Jistý Petr, jehož příjmení nechci zveřejňovat, abych mu zbytečně nedělal reklamu, uveřejnil v jistých internetových novinách (nespecifikuji z téhož důvodu) recenzi na můj televizní triptych Reportérka, jehož poslední díl Česká televize vysílala tuto neděli.
„Zatímco feministická duše trnula v obavách, jak moc sexualizovaným objektem se stane pohledná hlavní hrdinka Hedvika (v podání Terezy Voříškové), Klíma po vzoru nejslavnějších iluzionistů využil této návnady k tomu, aby odkudsi ze zálohy naprosto nečekaně hodinu systematicky ponižoval homosexuály,“ napsal.
Zastyděl jsem se. Původně totiž byl zesnulý miliardář (Jiří Korn) v mém textu opulentním heterosexuálem, který pořádá na svém sídle zvrhlé orgie s mladými dívkami. Jenže hlavní hrdinka žije v jednom bytě v harmonické idyle s mladým sympatickým homosexuálem (Vladimír Polívka) a mě napadlo, že by svou první kauzu (která je kauzou jen do bulváru, jak ji poučí její šéf Jiří Bartoška) mohla začít řešit přes něj a přes jeho styky v homosexuální komunitě. Takže jsem jen překlopil zvrhlíka z orientace do orientace, protože zvrhlíci se vyskytují v obou.
Má varlata jsou v kleštích
Vzápětí jsem se ale zastyděl podruhé. Kdybych to totiž neudělal, nebyl bych homofobem (neboli mužem, který má obavu z homosexuálů), ale sexistou, který zase trpí utkvělou představou, že opačné pohlaví je nižší, méně hodnotné (Wikipedie). Uvědomil jsem si, že jsem v kleštích. Respektive má varlata. Ať se pohnou obrazně do jedné, či do druhé nohavice, stejně mi je nějaká ruka nemilosrdně stiskne.
Jsem ale v těch kleštích sám? Kdo takhle vidí svět, ignoruje jeho ostatní obsahy. Hloupé nebo chytré, profesionální nebo amatérské, s poselstvím zdařilým nebo nikoli – to vše přehluší posedlost sexem. Nebo spíš sexualismem. A to, podotýkám, zabral homosexuální motiv nějakých deset procent stopáže. Viděno prizmatem téhle nelítostné bipolarity, která už předem nálepkuje (buď je to sexista, nebo homofob), přestává být homosexualita běžná, ale stává se významnou a osamělý zvrhlík má reprezentovat autorův názor na celou komunitu. Obávám se, že pro tyhle lidi by se stal i Stalin přijatelnějším, kdyby se dnes zjistilo, že byl homosexuál.
Ještě, že kouřil heterosexuál
„Konzervativní divák může zůstat klidný,“ píše autor recenze. „Měl pravdu: sexuální menšiny jsou jakousi démonickou silou, která, jsouc evidentně v plné moci samotného syna prince temnot, začne vylézat z neřestí prosáklých zákoutí našich měst (jež už zkrátka nejsou, co bývala) a vyráží krást děti z domovů. Nevinné bytosti jim pak neslouží jako nic jiného než jako rituální oběti okultních prasáren.“
ČTĚTE TAKÉ: |
Tak nevím, co mi připadá přijatelnější, když už mi nezbývá než být buď sexista, nebo homofob. Ale sexista budu těžko. Obdivuju ženy a čím dál tím víc, čím méně jsou na nás, mužích, závislé. Umí dnes všechno, co muži, a to nejpodstatnější navíc, co uměly vždycky: vyrobit nového muže. Občas i homosexuála.
P. S. Už jsem měl tenhle sloupek hotový, když jsem dostal dopis od pana D. Taky rozhořčený: že jsem zneužil totéž dílko, abych propagoval kouření. Tomu bylo věnováno ve filmu třicet vteřin. Ještě že kouřil heterosexuál.
