Středa 1. února 2023, svátek má Hynek
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Diskuse k článku

Lze měřit kvalitu a produktivitu vědců?

Hodnocení aplikovaného výzkumu není problém, ale jak pozná daňový poplatník nebo mecenáš, že má smysl jím placený výzkum základní?

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

Helena Storchova

badatelky
vazeny pane profesore,mrzi mne,  ze prehlizite zeny. Zpravidla maji deti driv nez dosahnou slusneho postaveni ve vede. Na hlidani nemaji dost financi a musi zustat dlouha leta doma, i pozdeji jsou nuceny delit svuj cas mezi vedu a rodinu. Pokud ovsem maji vubec deti. Setkala jsem se s vazne minenym nazorem kolegy-muze, ze pokud chce zena delat vedu, tak proste musi rodinu ozelet. Dotycny mel sam deti nekolik, a manzelku hospodyni. V Americe by si vubec neco takoveho nemohl dovolit vyslovit...H-index a pocty citaci ve svete jsou brany s ohledem nejen k veku, ale take k delce kariery, roky mimo laborator se nepocitaji. U nas tento pristup zatim uplatnovan neni.  Pokud se zena dokaze k vede vratit, az ji to rodina dovoli, je to signal, ze ma vedu rada. Mela by dostat sanci, ne byt utloukana poukazem na nizsi pocet citaci. Dokaze to dohnat pozdeji, kdyz je dobra.Hlavne vsak musi mit vedec svou praci rad, musi pro ni  horet, byt zvedavy, tesit se z novych vysledku, mit charisma. Pak k nemu pujdou i postdoci z Yale za 2000 euro mesicne. Takovych lidi je ale malo, byval takovy pan doktor Doskocil z UMG. Proc tedy davat sanci jen polovine populace (muzum]a nevyuzit talentovanych zen jen proto, ze maji deti a komplikovany navrat?
0/0
2.11.2012 22:13
Foto

T11o45m92a56s 56M11o18r82a42v52e97c 6691675628187

ad 5 platy
Koukam, ze kytickari vyjdou danoveho poplatnika na polovic co jini molekularni biolozi:) .  
0/0
1.11.2012 11:06
Foto

Msebek

Vybudovat
slavnou školu je práce na desetiletí, možná staletí, tvrdé a poctivé práce. Alespoň některé naše školy by s tím už ale měly začít. Nejprve je však třeba překonat mocenskou = volební sílu většiny akademické obce, která má bohužel jiné cíle.
0/0
1.11.2012 9:54
Foto

Lsd

Možná to nebylo zřejmé - ty
Možná to nebylo zřejmé - ty 4000 EUR byly pro vracejícího se postdoca. Vedoucí jsou samozřejmě úplně jinde.
0/0
1.11.2012 9:52
Foto

Sebop

Přesně tak!
Ti opravdu dobří = ambiciosní postdoci půjdou dělat na Harvard, Princeton, Yale, Stanford, do Oxfordu, do Cambridge, na MPI do Drážďan, do EMBL, na Pasteur,  ale ne k nám...Ani docela znamí profesoři standardních univerzit v západních zemích EU nepřitáhnou ty opravdu nejlepší postdoky...Ti jdou k těm nejslavnějším na místa jmenovanaá výše, nedělejme si iluze...Mne se jiz i  hlásí Španělé, mam třeba výborného španělského doktoranda, 2 Indy, ale postdoci ze Západu co se hlásí k nám jsou prakticky všechno 3. kategorie. ...Měl jsem postdoka Rusa, Španělku, Francouzsku, Američana - katastrofa...Naše nynější německá postdočka je fajn, ale není hvězdná jako posdtoci na Yale a pod.Až tady budeme masivně publikovat v Nature, Science, Cell a pod. casopisech, budou k nam špičkoví postdoci jezdit  také, a sami si na to budou shánět ty stipendia...
0/0
1.11.2012 7:54
Foto

Ctenarcp

Pyramidář
V letech 1996 – 1998 působil ve společnosti PSM, která byla ve skutečnosti pyramidovou hrou. http://zpravy.idnes.cz/jihoceskou-dvojku-ods-kandidata-na-vicehejtmana-vini-z-obohacovani-1dy-/domaci.aspx?c=A080908_101907_domaci_itu   
0/0
31.10.2012 22:32
Foto

Msebek

Držím palce!
.
0/0
31.10.2012 20:55
Foto

V.Hořejší

cokoliv pod 4000 EUR??
My jsme pred 3 lety s kvalitnim, asi 40-letym zajemcem z MPI v Drazdanech  vazne jednali o pozici vedouciho skupiny v nasem ustavu. Chtel alespon to, co mel tam, cca 8000 EUR. Kdybychom vyhodili 3 ceske vedouci, mohli jsme na to mit. Vzhledem k tomu, ze nebyl zas az takova hvezda, a ze chtel jeste mikroskop za 25 mil. jsme se nakonec nedohodli.
0/0
31.10.2012 16:47
Foto

D66a49l53i49b40o22r 46S34t16y25s 3750710821981

Je to tím naším oborem
My jsme zaregistrovali naší nabídku na academicpositions.eu a tak jsme se přihlásili k odběru nabídek. Denně přicházejí 2-3 nabídky do Skandinávie nebo Británie na pozice přesně odpovídající té naší. My navíc, samozřejmě, nemáme trademark ani jako ČVUT ani výplaty jako IST. Je v tom především háček - kvalitních, i jen průměrných, absolventů v něčem jako fyzikální inženýrství, kybernetika atd. je málo i jen na pokrytí nabídky z průmyslu. Pokud jde o ČR (a nejspíš i jinde v Evropě), příslušné talenty často odpadnou po cestě, mnohdy už na prvním stupni základní školy. Jako otec synů v příslušném věku to mám z vlastní nedávné zkušenosti, v podstatě jsme to museli řešit výukou doma.Řek se hlásil, ale nakonec sehnal něco jiného.
0/0
31.10.2012 15:00
Foto

Msebek

...
Tak prý to u nás také přepočívají, beru zpátky. Nevšiml jsem si toho.
0/0
31.10.2012 14:41
Foto

Msebek

 Money is not
 Money is not everything! Podle mých zkušeností (z obou stran) s postdockými místy nejde mladým lidem jen o peníze ale také, možná hlavně, o slávu pracoviště postdoky hledajícího. Jde totiž stejně o místo dočasné (typicky na 2 roky), a mladý člověk tam sice musí přežít, ale hlavně potřebuje za ty dva roky rozšířit svůj seznam výsledků a publikací. To to se mu na prestižním pracovišti nejspíš podaří snáze. Navíc i samo jméno prestižního pracoviště se mu bude v CV dobře vyjímat („byl postdokem na MIT“ zní opravdu dobře). To vše pomůže, aby po skončení postdocká éry získal co nejlepší stálé (stálejší) místo, a v horším případě, alespoň co nejlepší další postdocké místo. Dokonce znám profesorské primadony, které se o platy svých žáků nestarají vůbec. Kdo chce u nich dělat doktorát nebo postdoka, ten ať si někde peníze sežene sám. Stejně mají stovky zájemců. Vědecký život je tvrdý. Na naší katedru se po pár krušných letech už na postdocká místa začínají hlásit kromě kolegů z okolních zemí i Američané, Asiaté s doktoráty ze západní Evropy, atd. To je velká posila. Zato mě překvapuje pořád nulový zájem ze zemí jako je Řecko, Španělsko, Itálie, při tamní údajné velké nezaměstnanosti? Jak si to vysvětlit? Asi považují za lepší být nezaměstnaným vědcem doma, než relativně dobře placeným postdokem v ČR? 
0/0
31.10.2012 14:40
Foto

D29a73l95i66b27o23r 90S67t72y64s 3490300911921

Odboru výzkumu a vývoje
To abych se při příští příležitosti dokázal svým synům podívat do očí, že jsem to nenechal plavat .... 
0/0
31.10.2012 14:18
Foto

Lsd

"Na druhou stranu na
"Na druhou stranu na biologické pozice je pořád dost velký převis i mezi Čechy"Naše aktuální zkušenost je opačná. Několik volných postdoc pozic v oblasti biověd nejsme schopni obsadit přes půl roku, dvě máme neobsazené přes rok. Inzerujeme neustále, plat nabízíme nadprůměrný, ale lidé nejsou. Jinak ale souhlasím. Pro mladé postdocy ze západní Evropy (z relativně slušných, nicméně ne špičkových pracovišť třeba v Německu či Nizozemí, dva tři roky po PhD, obvykle jedna až dvě slušné publikace a několik menších) není plat mírně převyšující 2000 EUR (hrubého), který jsme jim byli schopni nabídnout, atraktivní. Přijeli na pohovor, pochválili pracoviště, ale po sdělení předpokládané výše platu obvykle slušně poděkovali a případnou nabídku nepřijali. Týkalo se i několika Čechů, kteří se zajímali o návrat do rodné země. Někteří otevřeně řekli, že cokoliv pod 4000 EUR měsíčně pro ně zajímavé nebude. Jediní, kteří vytrvale projevují zájem, jsou Indové. Denně mi přijde takových pět, šest CV, ale použitelný je tak (s rezervou) jeden a během pohovoru se často ukáže, že si stejně polovinu věcí v CV vymyslel nebo se hlásí jen proto, aby mu zůstalo EU vízum. btw: jistý D.Štys se má stát ředitelem odboru mezinárodní spolupráce ve VaV na MŠMT, nevíte o tom něco? :-)
0/0
31.10.2012 14:00
Foto

D71a88l34i86b95o92r 29S77t95y85s 3450640211861

Ad 5 platy
S tím mám bezprostřední zkušenost jelikož sídlíme 2 km od hranice a 2 hodiny od IST v Klosterneuburgu, kde se dělá prakticky to samé jako děláme my (computer science + měření pro biologii).Zatím je to tak, že v bývalém SSSR je na pozice PhD studenta pořád ještě dobrých lidí dost, jen se k nim musíte dostat. Na pozice postdoka  a výše už ale ne, to se u nás ohřejí, naučí se jazyk a pokračují plynule dál. Takže je to na těch Češích, co z nějakého důvodu chtějí zůstat doma. A i ti to mají mnohdy na dojíždění hodně blízko, ve vídeňské menze byla čeština a slovenština slyšet určitě častěji než ruština a to je co říci. Stejně tak v Drážďanech.Ono je to podobně s tím průmyslem. Chcete ty nejlepší techniky, kteří umějí jazyky? A co takhle zkusit je platit jako v Německu? Jinak se nelze divit, že jednoduše vezmou místo "u vás doma". Na druhou stranu na biologické pozice je pořád dost velký převis i mezi Čechy.
0/0
31.10.2012 13:11
Foto

D40a80l38i35b82o23r 77S11t13y49s 3490270971761

15%
Při výpočtu bodů do RIV v loňském roce byly body za technologie kráceny na 65% , stejně tak byly natvrdo nastaveny poměry mezi disciplínami (lex Opatrný). Jak to pak převádí univerzity do svých vnitřních žebříčků a s jakým zpožděním je jejich rozhodnutí, na JU se pracovalo podle nevalidovaného stavu z ledna t.r., to jest se zpožděním "jen rok". O tom, co se v RIV najde, by se daly napsat příběhy. Na druhou stranu - když něco, co někdo používá, máte,  může existovat nějaký důvod, proč to databáze neuvést? Zvláště když víte o lidech, kteří uvádějí třeba právě ty plasmidy. Nebo z jiné strany když určitá grantová agentura (včetně poskytovatele VaVpI) ani žádné jiné typy výsledků nevyžaduje. Nebo když víte, že i mnohé články jsou nesmysl a to, co máte, funguje. Proto si myslím, že cílem výzkumu musí být něco jiného než výzkum sám. Navrhuji vzdělanost, šíření a předávání poznatků, shrnuto profesorství.    
0/0
31.10.2012 10:24
Foto

V.Hořejší

Nezlobte se, pane brumlo
1) O svem podilu na vzniku kafemlejnku jsem tady psal (http://www.ceskapozice.cz/domov/veda-vzdelavani/hodnoceni-vedy-proc-%E2%80%9Ekafemlejnek%E2%80%9C-nemele-jak-mel ) 2) Do urcite miry souhlasim s kritikou posledniho hodnoceni ustavu AV; pokud by bylo provedeno radne, jsem si jist, ze by nas ustav dopadl o dost lepe.  Korekce provadene dodatecne podle meho nazoru korigovaly ty nejhorsi ulety. 3) Nevim, z jakych aspektu me moralky je vam soufl; takoveto vyroky z vasi pohodlne pozice anonyma mi pripadaji ponekud zbabele. 4)  Pokud jde o GACR - souhlasim zcela s tim, co rekl Peter Sebo. 5)  Mate predstavu o tom, jake jsou nyni prumerne platy ruznych kategorii vedeckych pracovniku na ustavech AV a "dobrych" fakultach? Jen pro informaci, na dobrych ustavech AV je prumer u vedeckych pracovniku cca 55 tis. hrubeho, u vedoucich ved. pracovniku jeste o 20% vic - je to malo? Na kolik by podle vas mely byt zvednuty, aby byly atraktivni pro (kvalitni) zahranicni pracovniky? Jste si vedom toho, ze plat vedouciho vedecke skupiny na spickovem ustavu v Nemecku nebo v Anglii je nominalne vyssi nez plat ceskeho premiera? 6) To, ze tady je zatim malo zahranicnich pracovniku neni jen nizsimi platy, ale tez nizsi "urovni  vedy" - je to zacarovany kruh - dobri pracovnici jdou na vedecky kvalitni pracoviste, ale ta kvalita vyzaduje pritomnost kvalitnich vedcu a dostatek penez...To, ze tady ta uroven neni zatim tak dobra jako v Nemecku, Holandsku, Anglii ma dobre duvody - financni situace tady byla az do roku 2000 zoufala, pak se zacala zlepsovat, po roce 2005 to uz zacalo byt aspon nekde celkem dobre, a ted 3 roky se to zase zhorsuje. 7) Vedouci pozice JSOU ve slusnych ustavech obsazovany konkurzy, a to i mezinarodnimi, ale neni o ne zadny velky zajem - a neni divu  (spravne to pise Peter Sebo).  Zahranicni uchazeci jsou v naproste vetsine 3. liga.Na nasem ustavu vzniklo od roku 2007 10 novych skupin; myslim, ze se v tomto smeru nemame za co stydet. Rad s vami podiskutuji osobne; mozna pak trochu zmenite vas totalne negativni nazor.
0/0
31.10.2012 10:17
Foto

Sebop

100% souhlas
Ano, onehdá jsem jako člen podkomise pro "vědy o živé přírodě" při RVVI měl za úkol projít jednou ročně excelovský spreadsheet o stovkách řádek a ručně vyházet úplne nesmysly, zjevné vymyšlenosti a evidentní podvody nahlášené jako "aplikované" výsledky výzkumu do databáze RIV, která slouží jako podklad pro bodové hodnocení podle Metodiky (kafemlejnku) a tedy následně rozdělování institucionálních finančních prostředků podle platného znění zákona 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků. Dodnes ten speadsheet mám a zájemcům mohu ukázat..Poněkud šílená představa, že ano...Systém, který nevalidovaná data mechanicky převádí na peníze, nutně motivuje k oportunismu a švindlování v mezích zákona. Takže v rámci projektů aplikovaného výzkumu podporovaného z různých veřejných zdrojů se úporně vymýšlí jaké nesmysly zakamuflovat coby aplikované výsledky vykázatelné do RIV, aby byl projekt splněn a obhájen,i když se reálně neudělalo skoro nic, nic se nevyřešilo a nevyzkoumalo a dotace se "vsákla do písku"... (aplikovaný výzkum je již svou podstatou mimořádně riskantní, protože zkoumaná řešení prostě nemusí uspokojivě fungovat, mouhou se vyskytnout zádrhele využitelnosti řešení a  konkurence může být a je často rychlejší, pracovala na nečem, než vás to vůbec napadlo se tím zabývat...)Případ, kdy se na spolupracující firmu v rámci aplikovaného projektu převede například 27 plazmidových konstruktů, vytvořených v rámci základního výzkumu při doktorském studiu jednoho člověka, nebo soubor hybridomů, a firma je pak využije k výrobě antigenů nebo protilátek, které opravdu prodá, takže tyto  plazmidy nebo hybridomy jsou zcela legálně a v souladu s Metodikou vykázány do RIVu jako např. funkční vzorek, prototyp a pod., takový příklad je ještě výrazem zářného úspěchu projektu...Problém je, když takový soubor plazmidů vytvořený jedním doktorandem za půl roku vynese v bodovém hodnocení tolik institucionální podpory, jako práce půlky velkého akademického ústavu po dobu několika let na opravdu významných vědeckých projektech, jež obohatili světovou studnici poznání a o soubor honosných a veřejně dostupných publikací, které uspěly ve velmi  náročném peer-review posuzování v amerických oborových časopisech... Že takových případů není hodně? Mohl bych vyprávět jak má doktorandka  pro firmu vyřešila její projekt MPO za 20 mil. Kč a to co udělala ona byl asi tak jediný výstup celého projektu, který firma za ty peníze 4 roky řešila... 
0/0
31.10.2012 10:12
Foto

Otec_Scholasticus

dalsi zbehly lekar
Citim, ze si budou s postelologem dobre rozumet.
0/0
31.10.2012 9:26
Foto

Msebek

15%
 Odkud máte, že "natvrdo omezeny na 15% podílu", já o tom nikdy neslyšel?U nás při hodnocení kateder dle RIV mají některé katedry velkou většinu bodů a tedy peněz v "aplikačních" technologiích. Aplikační výsledky jaksi z definice přinášejí peníze přímo, neboť aplikovat = fungovat, vyrábět, používat, prodávat, kupovat, inkasovat peníze, rozdělovat je,…. Alespoň já se o to vždy snažím :) Bonmot: Dobrý teoretik bývá slavný (citace), dobrý praktik bohatý (peníze).Chudý praktik je podezřelý. Vymyslel vůbec něco originálního? Přinášejí jeho aplikace vůbec nějaký pokrok? Fungují vůbec? Jsou vůbec aplikovány (výroba, prodej, užívání…)? Nebo se nechá ošidit o svůj podíl na zisku? Nebo zisk "ulejvá bokem"? Mezi aplikačními výsledky zapsanými v RIV najdete úplné nesmysly, věci nefungující, věci neoriginální  a opsané, neboť jinde už dávno vyráběné  a prodávané, maličkosti (výsledky diplomek), věci neexistující (např. FZV už byl rozebrán) a mnohé další legrácky. Problém je, že to vůbec nikdo nekontroluje, na rozdíl od dobrých světových časopisů, kde bývá spousta recenzentů. Proto byl největší nárůst v těchto kategoriích, aniž by se na školách vůbec něco změnilo. 
0/0
31.10.2012 7:55
Foto

Ctenarcp

Ministr Kuba: Místo akademických citací chceme úspěch na trhu
 Neo 11.9. 09:00Stav strojirenstvi je - montovna pro automobilky za 4nasobne nizsi platy nez na Zapade. Co mate v planu jineho nez navrhovat dostavbu Temelina a usty premiera obvinovat "diverzanty z Vychodu" ze narusuji cesky strojirensky export?  Martin Kuba 11.9. 13:31   Dobrý den, přeji všem hezký den z brněnského strojírenského veletrhu. O tom, jak bude vypadat české strojírenství, můžeme nyní rozhodnout změnou systému technického vzdělávání. Chceme vytvořit prostředí, ve kterém bude stát firmám za to inovovat. Nyní neseme návrh daňových úlev pro firmy, které budou investovat do vzdělání studentů. Navrhujeme nový model financování technických VŠ, aby byly preferovány obory, které české strojírenství potřebuje. Ve vědě a výzkumu chceme podporovat výrobky, které uspějí na trhu, a ne projekty měřené počty citací v akademických titulech. A také samozřejmě podporujeme export. http://byznys.ihned.cz/lide/c1-57422480-ministr-kuba-misto-akademickych-citaci-chceme-uspech-na-trhu   Chci být zlým mužem ODS a řídit stranu, vzkazuje před kongresem ministr Kuba http://zpravy.ihned.cz/politika/c1-58219030-chci-byt-zlym-muzem-ods-a-ridit-stranu-vzkazuje-pred-kongresem-ministr-kuba 
0/0
31.10.2012 6:31
Foto

D20a29l52i81b43o36r 50S84t86y15s 3980950101791

Technologie, softwary etc.
Jen pro upřesnění: technologie, softwary etc. byly v kafemlejnku natvrdo omezeny na 15% podílu, co vím nikdy nenarostly nad 20% . Tím je nastaven podíl institucionální podpory těch, kteří skutečně nějaký podíl svého času dělají na projektech spolupráce s průmyslem které nemusí vést k výsledku uplatnitelnému v praxi. Takové problémy jsou, jedná se především o velmi riskantní technologický výzkum. Právě spolupráce s výzkumníky na "institucionálně  udržovaných" výzkumných infrastrukturách je umožňuje řešit.Jedná se tedy o 15% problému, 85% problému hodnocení je v publikovaných výsledcích.Otázky k těm 15%: 1) Je to málo, hodně, má to být vůbec?2) Má to, co se do RIV zapisuje, vůbec nějakou oporu v realitě? Má to, co se do RIV zapíše, vůbec vztah k tomu, co by se mělo v rámci spolupráce s průmyslem institucionálně podporovat? 3) Nedalo by se to dělat jinak, lépe?  
0/0
31.10.2012 4:59
Foto

Sebop

Ano i ne
Mlady kolega ma v mnohem pravdu, ale nesmi zapominat, ze i 23 let po "sametove revoluci" je CR, pres pomerne vysokou zivotni uroven, porad jeste jenom "postkomunistickou rozvojovou zemi", s veskerymi pretrvajicimi dopady mravniho marasmu, zaseteho predevsim v obdobi Husakovskeho gulasoveho komunismu po roce 1968, ale i predtim.Navic jsme porad zemi s pouhymi 10 mil. obyvatel...Vyzkumny vykon cele CR dohromady nestoji ani tolik penez a nevyprodukuje ani takove vystupy, jako vyzkumna zakladna aglomerace Paris-Ile de France, big London area o Boston area, nebo Bay area v Kalifornii (v biotech a life sciences) ani nemluve...Proste, to potrva minimalne dalsich 23 let, nez zapadni civilizace dorazi take do Cech, jakkoliv kazdy z nas zije jenom jednou, a bytostne touzi po tom, aby to vse bylo jinak, lepsi, ted hned ...Staci ovsem sledovat nasi politickou scenu, a kazdemu je okamzite jasne, ze muj odhad neni vubec prehnany... spise se shodneme, ze mravni rozklad teto zeme zdarne postupuje, misto aby se zmirnoval...Presto, mohu mladeho kolegu uklidnit, ze si neumi vubec ani predstavit k jak uzasnemu pokroku v kvalite a fungovani i financovani vyzkumneho prostredi v CR doslo ve srovnani s rokem 1995, kdy jsme se po 6-ti letech z civilizace do CR vratil ja...Dodnes toho navratu nelituji, byla to pekna drina tech 17 let, ale stalo to za to!!!Ze by mlady kolega take "vykasal rukavy", vratil se do toho "chleva", "nastavil vlastni hrud" a prilozil ruku k dilu pri jeho postupnem vymetani?On to totiz nikdo za nej neudela. jak znamo, "kapri si sami rybnik nevypusti" a co si clovek nevybojuje sam, to nikdy nedostane. "Samo ze stromu nespadne nic"... kdo na to bude cekat, nedocka se a v duchodu mu zbydou pouze oci pro plac... Nyni konkretne:Mlady kolega ma pravdu, ze v civilizovanych zemich EU maji zakonem stanovenou horni hranici veku, ve kterem celni akademici placeni z verejnych prostredku musi odejit z funkci a do duchodu. Ma to dobry duvod. Dotycni s tim pocitaji predem, vystroji se jim u te prilezitosti velka trachtace, podekuje se jim za celozivotni dilo, predaji se jim metaly a hlavne, chrani je to pred nimi samotnymi, protoze jim to umozni dustojne odejit do ustrani drive, nez diky ztrate soudnosti staci zlikvidovat to co sami leta budovali, a nez se staci sami zdiskreditovat a verejne zesmesnit...Mimo jine to tez napomaha mobilite v systemu a umoznuje to vytvaret prostor pro vyvoj systemu a nove prichozi.Mlady kolega opravdu nema pravdu v tom, ze by o vedouci posty v nasich vyzkumnych institucich byla nejaka velka rvacka...Ono je to take dost nevdecne prace, byt ty sefovske vyplaty uz nejsou az tak spatne...Velmi casto je jediny uchazec o takovy post, casto neprilis vyrazny, treba nekdo kdo masam akademickych volicu vadi nejmene, kdo vzbuzuje nejmensi obavy. Neni to jenom tim, ze by vse bylo domluveno predem...Casto je to tak, ze mnohym to za to nestoji "obnazit a nastavit vlastni hrud", "stoupnout si do pruvanu na prid". Maji se prilis dobre (treba diky grantum), chteji mit take cas na deti a rodinu..., nehce se jim delat "spravce verejneho blaha" a cele dny svadet bitvy s excentickymi nenazranci, posetilci, neumetely, agresivnimi pitomci, nebo vylozenymi podvodniky, kteri kazdeho  sefa vyzkumne instituce nebo vetsiho projektu neustale bombarduji svymi pozadavky (mluvim z osobni zkusenosti). Radeji zustanou delat vedu, nejdou delat managment, anebo realisticky odhadnou, ze k tomu nemaji predpoklady. Vyjimecnych osobnosti mame v CR porad tragicky malo, tahle zeme v nekolika vlnach po 10 az 20-tiletych intervalech krvacela jiz od roku 1938 a ztracela sve nejlepsi v emigraci, kriminalech a pod... "Kde brat a nekrast..."Neni mnoho tech, jejichz ego je tak velke, ze vabeni ridici funkce ve vyzkumu neodolaji, a proderou se az do cela. Tam mnohdy ale svou necinnosti nebo nekompetenci pachaji znacne skody, to jiste...Je o tom pekna knizka od Dr. Laurence J. Peter and Raymond Hull, nazvana "Petruv princip". http://en.wikipedia.org/wiki/Peter_PrincipleTa hierarchologicka teorie pravi, ze kazdy stoupa v hierarchii na zaklade svych vykonu az na hladinu, kde se jeho postup kvuli prokazatelne nekomptenentnosti zastavi. V ustalenem stavu je pak vetsina vedoucich postu obsazena nekompetentnimi jedinci, kteri na svou funkci jiz nestaci...Muzeme si ale za to sami!!!Kazdy narod ma takovou vladu jakou si zaslouzi a kazda vyzkumna komunita ma takove vedeni, jake si zaslouzi...Dokud budou absence altruismu, smyslu pro fair play, a naopak pohodlnost a silne vyvinuty egoismus, egocentrismus, "maloudomizmus" a vycuranost, temi hlavnimi  osobnostnimi znaky typickeho (vetšinoveho) ceskeho vyzkumnika (obcana) CR,  lepsi to asi nebude...Mlady kolega nema pravdu pokud jde o GACR, protoze protekce a jisty klientelismus a podobne excesy existuji a dochazi k nim  i v NIH nebo DFG a statistiky GACRu ukazuji, ze mira pridelovani grantu clenum hodnoticich panelu a jejich kamaradum za posledni 3 roky poklesla  proti predchozimu systemu hodnoceni.  Prideleni grantu zadatelum bez adekvatni vedecke historie se stava opravdu vyjimecnym jevem a excesem, ne pravidlem. Zadny system nefunguje na 100%..., hlavni problem neni v tom, ze by GACR nefungoval dost dobre, ale v tom, ze by potreboval aspon 2x tak velky rozpocet... Totiz, "kdyz jdou tlusti do tenkejch", zacinaji fungovat u panelistu podprahove podvedome mechanismy, neb take nekdy budou muset zadat o grant, tak  jsou radeji opatrni...Vytvorit pro ne samostane komise, kde by soutezili jenom panelisti GACR mezi sebou, a ne s ostatnimi zadateli o granty by vyzadovalo navyseni rozpoctu GACR...Hlavnim problemem systemu vyzkumu v CR ale je "institucionalizovany alibismus" a "kolektivni nezodpovednost, namisto osobni odpovednosti" v  rizeni sytemu vyzkumnych instituci CR.Oblast  vyzkumu v CR "nepatri" zadnemu resortu a nikdo ji vlastne osobne neridi, nema zadneho konkretniho predstavitele, se kterym by jeji problemy mohly byt personifikovany, vse rozhoduji kolektivni organy, volene nebo konstituovane jako "vybory odborovych organizaci", takze nakonec nikdo osobne za nic nemuze...Neni  nikdo kdo by vytvarel dlouhodobou vizi sektoru vyzkumu v CR, kdo by strategicky planoval a takticky vytvarel nejakou koncepci, terba blbou, ale vubec nejakou....Oblast vyzkumu v CR je "trtinou ve vetru se klatici"..., hne se nekam podle toho kdo zrovan vice zafouka, kdo zrovna ma delsi paku na RVVI, pres sve politicke kamaradsafty ...Pritom uz se u nas na "vyzkum" utrati z verejnych prostredku pomalu 26,5 mld. Kc za rok...Pokud je nekdo takovy masochista, ze ani vyse uvedene cteni mu nestacilo, zde nekolik odkazu pro dalsi  torturu z pera "vyzkumnickeho mimone" a "naivniho grafomana", "ktery to bohuzel mysli dobre...":http://www.ceskapozice.cz/domov/veda-vzdelavani/jiri-drahos-zrusit-akademii-ved-bylo-jako-zariznout-slipku-snasejici-zlata-vej#comment-20753http://www.ceskapozice.cz/domov/veda-vzdelavani/jiri-drahos-zrusit-akademii-ved-bylo-jako-zariznout-slipku-snasejici-zlata-vej#comment-20865http://www.ceskapozice.cz/domov/veda-vzdelavani/dalsi-dukaz-jak-vedci-fixluji#comment-44909http://www.ceskapozice.cz/domov/veda-vzdelavani/elitni-%E2%80%9Estavitel%E2%80%9C-rostlin-jiri-friml-vi-jak-mohla-ceska-veda-vzkvetat#comment-46433http://www.ceskapozice.cz/domov/veda-vzdelavani/elitni-%E2%80%9Estavitel%E2%80%9C-rostlin-jiri-friml-vi-jak-mohla-ceska-veda-vzkvetat#comment-46358http://www.ceskapozice.cz/domov/veda-vzdelavani/elitni-%E2%80%9Estavitel%E2%80%9C-rostlin-jiri-friml-vi-jak-mohla-ceska-veda-vzkvetat#comment-46394
0/0
30.10.2012 21:54
Foto

Msebek

...
 Nebudu se vyjadřovat ke konkrétním jménům, ale potvrzuji, že popisovaný stav je v ČR celkem běžný.K platům: Na naší katedře platíme dobře (firmy si občas stěžují, že až moc), pokud nejste oborem daleko, zkuste to u nás :). Ale na svůj plat si budete muset vydělat, a nejen na něj. ;)
0/0
30.10.2012 19:56
Foto

Msebek

...
 „publikační business“Možná nerozumím dobře, ale pokud to myslíte tak, že mají světoví nakladatelé zájem na tom, aby byl u nás kafemlejnek, tak to ne, a dodal bych, že bohužel. Kéž by kafemlejek způsobil zvýšený počet článků v časopisech světových nakladatelů. Nezpůsobil, spíš vyvolat úrodu nových českých časopisů vydávaných našimi školami. Navíc, nezapomeňte, že hlavní potíž kafemlejnku není v publikacích, ale v tzv. aplikačních výsledcích. Užitné vzory, funkční vzorky, ověřené technologie a další si můžete vymýšlet do aleluja, celkem bez zábran a námahy – nikdo totiž nekontroluje, jestli to vůbec funguje, je to vůbec originální, vymyslet to vůbec zapisující autor a konečně ani to, zda jj to opravdu aplikováno (=vyráběno, prodáváno, užíváno). Proto jsou hromadně zapisovány, bez uzardění. jsou i vzorky, které byly zapsány a pak byly rozebrány ("na další výzkum") takže už je ani nelze dohledat. "součástí"Samozřejmě, leč co ty ostatní části? V civilizované cizině fungují, avšak u nás moc ne, protože jsou ještě snadněji zneužitelné než zmíněný h-index. Třeba jinde celkem funguje peer review, u nás moc ne. Nebo si zkusme představit (např. v Oxbridge dobře fungující) systém, kdy hodnocený (hodnocená jednotka) předloží několik málo (1-3) své nejlepší publikace za hodnocené období,  a jen ty jsou posouzeny, zato přísně. A pak má hodnocení opravdické důsledky. Na naší fakultě by to dopadlo asi takto: V oborech, kde jsme skutečně dobří (tedy máme vše dobré, včetně dobrých h-indexů a náročných požadavků) by to celkem fungovalo. Naopak ve špatných oborech, kde mají vše špatné (i h-indexy) by to nefungovalo. Neboť by se tam kolegové evaluovali sami, podle pravidla o „specifikách oborů“. Zaplať pánbůh alespoň za h-index. A to popisuji jen fakultu, nemluvě o škole a nemluvě o české zemi. „výuka“Do hodnocení vědy asi výuka nepatří. Na výzkumné univerzitě (o kterou usiluji spolu s mnoha kolegy, ale většina je bohužel proti, takže máme smůlu) by ale měli učit ti nejlepší výzkumníci  a naopak (neboť tam se učí výzkumem), a pak je u nich třeba hodnotit obojí. Ale nemyslete si, že hodnotit výuku je snazší než hodnotit výzkum.
0/0
30.10.2012 19:46
Foto

Brumla

Nezlobte se panove Prorokove,
Nezlobte se panove Prorokove, Horejsi a vam podobni, je hezke cist podobne clanky, ale "let''s face it" - vase cinnost zatim spis prispiva tomu, ze my mladi vedci na postdoktorandskych pobytech v zahranici se budeme do Ceske republiky vracet otraveni a s pocitem, ze lepe uz bylo. Ti, co se vraceji, se vraceji jen kvuli vztahum s partnery, nekteri kvuli patriotismu, nekteri kvuli rodicum, nekteri kvuli vile po babicce, ale jen malokdo proto, ze se tesi na to delat vedu v Ceske republice.Pane Horejsi, vy jste, pri vsi ucte k vasim manazerskym a vedeckym uspechum, spoluzodpovedny za naprosto absurdni a zpackanou kafemlejnkovou politiku, ktera nema ve svete obdoby. Ani vase vyhlasene vyroky typu, ze schopny vedec si muze dovolit drahou soukromou skolku nejsou ani pravdive, ani neprispivaji k dobre atmosfere ve vede. Pokud to vas vyrok neni, omlouvam se tedy, ale takto to v ceskych kruzich koluje. Dalsi obrovskou ostudou je hodnoceni ustavu AV, ktere se nekolikrat zahadne predelavalo, aby se vyhovelo Horejsim, Sykovym a jinym. Mily pane profesore, mel byste vedet, ze nam mladym vedcum je z tohoto stavu moralky ceske vedecke "elity" v cele s Prof. Sykovou ponekud soufl. Zde nemluvim za sebe, tento pocit prevlada mezi desitkami mladych ceskych vedcu, se kterymi se dobre znam, rada z nich je i z vaseho ustavu.Co se tyce GACRu, tak pouhy pohled do vysledku napovi, ze socialni kontakty s komisemi hraji velkou roli. Prilis nepovzbudi, kdyz vidite, ze vyhlaseny senilni docent bez kvalitnich publikaci GACR dostane, zatimco vas mlady kolega s clankem v Nature nikoli.Ceske vede by pomohlo par veci - kdyby se konecne zvedly platy natolik, aby bylo atraktivni zde pracovat i pro lidi ze zahranici a kdyby se podil zahranicnich pracovniku zvedl z minima alespon na tretinu. Vas ustav je vyjimka, vsechna cest. Kdyby se lidi na vedouci pozice nevybirali ze stareho kamaradstvi, ale na zaklade konkurzu, ktere nejsou predem domluvene. Kdybychom se misto tech kravin, ktere neustale vymyslite okolo hodnoceni vedy, vratili ke staremu dobremu peer-review. A kdyby stari pardalove jako Sykovci nesedeli na svych mistech ze setrvacnosti, ale proto, ze si je vybojovali v tvrde mezinarodni konkurenci. Howgh.
0/0
30.10.2012 16:29
Foto

Roman Prorok

Grantová agentura ČR H-index systematicky používá
V souvislosti s článkem profesora Václava Hořejšího v České pozici z 29. října, v němž se zabývá měřením kvality a produktivity vědců, je potřebné doplnit, že Grantová agentura České republiky již čtyři roky jako jedno z hlavních kritérií hodnocení právě jím vyzdvihovaný H-index systematicky používá. Platí to nejen při výběru členů panelů, kdy H-index patří k povinným údajům na nominačním formuláři a je základním parametrem pro výběr panelistů, ale i pro hodnocení předchozí publikační výkonnosti navrhovatelů projektů. I tady jde o povinný údaj v návrhu projektu, přičemž navrhovatelé se slabým H-indexem mají menší šance na pozitivní hodnocení návrhu projektu. Výjimku tvoří jen malá skupina humanitních oborů. Taková je běžná praxe, kterou by profesor Hořejší jako člen jednoho z panelů Grantové agentury ČR měl znát. H-index při hodnocení projektů patří ke klíčovým kritériím, ale rozhodně není jediným. Velkou váhu má expertní kolektivní hodnocení v rámci panelů, oborových komisí a v neposlední řadě i posudky zahraničních autorit, které agentura systematicky oslovuje. Zahraniční oponenty GA ČR letos poprvé vybírá prostřednictvím databáze SciVal – Reviewer Finder. Tato aplikace slouží k vyhledání oponentů, a to pomocí analýzy údajů o projektu (zejména názvu, jména uchazeče a abstraktu) a jejich porovnání s údaji v databázi SCOPUS. Ta dnes disponuje kolem 41 milionů záznamů z 18 tisíc odborných časopisů od pěti tisíc nakladatelů. Hlavním cílem pořízení této aplikace, kterou již používají i další podobné agentury v zahraničí, bylo posílit transparentnost výběru zahraničních oponentů a rozšířit jejich spektrum. I aplikace Reviewer Finder přitom pracuje s H-indexem. Oponenti s vyšší hodnotou tohoto indexu mají vyšší pořadí než oponenti s nižší hodnotou. Navíc, aplikace Reviewer Finder vhodné oponenty na základě klíčových údajů o projektu nejen doporučuje, ale současně kontroluje potenciální střety zájmů. Roman Prorok mluvčí GA ČR
0/0
30.10.2012 13:55
Foto

Otec_Scholasticus

jen neprimo
Snad nejaky intuitivni konsensus:)? Tak nejak si to vysvetluji, nebot to znam z okoli a kladu si podobnou otazku. Ale i to asi fungovat muze, jen je to na hony vzdalene tomu, co se dnes "nosi", asi jako jin a jang.Koneckoncu to, co se nosi, je zase jenom konsensus. Jinak ale, jaky je vas nazor na to, ze podobne kafemlejnky jsou pry konstruovany hlavne na roztaceni publikacniho businessu?Nemely by byt, a to treba jeste "medianove" ocistene, jen soucasti hodnoceni? A co vyuka, jak hodnotit tu? Vyzkumnik s grafem impaktu na nastence mi pak pripada spise jako prodejce plnici/neplnici plan.
0/0
30.10.2012 6:42
Foto

D80a57l79i80b41o83r 20S94t19y78s 3720690851831

Šebo: 50-80% "nedotažených" článků v biomedicíně
Vedl jsem ústav v posledních letech podobně publikačně úspěšný jako ten profesora Hořejšího. Z cca 480 vkladů do Web of Science mi vychází poměr článku za něž bych dal ruku do ohně k těm, o nichž vážně pochybuji, asi 4:1 . Do značné míry, ale nejen, proto, že řada z těch článků jsou fakticky teoretická a experimentální fyzika. Ukázalo se to i v předchozích diskusích: publikování, získávání grantů, citační zvyklosti apod. v biologických vědách na jedné straně a v matematice-fyzice-technice je úplně jiná problematika. Chemie (a začasté i biofyzika) je někde mezi. Českým problémem není věda, ale vzdělávání, a to na všech úrovních. A terciární vzdělávání se od vědy nedá oddělit, jsou to dvě strany téže mince. 
0/0
30.10.2012 6:36
Foto

Tomáš

poděkování autorovi za srozumitelnost
výkladu pro laika, u popisu konstrukce H indexu lepší než na Wikipedii.A ještě jeden důležitý aspekt v  tuzemsku scientometrie má,     sice nesrovnatelně nižší ve srovnání s  hlediska popisovaných (velkých) cílů,  ale velmi praktickou.  Představte si průmyslový podnik investující do inovací a tzv. "živý zájem o spolupráci na tématu a zkušenost v oboru" prezentované akademikem. Kdo kdy  zažil   to mrazivé  ticho, které zavládne, když po hodinové přesvěčovací  přednášce akademika zástupce výrobního podniku uctivě pípne, že akademik v této oblasti  nikdy nic nepublikoval v časopise, který má (vůbec nějaký) IF, jistě ví o čem mluvím.Samozřejmě to platí i naopak.  Kdo kdy zažil  tu radost z toho, když akademik zjistí, že zmínku ve shrnutí  článku  považuje  druhá strana  za možnou inspiraci k  začátku procesu zjišťování  praktického  využití , taky ví, o čem mluvím.Akademici budou  možná   překvapeni, že jejich   publikační produkci čtou nejenom kolegové z oboru, ale i lidi z výrobní sféry, firmy cíleně se zaměřující na inovace.  A budou jistě překvapeni, že  ne všichni z výrobní sféry jsou nařvaní, suverénní hlupáci s nagelovanými vlásky a titulem MBA .       
0/0
30.10.2012 6:15
Foto

Msebek

Hezký článek
 Tentokrát s autorem velmi souhlasím. Na obranu hodnocení používajícího citační indexy bych ještě dodal toto: Lze ho opravdu zneužít (a poslední dobou se to daří stále více), přesto všechny ostatní metody hodnocení lze zneužít mnohem snadněji (a už v tom máme značný náskok).Různé metody hodnocení musíme porovnávat také podle toho, jak snadno se dají zneužít či už zneužívají. Dalším výrazným zlepšením této metody je nepočítat články a citace ze špatných časopisů, třeba s impakt faktory pod medián oboru, nebo tak něco. K výčtu „problematických aspektů“ přidám pár komentářů:---„Teoreticky by se mohlo stát, že nějaká práce bude hodně citována v „negativním“ smyslu, tedy proto, že ostatní ji budou vyvracet jako chybnou“ Tohle odpůrci citačních indexů opravdu často uvádějí. Většinou tím ale jen na sebe prozradí, že s publikováním na světové špičce sami žádné zkušenosti nemají. Opravdu si lze i nejlepším světovém časopise představit chybný článek, který pak ostatní hromadně vyvracejí. Ale uvažujme: Chyby si nevšimne žádný z mnoha (v mém oboru někdy až 10) recenzentů a redaktorů, ale po vytištění si jí najednou (po čase) všimne spousta kolegů, kteří navíc cítí potřebu ji vyvracet, a to dokonce také ve špičkových článcích. Možné to je, ale to už asi nebude jen tak obyčejná chyba, ale spíš nějaká základní, na kterou se třeba přišlo posunem v paradigmatu, a rozhodně chyba ostatní inspirující. Taková chyba může být pro obor i velmi prospěšná.---„Naopak je možné, že nějaká geniální práce natolik předběhne svoji dobu, že její význam ostatní nepochopí, a tudíž ji nebudou citovat (nebo dokonce ani nebude přijata do tisku).“ Ano, ale taková práce nejspíš unikne i všem ostatním metodám hodnocení, nejspíš práci ani autora nebude moc lidí znát.---„V některých oborech … jsou publikační zvyklosti jiné“. To je samozřejmě pravda. V některých oborech má typický článek 2-5 referencí, v jiných 50-100. Podobně je to s počtem autorů, někde bývají max. 3-5, jinde jich typicky jsou desítky, viděl jsem i článek se skoro tisícovkou spoluautorů. Stejné je to s významem pořadí spoluautorů: V matematice je nulový (řadí se podle abecedy), v medicíně bývá zásadní. Nelze ale odkazem na specifika vše tak snadno odbýt. Já například často slyším, že v technických vědách se publikování ve světových časopisech moc nenosí, matně si pamatuji, že i autor článku se někdy takto vyjádřil. Můj obor ale do technických věd patří, takže já vím, že to není pravda. Nosí se, a hodně, alespoň v zemích, které jsou před námi. Dále se občas zaměňují specifika oboru ze světového pohledu se specifiky oboru u nás. Konečně bych se rád zeptal kolegů oborů, kde se články do světových časopisů nepíší, protože "nejcennějšími výstupy jsou knihy": Jak často vám váš rukopis knihy prostě zamítnou nebo alespoň opakovaně vrací a vy o něj namáhavě bojujete? Jak se vám žije bez (oprávněné i neoprávněné)  anonymní kritiky z Evropy, Ameriky, Asie, …?Jak vůbec víte, co si tam o vaší práci myslí?A naopak, jak se vy dozvíte, jestli to samé už třeba někdo v daleké zemi (dávno či nedávno) nevymyslel? My, „časopisečtí článkaři“ po takovém zjištění můžeme svůj výsledek i článek prostě zahodit.
0/0
29.10.2012 22:57