Již za primátora Pavla Béma se začala připravovat jeho rekonstrukce, na niž bylo v roce 2009 získáno stavební povolení. Jeho platnost byla v roce 2013 za primátora Tomáše Hudečka prodloužena. Proti plánované výrazné rekonstrukci mostu však začala vystupovat některá občanská sdružení. Magistrát hlavního města Prahy jí proto nechal posoudit odborníky z Kloknerova ústavu ČVUT.
Po zveřejnění výsledků jejich expertní zprávy se bohužel začalo dlouze diskutovat, která ze dvou v ní posuzovaných variant rekonstrukce mostu je vhodnější. Nedostatečně se však mluví o tom, že most je podle studie ve velmi špatném technickém stavu, a je proto potřeba urychleně jednat. V posledních 15 letech se totiž dle této expertní zprávy rychle zhoršuje jeho stav (zde je expertní zpráva Kloknerova ústavu ČVUT k dispozici).
Je proto nutné v co nejkratším termínu zahájit opravy, aby byla na sto procent garantována bezpečnost lidí cestujících přes tento most. Na Zastupitelstvu hlavního města Prahy se však 25. února prosadil názor některých občanských sdružení, že připravená rozsáhlá rekonstrukce mostu nemá být uskutečněna a že je potřeba při opravách zachovat jeho stávající podobu. Není však bohužel jasné, jak to provést. Osobně toto rozhodnutí respektuji, ale budu dál neustále zdůrazňovat, že i přes nespornou architektonickou krásu Libeňského mostu musí být na prvním místě bezpečnost lidí. Nelze proto v žádném případě akceptovat současný stav, kdy se místo zahájení nutných oprav jen diskutuje, jak je provést, aby byla zachována stávající podoba stavby. Je totiž potřeba mít na paměti, že účelem dopravních staveb je zajistit rychlou a především bezpečnou dopravu.