Astone, ja vim, jak to citite. Nevim, zda jste nekdy hokej hral, je to hra uzasna, a nekdy take zcela osidna, vse se nepovede. Jen prosim pochopte uprimnou radost Cechu, potrebnou v dnesni dobe. Tech co hlasi: kdo neskace, neni Cech, je ve skutecnosti velice malo. Slava vitezi, cest porazenym. Bylo to opravdu tesne vitezstvi.

No, možná bych skákal, být během zápasu na stadionu. Protože když už tam jsem, povzbuzuji a fandím - dokonce i týmu, který je mi jinak lhostejný, pokud mne třeba vezmou sebou kamarádi.

Ale na náměstí nebo po zápase? To bych se šel rovnou přihlásit na psychiatrii.

Po zápase vydechnu a beru to tak, že úspěch je především jejich (=hráčů), takovéto "jsme mistři světa", to není můj styl, s tím na mě nechoďte. Já jsem dost netrénoval.

Příspěvek pana Neffa se mi moc nelíbí, dává nám tu najevo svoji morální převahu intelektuála, který má hokej v paži, zajímá ho jen ten Svět knihy (tuším jako Gorkij:za vše co je ve mně dobré vděčím knize!) , když se dozví, že jsme porazili Švédy jako tenkrát u toho Brna a má z toho radost , musí však ve svém vnitru přezkoumat, jestli je to správné, anebo ne ! Položí si otázku: Jsem nacionalista, či snad šovinista? a odpoví si že ne, je to ryzí demokrat, ale skákat nebude. A když to má vyřešené, spěchá to hodit do PC, aby to cinklo, úkol splněn, týdenní kvóta naplněna.

Já jen podotýkám, že my staří a už napůl chromí skákat nemůžeme. Takže nejsme Čechy?