Pokud už srovnání s WWII, pak asi s bitvou u Kursku. Němci kvůli Hitlerovu umanutí nasadit novou techniku (Panzer V a VI, samohybku Ferdinand) tak dlouho oddalovali ofenzívu, až Rusové stihli vybudovat pevnou hloubkovou obranu v hloubce desítek kilometrů. S tou si ani ta nejlepší technika poradit nedokázala a pokud už se Němcům podařilo probít se do hloubky, následovaly protiútoky čerstvých ruských záloh. Bylo víceméně jasné, že pokud nezahájí Ukrajinci ofenzívu do června, dopadne to podobně.

Teď to mohou zachránit jen naši chcibojové. Vrátit modré knížky a odjezd na frontu. Na čele naší chčibojové divize si představuji generála Pavla na motorce a s ukrajinskou vlajkou v pravé ruce.

Já se jim nedivím, když v prvním větším útoku ztratili velkou část techniky (asi pak něco odtáhli a opravili, o to nejde). Za ty dva měsíce ale dovedli Rusům zničit velkou část artilérie, naučili se asi lépe likvidovat minová pole, narušili další logistické trasy přes Krym, atd. Já pořád nevím, jak měli více riskovat, když před sebou měli hustá minová pole bez dostatečné techniky na odstranění? (v prvním týdnu ztratili hned 3 odminovací pluhy z Finska, dle obrázků) Je také možné, že zjistili, že prostě nejsou připraveni správným způsobem na objevenou realitu. Pořád jim chybí vševojsková koordinace. A také ze Západu neměli slíbeno, že hned další měsíc jim Západ nahradí ztráty. Takže jak měli riskovat se svou omezenou výzbrojí?

Již delší dobu si myslím totéž. Ukrajinci se tak dlouho připravovali na útok, až se Rusové stačili velmi dobře opevnit, "zaseli" rozsáhlá minová pole, připravili se na obranu. Ta silná slova tzv. "chciválků" v našich diskuzích nic nezmohla. Nejhorší v každém boji či souboji je podceňovat nepřítele. A stále platí, že válka se vyhrává na frontě a prohrává v týlu. Ukrajincům pomáhá půlka světa a stejně stále nemají dost munice a ostatního materiálu.