A to je něco, co židovský stát nemůže nechat bez odplaty. Nebo může? Uvidíme.
Nebylo by to poprvé. V lednu 1991 Saddámův Irák střílel na Izrael rakety Scud a byli mrtví. Ne aby ho zničil, ale vyprovokoval k odvetě a tím narušil širokou koalici proti Iráku. Jenže Izrael se na žádost USA odvety zdržel, ač byl premiérem jestřáb Šamir. Američané mu na obranu poskytli rakety Patriot – byla to jejich světová premiéra. A úspěšná. Takže to skutečně bylo „něco za něco“.
Teherán určitě nechtěl Izrael jen postrašit, říká bezpečnostní analytik. Vypíchl roli americké střely SM-3 |
Teď je Izrael v situaci, kdy si připadá silnější. Pro tvrdý postup k Íránu se opírá o celonárodní konsenzus. Jenže prezident Biden po něm chce hned dva ústupky zároveň. Aby se vzdal cíle „vyčistit“ celé Pásmo Gazy a aby se vzdal odvety vůči Íránu. Zkuste hádat, jak asi to může dopadnout. Vzdá se Netanjahu odvety vůči Íránu, bude-li mít volnější ruce v Gaze? Bude to opět „něco za něco“? Nebylo by na tom nic divného ani neracionálního.
