zbytecne a nikdo by se jim nemel venovat, ale spousta "zelenych napadu" je daleko za hranicemi normalniho mysleni a kdyz to clovek slysi, tak si rika ze ten kdo to vymyslel by mel dostat pres usta... chranit prirodu ano, vymyslet jak lidi co nejvic buzerovat ne... Znate film The Great Global Warming Swindle? (cz - Kdo může za globální oteplování?) jaky na neho mate nazor?
ODPOVĚĎ (14.11.2008 18:20)
k vašemu dotazu jsme se bohužel během debaty nedostali. K názorům pana ministra na problematiku evidence globálních změn klimatu viz odpovědi na příspěvky keff a kroupa. K názoru na daný film doporučuji přečíst článek na adrese http://www.ekolist.cz/txt_tzpr_full.stm?x=2097570
OTÁZKA (10.11.2008 13:57) důchodce
Myslím, že neexistuje přímá závislost na klimatických změnách a finančního vyjádření vlivu těchto změn. O čem občan nepochybuje, je přímá finanční vazba na cyklických změnách tržní ekonomiky, tedy nyní jsme ve fázi krize, kdy už se sčítají finanční škody a primární vazby na nebo neřešení klimatických změn mi nějak unikají. Proto se domnívám, že vazba klimatických změn na finančí stabilitě je nesmysl. Co vy na to, vážení?
ODPOVĚĎ (15.11.2008 0:41)
odpovídá Milan Ščasný, centrum pro otázky životního prostředí UK Bavíme se zde o škodách a nákladech. Výpočty velikosti škody jsou zatížené určité nejistotou. Pokud však stanovíme pravděpodonost dopadu(škody), pak můžeme spočítat náklady, které nás stojí určitá obranná opatření (např. povolenky CO2). Takové modely existují. Současné modely však pokrývají pouze část dopadů. Velikost dopadů, tedy škod, je v těchto modelech brána jako fakt. Tak lze spočítat jaké jsou škody z jedné emitované tuny CO2 (recenzované studie uvádí v průměru cenu 12$ za 1t). Předpovědi velikosti škod se však značně liší. Problém stanovit tuto cenu budoucí škody spočívá v tom, že nevíme jak přesně a objektivně spočítat (v peněžním vyjádření) změnu stavu určitých statků v odlišných místech a v budoucnosti a s tím spojenou změnu blahobytu (například určit, jaká bude škoda ze zatopení pobřežní oblasti mangrovových porostů, které jsou významnou součástí stability pobřežních ekosystémů, na druhém konci světa a za 20 let?). Vedle toho se odborníci snaží v modelech určit, jak nákladná jsou opatření na snížení emisí CO2 vzhledem ke stanoveným cílům (např. kjótský protokol). Jednotlivé obory činností se liší svou nákladností. Některá opatření (činnosti) mohou mít dokonce záporné náklady, tedy jsou zisky (např.úsporná opatření) a generovat další zisky. Jiná opatření něco stojí (např. energetika) a některá se dnes jeví jako velmi nákladná (např. hybridní automobily). S ohledem na tyto modely můžeme konstatovat, že náklady v ČR mohou být vysoké, ale také nízké v závislosti na výběru opatření a využití prostředků získaných jako opatření proti emisím CO2(povolenky). Model zpracovaný pro ČR přepodkládá dopad ve formě zpomalení růstu HDP od 0,007 do 0,182%. Pokud však budou prostředky využity efektivně (ne pouze umoření státního dluhu, ale investice) a inovativně (povedou k využití efektivnějších technologií a úspor) mohou přinést i zisky.
OTÁZKA (9.11.2008 19:00) kdosi
Jen malé srovnání: Rakousko je nejaderné, Francie jaderná. Rakousko nesplní svůj závazek v Kjotském protokolu, Francie ano. Rakousko energii dováží, Francie vyváží. V Rakousku od roku 1990 výrazně vzrostly emise CO2 na jednoho obyvatele, ve Franci výrazně klesly. Pokud to myslíme s ochranou klimatu vážně, kterou cestou dál půjdeme? Rakouskou nebo Francouzskou?
ODPOVĚĎ (15.11.2008 0:46)
Martin Bursík, Ministr ŽP: Prioritou EU, jsou nízkouhlíková technologie. To jak v této oblasti bude konkurenceschopná jaderná energetika závisí na vyřešení problému koncového článku výroby, tedy odpadu a na schodě v oblasti ohodnocení rizik využití JE. Prioritou jsou tedy úspory při spotřebě a výrobě energie a její obnovitelné zdroje. Přístup k JE není neměnný, závisí na kvalitě technologií. JE není samospasitelná a nemá potenciál řešit problém výroby energie a emisí globálně. Milan Ščasný, centrum pro otázky životního prostředí UK: Zrušme všechny dotace, narovnejme trh a ať se výrobci sami rozhodnou, zda budou využívat ten či onen zdroj. Jen málokterý výrobce benefituje z tak masivní podpory státu, jako jaderná energetika. Zbořil, svaz průmyslu a dopravy: Jaderná energetika je potřeba k dodržení závazku z Kjóta. Do dvou let předpokládá komerční využití malých jaderných reaktorů na komunální úrovni. Energetická koncepce bude respektovat nastalou realitu. Hüner, náměstek ministra MPO: Problém zdrojů energie po roce 2020: pokud nebudeme využívat potenciál uhelných elektráren (nezískáme další zdroje uhlí), 10% se podaří uspořit a 13% budou OZE (závazek ČR vůči EU), budeme potřebovat 67% energie získat jinde. Kde? Odpovědí je jaderná energetika. viz také odpovědi na příspěvky Karel Novák, Pavlik a P.Fiala
OTÁZKA (10.11.2008 12:18) B. Fiala, Náchod
Zelení fundamentalisté si to JEŠTĚ DNES nechtějí přiznat. Ale prostředky této civilizace by se měly soustředit na výzkum zcela jiných ekologických zdrojů energie (jaderná fúze vyššího stupně). Energie je ve hmotě samé, nikoliv v jejím spalování. Dotaz: Vám nepřipadá stavění větrníků jako prvomájová mávátka navzdor americkému imperialismu? Nepřipadáte si směšní? Spočítal někdo komplexní "přínos" větrníků - tedy včetně nákladů na výstavbu, negativního dopadu na vzhled krajiny atd. atd. Prostě: Není Vám hamba z toho ekologického kšeftování?
ODPOVĚĎ (15.11.2008 0:52)
jan rovenský, greenpeace využitelnost jednotlivých OZE (obnovitelných zdrojů energie) na území ČR je v pořadí biomasa jako zdroj elektrické energie a tepelné. solární zdroje pro ohřev TV a z malé části větrná energie. potenciál nevyužívaných zemědělských ploch v ČR (tedy těch, které potenciálně nekonkurují výrobě potravin) je 200 PJ energie, což je pro srovnání čtyřnásobek energie zásob uhlí v severnách Čechách ve velkolomu ČSA, které leží za prozatímními limity těžby. další odpovědi naleznete v reakci na příspěvek autorů "kdosi" a Martin