'Už proto, že židovské a arabské obyvatelstvo je „mezi mořem a řekou“ zhruba stejně početné, takže pokud chce Izrael být nadále demokracií, riskuje, že v jednom státě hlas Arabů časem převáží nad hlasem Židů. Anebo upřednostní zájmy Židů nad zájmy Palestinců, které postaví do trvale druhořadé právní role, čímž se však Izrael z demokracie definitivně přemění v židovskou etnokracii'

To, že by hlas Arabů časem převážil, by nemuselo vadit, pokud by tito přijali stát Izrael za vlastní, ztotožnili se s jeho hodnotami a vážili si toho, že jsou občany moderního právního státu. A nemalá část z nich si to již uvědomuje. Což je celkem pochopitelné, ono si stačí porovnat poměry v Izraeli a v sousedních muslimských zemích.

Myslím, že kdyby lidé jako autor ovládli hned před 70lety blízkovýchodní politiku tak dnes máme po starostech. Izraelce by jeho nepřátelé zahnali do moře, v tom místě by byl chudý palestinský stát a hlasatelé údajné spravedlnosti by si umyli ruce nad mrtvými a vyhnanými Židy.

V demokratickém Izraeli Arabové žít mohou, naopak Židé v arabských diktaturách nepřežijí. Ač zde píši kritické příspěvky třeba k americké politice, tak jsem patřil k zastáncům radaru v Čechách - prostě ve střetu dvou kultur jsme si jednu vybrali a musíme ji tedy podporovat (jiná věc je, že by to nemělo znamenat naši přeměnu v kolonii = tedy být Orbánem a ne Fialou). Myslím, že jediným trvalejším řešením je podpořit vítězství Izraele a demilitarizaci Gazy.

Hezké teorie od stolu.

Narážejí na realitu nechuti Palestinců připustit z jejich pohledu de iure existenci Izraele, přestože de facto Izrael existuje. Jediné co Palestinci chtějí, je totiž smrt Izraelců a zničení Izraele.

Váš článek je tedy zcela zbytečné slohové cvičení.