Jejich úkolem totiž bylo poskytovat klientům především intelektuální rozkoše jako hudba, tanec či konverzace na filozofická, geometrická, jazykovědná a další témata; radovánky tělesnějšího rázu stávaly až na druhém, i když jistě nezanedbatelném místě.
Bývaly proto najímány na delší období, nezřídka celé měsíce, a dostávaly za své služby vysoké honoráře. (Lingvisticky k tomu dodávám, že jiné zadání, jiné trvání smluvního vztahu i jiné odměny měly pracovnice nazývané „porné“, česky „zakoupená“, nacházející se na zcela opačném konci pomyslné profesní škály; bývaly to nevzdělané, většinou barbarské otrokyně, které jejich majitel zakoupil k účelu provozování příslušné živnosti – a není asi potřeba dodávat, že od jejich označení je odvozen výraz „pornografie“, který vznikl ve Francii na počátku 19. století.)