Docela dobré postřehy

Až na to, že kritika (oprávněná!) brutálního kapitalismu z technofilní pozice (= stroje usnadňují lidem práci) není zrovna přesvědčivá.Ano, mohlo by to tak být, ale jakousi zákonitostí se tak neděje. Stroje možná umožnily některým lidem věnovat se tvůrčí práci.Nepoměrně víc je ale těch, které o práci připravily, či přiměly je vyčerpávat se ve stresujícím soutěžení o těch několik málo pracovních míst, která ještě zbývají pro lidi. Či vykonávat a hlavně vykazovat nesmyslné činnosti namísto skutečné práce. Nebo vykonávat práci tří lidí za plat pro jednoho.Jestli ony ty starší civilizace něměly pravdu, když byly vůči tomu, co zavánělo průmyslovou (velko)technologií ostražité.

...

tak v souhrnu klady technické civilizace převyšují zápory. Člověk není bytost stavěná na monotónní činnost. Nějaké práce zanikly, jiné zase vznikly. Přes všechny neduhy současná civilizace nabízí pohodlí nevídanému počtu lidí a to jen díky strojní výrobě. Z knih časy starých kultur vypadají vcelku idylicky, ale i dnešní občan s průměrným platem si žije pohodlněji než mnozí tehdejší králové a náčelníci.Problém který popisujete vznikl tím že zaniklo dlouhodobé plánování - prakticky se neuvažuje nad dlouhodobými projekty, ale je v kurzu maximalizace rychlého zisku. Ekonomiku pohání prakticky jen konzum a to není samospasitelné, chybí vize rozvoje. Dokud existovaly oba hlavní světové bloky tak fungovala nějaká soutěž. A to je to co jsem psal - bez soupeření se vytrácí motor pokroku.

Myslím, že si rozumíme

Tedy jen pro odlehčení a doplnění:"Tak nám zabili Ferdinanda, řekla posluhovačka panu Švejkovi, který opustiv před léty vojenskou službu, když byl definitivně prohlášen vojenskou lékařskou komisí za blba, živil se prodejem psů, ošklivých nečistokrevných oblud, kterým padělal rodokmeny..."Třída pokračuje ještě několik minut v četbě tohoto klasického textu.Po chvíli učitel: "Co tedy, nyní, když jsme se s ním seznámili, můžeme říci o Švejkovi?"Žák: "Zřejmě to byl zámožný člověk."Učitel: "Z čeho tak soudíte?"Žák: "No z toho, že měl vlastní posluhovačku."Tento dialog se skutečně odehrál, byl jsem jeho svědkem. To, jak si v které době žije občan s průměrným platem je skutečně relativní, zda se ten dnešní má lépe než králové a náčelníci ve starých kulturách, záleží na tom, jakými ukazateli to měříme.V mnohých ohledech jsme na tom ale hůře, než Švejk před sto lety. Nejen proto, že si nemůžeme dovolit posluhovačku. Švejk například, když někam telefonoval, stačilo mu zatočit klikou a říci do aparátu, s kým chce mluvit. Ti na ústředně pak propojili dráty.Oni (ti na ústředně) měli práci, on komfortní službu. Nyní, ve světě automatizovaném, se náklady, povinnosti, činnosti přenášejí na zákazníka, klienta. Musí studovat tarify, uzavírat smlouvy, dobíjet kredity, dobíjet samotný přístroj, co chvíli inovovat...V dopravě: ještě před 10 lety mi někdo jiný (pokladní) prodal v pokladně ČD jízdenku, někdo jiný (průvodčí) ji ve vlaku zkontroloval a někdo jiný (strojvůdce) ten vlak řídil. Teď je u nás na jízdenky automat, a protože věčně nefunguje, prodává je strojvůdce přímo ve vlaku. Průvodčí byl zrušen.Čímž se dostáváme k paní Müllerové. Takové osoby jako ona asi nebudou součástí motoru pokroku. Přesto je jich asi v populaci více než technofilů a vyznavačů inovací a růstu. Kdysi mohly osoby jako paní Müllerová vést vcelku důstojný a naplněný život, přivydělávajíce si pár korun praním, vařením, nakupováním, vedením domácnosti pro druhé. A jaké je místo tohoto lidského typu v dnešní společnosti?

Naprostý souhlas, jen

Naprostý souhlas, jen dodávám, že některé lidské bytosti upřednostňují i monotoní činnost. Jako příklad. Kam půjdou prodavačky v supermarketech až budou všude samoobslužné bankomaty? Nějak se také zapomíná na dobu ne tak dávnou, kdy dělnící v továrnách stroje ničili, aby nepřišli o práci.

obávám se, že není jediná

řadová prodavačka či pokladní v supermarketu, která by to dělala pro své hobby, ale že jde o znouze ctnost, není-li šance lepšího. Klasický obchod to je něco jiného, s tím se člověk může identifikovat. Ostatně obchod -jedno z nejstarších řemesel.Vzali jste to velmi zeširoka, na každé podtéma by se dalo u kafe mudrovat hodiny.Jedna dvojsečná maličkost - hybnost. Od prům. revoluce má euroatlant. civilizace svého Januse - dopravu, o které se průběžně ujištujeme, že podmínila veškerý pokrok ,na druhé straně se blížíme, neumím posoudit, jak rychle, situaci, kdy námi způsobené okolnosti budou bránit uspokojování námi vyvolávané dopravní poptávky. Tím nemíním vyčerpání zdrojů (snad vodík fůze apod.), ale to, že život jednotlivce, rodin... roztříštěný do nekonečného množství vzájemně oddělených lokalit v důslednku vede k tomu, že společnost (zatím především stále euroamerická) nezměrně mrhá časem i prostředky na průběžný přesun čehokoliv odkudkoliv kamkoliv. Kolik se toho namluvilo, že PC dovolí, aby hromada lidí zůstala doma. Poč. 20. stol. obyvatelé nikoliv horské vísky, ale pražských Holešovic (rybáři, řemeslníci) chodili jednou týdně do kostelíka Sv. Klimenta a jednou v roce před vánocema se vydali až do Týnského chrámu na Starom. náměstí. V neděli si vyndali stoličky před domy, báby na ně sedly a mladí s dětmi se bavili pod místními akáty (kde je jim konec). Nejde jen o to, kolik tun paliva ročně spotřebuji pro průměrný život ale kolik toho obětujeme pro pohyb nás samých a druhých a ostatní pro pohyb (+ infrastrukturu) jich samých a nás. Energie vniveč. Kdyby někdo vypěstoval brambory a ty pak zaoral, bude za blázna a jeho konkurenceschopnost je nulová. S dopravou nám to divné nepřijde. Ekologové počítají tzv. ekolog. stopu zatím jen podle spotřebovaných surovin. Po římské říši zůstaly ruiny budov a - tisíce kilometrů silnic od Germánie po Maroko.

Všichni zapoměli na jedno! A

Všichni zapoměli na jedno! A to , že celý tento pokrok je vlastně na dluh! A proto se bič jménem produktivita prohání po hřbetech těch slaběích a přitom je život o něčem zcela jiném!!

Obáváte se správně jen

Obáváte se správně jen částečně. U dobré prodavačky v supermarketu nelze předpokládat intelektuální úroveň vysokoškolského profesora i proto může mít tohle zaměstnání ráda a najít v něm uspokojení i přátele. Tak by to mělo být. Samozřejmě, když někdo do této pozice sklouzne z horního patra, je to z nouze ctnost a nenáviděný zdroj obživy. Fluktuace v tomto oboru je nepředstavitelná. Někde jsem četl, že průměrná životnost prodavačky je 30 dní. Hlavní důvod je v tom, že firemní nároky jsou vyšší než skutečná potřeba a proto se zaměstnávají lidé pro které je tato práce intelektuální zotročení.Nerozepsal jsem se náhodou. Je to klasický příklad selhání současného tržního systému.