Řešením jsou drony nebo povinně zapnutý telefon s lokalizací

Běhat se dá po louce, ne tak lesem. Ekologům populistickým obvykle projdu v holínkách záhony nebo květináči. Lesní porost je stejně zranitelný. Civilizovaní lidé chodí po cestách, a ve věku kontestativní puberty snad po zvířecích stezkách. JInak snad exulanti prchající přes hranici, ty chápu. Kdo chce sklízet, třeba na poli, kontaktuje hospodáře, ten mu rád poradí a pomůže, aby v kraji přežili oba, sklízeč bez broků v zadku a hospodář u hospodyně a ne na špilberku. Korsičana opravdu nemusím, ale pokud jeho lidi zamykají šraňk přes veřejnou cestu, má můj placet. Není pravda, že pro polské sousedy je to obživa, je na hranicích sta hektarů ladem, kde se dá volně pást, a nikdo tak nečiní. Nejsou to rychlé peníze. Podobně místo našich často podivných belorusů u sedláků by zbožný polák prácechtivý, byl vítanější. Na léto by si mohl vzít i rodinu, jídla na farmě je dost, prodává se špatně. Les byl obživou pro mou babičku, vyžínala sazenice, dávala na kopičky, děd večer vzal krávu a svezl a tři syny vychoval. I tímto svým příkladem, nejen nadojeným mlíkem.. Tedy babička už nedávala polovic hajnému, spíše mu asi občas pomohli. V horších časech se paseka nechala rok na žito nebo brambory, stromky až potom. To byla obživa, ne peníze na nápoje pražského Hradu.