Těžko ji dokážete z hlavy definovat, ale vidíte-li postavy partyzána Kubce z filmu Smrt si říká Engelchen či rytíře Armina von der Heide z Údolí včel, pochopíte to.
Všechno, co za něco stojí, má být jedinečné. Přečtěte si archivní rozhovor s Janem Kačerem a Ninou Divíškovou |
Byla to doba formálně komunistická, ale v lecčems autentičtější než ta dnešní. Také v roli tváří, myšleno před érou digitální. Nebyla náhoda, že na jaře 1968 vznikl slogan „socialismus s lidskou tváří“.
Byl šitý na míru milé a naivní tváři Alexandera Dubčeka, ale jak se ukázalo brzy poté, bylo to přepjaté očekávání. Oproti tomu tvář Jana Kačera byla uvěřitelná – ať už v podobě partyzána či středověkého rytíře. I toto se sluší připomenout při jeho smrti.
