Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Názory

Zvolme si prezidentku

Vlajka prezidenta republiky - prezidentská standarta. foto: MAFRA

Praha - Pomalu se blíží kampaň pro prezidentské volby a začínají se profilovat pravděpodobní kandidáti: Horáček, Stropnický, Drahoš a samozřejmě Zeman. Žena ani jedna. Je to samozřejmě notorické téma, zda prosazovat do politických úřadů osoby jen na základě pohlaví. Nemá být jediným kritériem kvalita kandidáta či jeho schopnost v úřadu obstát?
  15:27

Schopnost zjistit, kdo je nejlepší, však můžeme těžko přeceňovat. Podívejte se na řádku jedenácti československých a českých prezidentů. Až na výjimky odpudivá suita. Byly tito pánové tak schopní, nebo jen všehoschopní?

Jistěže vybrat ženu nemusí být zlepšení. Také by mohla padnout volba na Janu Bobošíkovou, která zajisté už sbírá podpisy. Je také zarážející, že ač za větší zastoupení žen v politice bojují levicové strany, nejvýraznějšími političkami byly spíše pravicově smýšlející ženy – jmenujme třeba Margaret Thatcherovou nebo Angelu Merkelovou a dnes také polskou a britskou premiérku.

Požadovat výměnu žen za muže není volba v ničem jistá. Přesto stojí za zvážení přehodnotit přístup k volbám, které muže konzistentně upřednostňují. Zdá se mi, že to s představou výběru čistě na základě kvality souvisí. Takový výběr není tak neutrální, jak se zdá. K měření kvality jsou potřeba kritéria, která pak dělají z kampaně jakési dostihy v jejich naplňování.

Před volbami se vždy vytvoří atmosféra, v níž se kandidáti předhánějí, kdo zachrání ekonomiku, získá mladé voliče, jmenuje nejlepší soudce atp. Je to jako taková počítačová hra na hrdiny, kdy je nutné získat nejvyšší úroveň, doplňovat body „síly“, „obratnosti“ nebo „inteligence“. Jako druhý průvodní jev se s kampaní vždycky snese apokalyptická nálada, díky níž se zdá, že země musí být zachráněna už jen zásahem krizového (silového?) managementu.

Jsme na to zvyklí z amerických filmů, je to něco jako kulturní archetyp doby, který se přehrává stále znova v různých kontextech. Politici toho využívají. Jenže kdo už volil vícekrát, musí vědět, že ideální kandidáti vyhovující všem předkládaným kritériím často selhávají (viz Jan Fischer) a že konec světa nenastává, ať vyhraje Čenda nebo Tonda.

Nevadí mi primárně, že jsou voleni muži, ale že, i kdyby v takové atmosféře byla zvolena žena, bude se muset podobat těm mužům, které si volíme. A proto se mi dá jako dobrý nápad se neohlížet, přestat přeměřovat a zvolit ženu rovnou. Je to elegantní možnost, jak vykročit ze stávajících zvyklostí a vůči soudobé politice se vymezit.

Bude mít šanci na zvolení? Proč ne, když se dva perou, třetí se směje. Budou-li proti sobě stát čtyři „Zemanové“ a pět „antizemanů“, hlasy si budou muset dělit. Alternativa tak není bez šance. Jestli něco ukázala volba Miloše Zemana nebo i Donalda Trumpa tak to, že nejcennější je být si jist vlastním pohledem na věc. Jejich úspěch ukázal také to, že uspět může i netradiční kandidát.

Autor:

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.