Čtvrtek 29. července 2021, svátek má Marta
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Názory

LÉKO: Klause čeká fatální krok. Zkusí se ještě vrátit do prezidentského křesla?

Bývalý prezident Václav Klaus na oslavě svých 80. narozenin. foto:  Michal Růžička, MAFRA

Václav Klaus má v sobotu 80. narozeniny a šéfredaktor mne poprosil, zda bych o něm nenapsal Lékárnu. O slovech a činech bývalého premiéra, předsedy sněmovny a prezidenta republiky, které nebyly vždy v harmonickém souladu, jsem psal již mnohokrát.
  5:00

Poté, co sestoupil z Hradu, pár let mediálně téměř neviditelně, ale pilně pracoval – díky sponzoringu miliardáře Petra Kellnera – v Institutu Václava Klause. Ale v poslední době, zejména v reakci na rostoucí vliv ultraliberálních neomarxistů, kteří si s cílem poplést voliče nasadili masku s nápisem Pokrok, se Václav Klaus jako údajně konzervativní myslitel čím dál více vyjadřuje ke společenskému dění nejen u nás, ale i na Západě. A jak se bude blížit volba hlavy státu, která se má konat pravděpodobně zhruba za rok a půl, jeho aktivita výrazně poroste.

Rozhovor v Institutu exprezidenta Václava Klause.
Václav Klaus

Proto mám za to, že napsat o politické budoucnosti Václava Klause nepatří do oblasti sci-fi. Zda opět zabojuje o Hrad, není jasné. Když dostane na toto téma otázku, nikdy neodpoví jasně, avšak jeho spolupracovníci čím dál častěji připouštějí, že pan profesor do toho půjde znovu.

Věk, který je mu vyčítán, nehraje roli, Václav Klaus je ve skvělé fyzické i mentální kondici, je na tom lépe než o rok a půl mladší Joe Biden. Američané navíc říkají, že osmdesát je nových šedestát. Takže mít smysluplný cíl pro příštích patnáct, dvacet let je nejen chvályhodné, ale pro většinu českých důchodců, kteří v jeho věku už spíše vyhlížejí smrt, i následováníhodné.

Může mít tedy Václav Klaus šanci stát se zase prezidentem? Než se k tomu dostanu, dovolte mi odbočku do sféry sportu, který k Václavu Klausovi bytostně patří. Kromě toho, že hraje tenis, rád chodí pěšky. Když se ale podíváme na chození filozoficky, musíme odlišit dva druhy chodců. Turistu a člověka, který jen tak bez cíle chodí na procházky.

Rozdíl mezi nimi je zásadní. Ten, kdo se prochází, zastavuje se u krásného stromu, rozkvetlé louky, pomníku či budovy a tráví tam nějaký čas rozjímáním, svým způsobem, dá se říci, bloudí. Turista však má jasný cíl, strategii, například vrchol nějaké hory. Václav Klaus patří do skupiny lidí, kteří jdou jasně za svým cílem bez zbytečných odboček. Takto se stal premiérem, předsedou sněmovny a dvakrát za sebou prezidentem.

Zkusit to potřetí?

Pokusí se potřetí dostat se na Hrad? Tuto otázku mu položil v červnovém čísle časopisu Xantypa režisér Jiří Strach, který s ním připravil desetistránkový rozhovor. Václav Klaus v odpovědi zmínil tři podmínky. (Zde budu citovat z časopisu Xantypa, na jehož obálce je Václav Klaus s titulkem Poslední mohykán svobody, přestože Jiří Strach tak neučinil s mým textem, který byl nedávno otištěn v LN a na který se v rozhovoru odvolává.)

„Tak za prvé bych se toho musel dožít a musel mít pocit, že jsem schopen věkově a zdravotně tu funkci vykonávat.“ Po poznámce režiséra, že „ve formě jste, zdá se,“ Klaus pokračoval. „Druhá věc je určitě politicko-společenská situace. Pokud by přetrvávala ta, kterou zažíváme zejména v posledních týdnech kolem všech Vrbětic a takových věcí, tak člověk opravdu neví, jestli se má stát objektem hříček a ataků tohoto typu. Objektem takových absolutních lží a dezinterpretací činů a výroků, které jsem někdy udělal. To by byl velmi riskantní krok a nevím, jestli za to stojí.“

A třetím faktorem prezidentské kandidatury je prý poptávka a nabídka. „Upřímně, ekonom ve mně vždycky odlišuje supply side a demand side, čili i kdyby byla moje nabídka, tak je férová otázka, jestli je poptávka po mé osobě do tohoto postu. O tom, že dostávám obrovské množství e-mailů, že by si to lidé přáli, tak to já zase vím, že zde mluvím s malou výsečí populace. A vím, že v každé seriózní učebnici sociologie čteme pravdu, že největší chybou člověka je, když zobecňuje podle své osobní zkušenosti. Jakkoli si každý člověk namlouvá, že zná tisíce lidí z nejrůznějších oblastí lidských životů, tak je to naprosto fatální omyl, to je namyšlený člověk o sobě. Tady jde o to, aby člověk neudělal fatální chybu.“

Opatrnost Václava Klause je pochopitelná. Ale na straně poptávky nelze přehlédnout názor někdejšího prognostika prezidenta Miloše Zemana, který ve svém blahopřání k životnímu jubileu Václava Klause v časopisu Xantypa napsal: „Přeji Ti pevné zdraví. Přeji Ti dobrou mysl i v těch nejsložitějších situacích. Přeji Ti, abys měl stále kolem sebe přátele. A prorocky dodávám, že jsi jistě ve prospěch této krásné země ještě neřekl poslední slovo.“

Autor: