Neděle 21. dubna 2024, svátek má Alexandra
130 let

Lidovky.cz

MACHALICKÁ: Ztracené šance na Zbraslavi. Slovanská epopej by sem dobře zapadla

Názory

  11:00
Ještě v roce 2019 figuroval zbraslavský zámek jako jedna z možností, kde by mohla být umístěna Slovanská epopej Alfonse Muchy. Byla to varianta zajímavá, neřkuli ideální. Stav zámku je výborný, navíc tu bývala sochařská sbírka Národní galerie (NG) – a byla to jedna z nejpůvabnějších lokací kousek od centra Prahy, kde bylo možné zhlédnout umělecká díla.

Alfons Mucha: Slovanská epopej - z expozice ve Veletržním paláci, 2015. Přísaha „omladiny“ pod slovanskou lípou 1926 (nedokončeno), vaječná tempera, olej, plátno, 405 x 480 cm foto: NG Prague

MACHALICKÁ: Cesta do pekel. Z Brna

Na interiéry, v nichž sídlila Orientální sbírka NG, navazoval ještě sochařský park s řadou skvostů českého sochařství. S majiteli zámku, rodinou Bartoňů z Dobenína, o možnosti umístění epopeje jednala pražská i zbraslavská radnice, která zvlášť umístění epopeje na Zbraslavi vítala. 

Přesto loni pražské zastupitelstvo rozhodlo o dočasném umístění epopeje v Moravském Krumlově. Je to nepochopitelné rozhodnutí, v tamějším zámku stále probíhají rekonstrukce a termín dokončení je nejistý (snad letošní květen), zatímco zde byly k dispozici luxusní podmínky. I tak zbraslavská radnice ohlásila, že situaci sleduje a je připravena jednání o vystavení epopeje na zámku obnovit.

Její postoj má logiku, protože odstěhováním sochařské a orientální sbírky Národní galerie ze zbraslavského zámku město přišlo o návštěvníky, kteří sem byli zvyklí desetiletí jezdit. Na odchodu Národní galerie majitelé objektu Bartoňové z Dobenína vinu nenesli, ti naopak o pokračování této tradice stáli. Pronajali navrácenou budovu Národní galerii za výhodných podmínek, a to až do roku 2014. Bylo pro ně důležité zachovat kontinuitu v místě, které má národní význam, a vždy chtěli zámek a zahradu zpřístupňovat veřejnosti.

Alfons Mucha: Slovanská epopej - z expozice ve Veletržním paláci, 2015.
Alfons Mucha: Slovanská epopej - z expozice ve Veletržním paláci, 2015.

Tehdejší ředitel Milan Knížák se s nimi nedokázal dohodnout, nejspíš ani nechtěl, přestože Bartoňové zájem o to, aby se v zámku vystavovalo hodnotné umění či sloužil pro kulturní účely, deklarovali opakovaně – například během rekonstrukce Národního muzea zde byla uskladněna část jeho knižního fondu. Podle Knížáka bylo spravování sbírky v této lokalitě, tj. v Praze 5, neekonomické. 

To je směšný argument, hlavně se zbraslavský zámek v soukromých rukách nehodil do Knížákových megalomanských záměrů shromáždit pro Národní galerii co nejvíce budov. Knížák navíc měl zodpovědnost za ztráty z povodní roku 2002, kdy nedošlo ke včasné evakuaci depozitářů ze sklepů do vyšších pater zámku. O škodách, které tehdy vznikly, je stále ticho po pěšině, ti, kteří o nich věděli, mlčí. Přesto se nedalo utajit, že voda odnesla řadu originálních sádrových modelů z 19. století i některé originály ze sádry a štuku, například zmizelo 35 děl sochaře Karla Dvořáka. 

Knížák zodpovědnost při nálezu Nejvyššího kontrolního úřadu odmítl. Uvedl, že v době inventarizace NKÚ již rok nebyl ředitelem. Národní galerie odstěhovala své sbírky v roce 2009 a je příznačné, že stanovený termín pod tlakem veřejnosti prodloužila o tři měsíce, protože výstava Japonské vize krajin měla obrovský úspěch. Jen stěží lze pochopit, že takové hřivny, jako je areál zbraslavského zámku, se nějaká instituce dobrovolně vzdá. 

Pylová sezóna: Jak poznat alergii u svých dětí?
Pylová sezóna: Jak poznat alergii u svých dětí?

Alergie je nepřiměřená reakce imunitního systému na běžné, obecně neškodné látky v okolním prostředí. Taková látka, která vyvolává alergickou...