Odmítl jsem jednou na vysoké škole a dvakrát v zaměstnání. Je však pravda, že jsem ani neusiloval o vedoucí místo. Nic se nestalo.
I já jsem "náboráře" od sebe odpudil. Pokud k nim někdo tehdá lezl, tak si chtěl např. usnadnit život, chtěl mít pokoj, potřeboval vyžehlit nějaký průser, hnal se za vyšší funkci (kariérista), potřeboval usnadnit svým dětem vstup na VŠ, atd. Našlo by se těch "důvodů" více. Paradoxní dnes ovšem je, že řada z nich opět na nás dnes vzhlíží z "vyšších míst" a někteří dokonce "kádrují".
Dobrý večer,
Z vlastní zkušenosti vím,že to šlo min.3X. Je pravda, že jsem neusiloval o vedoucí místo jako mnozí jiní, kteří k tomu byli - údajně nuceni (to je prezentace členů KSČ z let 1990 - dnešek)
S pisatelem naprosto souhlasím. Doplňuji, že nejtrapněji se vymlouvají ti, kteří byli aktivními členy KSČ. Jsou tací, kteří musejí uplatnit své ambice v každém režimu.