Stejně jako lhali o tom, že jsme tuto závislost vytvořili my.
Téměř dva roky trpělivě vysvětluji, že je to celé nesmysl, protože plynovody k nám vedou z Německa a ze Slovenska a komerční firmy, které plyn nakupují, nemají šanci ovlivnit, jaká směska k nám fakticky doputuje. Dva roky poukazuji na to, že plyn, za který firmy platí, není ten, který posléze nabízí našim domácnostem a firmám.
Ruský plyn teče do Česka ve velkém. Může jít i o zásoby z ukrajinských skladů, upozorňují experti |
Odborníci marně vládě vysvětlují, že například norský plyn se v minulosti v německých trubkách smíchal s plynem z Ruska a naši zákazníci tak nespotřebovávali norský, nýbrž veskrze ruský produkt. Korunu tomu všemu dal ministr financí Stanjura, který na plénu sněmovny dokonce prohlásil, že tento můj názor je extravagantní. Doslova řekl, že neví, kdo jiný v Evropě kromě Karla Havlíčka zaujímá názor, že když si něco objednáte, něco jiného dostanete. Ano, pane ministře, s plynem to totiž jinak ani nejde. Říká se tomu swap.
A zbývá ještě dodat, že privátní subjekty, které plyn v minulosti kupovaly, jej odebíraly převážně od německých velkoobchodníků, nikoliv z Ruska. Vše bylo marné, vládní PR týmy chrlily jeden nesmysl za druhým a svezly se na vlně skutečně nízkých dodávek ruského plynu do Německa, což se logicky projevilo i u nás. Důvod byl prostý. Porušení plynovodu Nord Stream 1, tedy faktické přerušení dodávek z hlavního plynového potrubí z Ruska do Evropy. A na tom fakt neměl nikdo z Fialovy vlády nejmenší zásluhu.
Ruská ropa do Česka teče dál, stopka přijde až příští rok. Unipetrol už má náhradu: vylepšuje „západní“ ropovod |
Razítko na vládní energetickou zoufalost dal následně ministr Síkela, který bezelstně prohlásil, že na západních univerzitách se již učí o tom, kterak Češi zvládli během roku vyřešit závislost na dodávkách z Ruska.
Většina plynu, který k nám proudí, je z Ruska
Na podzim 2023 se vše otočilo a začalo k nám proudit nemalé množství plynu z Ruska. Tentokráte ale východní větví ze Slovenska. Vykolejené vládní PR týmy rychle otočily, uznaly, že na to nemáme vliv, a začaly poněkud zmateně vysvětlovat, že nezávislost je vytvořena tím, že ČEZ má nově rezervovány kapacity v LNG terminálech. Což je pravda, ale podstata je stále stejná. Komerční firmy, které zajišťují naprosto dominantní dodávky plynu, nakupují plyn za běžných tržních podmínek a nejsou schopny ovlivnit jeho původ. To konečně řekl již v minulosti například Miroslav Vránek z Pražské plynárenské: „S ohledem na princip fungování trhu se zemním plynem u nás nelze odlišit, kde byl námi odebraný zemní plyn vytěžen.“
Situace se nezměnila ani v roce 2024, většina plynu, který k nám proudí, je z Ruska. A to přes Slovensko, kde se využívá pravděpodobně zásob z Ukrajiny, může jít i o plyn zobchodovaný v Rakousku. Je korektní dodat, že úplně přesně to určit nelze. Na ruský plyn do EU není žádné embargo, situace se tedy nebude měnit. I tak se dodávky ruského zemního plynu do EU za poslední dva roky významně snížily, a to z více než 40procentního podílu na necelých 10 procent. V březnu tohoto roku ovšem v meziročním srovnání vidíme nárůst o čtvrtinu. Důvody jsou opět stejné.
Tichý návrat plynu z Ruska. V listopadu jsme ho z „Putinovy země“ dovezli třetinu celkového množství |
Ani případný nákup LNG stran ruského vlivu není úplně nepopsaný list papíru, protože vysoký nárůst LNG do EU vykazují mj. ruští producenti. Dobře to vystihnul Financial Times: „Je šokující, že země EU pracují tak tvrdě na tom, aby se odstřihly od dodávek ruského plynu prostřednictvím plynovodů, jen aby je nahradily dodávkami (ruského LNG) po moři.“
Diskutovat můžeme i nad zvýšenými dodávkami „neruského plynu“ do EU z Ázerbájdžánu. Ano, papírově nejde o plyn ruský, ale stejná země jej dál odebírá z Ruska…
Závěr? Není jednoduché změnit evropskou plynovou infrastrukturu. Evropa v posledních desetiletích významně posilovala budování plynovodů, díky kterým proudil do Evropy ruský plyn. Nevšiml jsem si, že by dnešní kritici tehdy nějak hlasitě protestovali. Ani když se budoval Nord Stream 1, ani když se dokončoval Nord Stream 2, nemluvě o jižních plynovodech. Změnu jejich přístupu chápu, ale považuji za drzost dělat si na tom PR.
V každém případě vláda Petra Fialy ve své aktivistické energetické politice popřela fyziku, ekonomiku a logistiku. A nyní se jí vše vrací. Tak teď už jen spoléhat na to, že se to nedozví na těch západních univerzitách…
