Pondělí 6. května 2024, svátek má Radoslav
130 let

Lidovky.cz

On-line o totalitní minulosti

UKONČENO

V době, kdy demokracie v České republice slaví své osmnáctiny, se stále častěji objevují názory, že bychom za minulostí měli udělat tlustou čáru. Ptali jste se 23.11. v 11:30 ředitele Ústavu pro studium totality Pavla Žáčka, který má naopak minulost rozkrývat a připomínat.

položených otázek: 77 | jak se správně ptát | Aktualizovat
  1. Otázka má být stručná a jasná, maximálně tři řádky.
  2. Není možné reagovat na otázku zakládající se na externím odkazu.
  3. Přestože konfrontační otázky vítáme, nesmí překročit hranici slušnosti.
  4. Nepište otázky VELKÝMI PÍSMENY.
  5. Podepište se.
  6. Neopakujte dotazy, které už položili jiní.

Zodpovězené otázky

OTÁZKA (22.11.2007 14:12) Iva
Dobrý den, chtěla bych se zeptat na zmizení/skartaci materiálů stb, která údajně proběhla těsně po 89. Skutečně k tomu došlo? Pokud ano, kdo to organizoval? Jsou materiály nevratně pryč? Neexistují kopie? Dále by mě zajímalo, jak se díváte na listopad 89 - jakou roli hrála stb a zda na ni byli někteří exponenti převratu napojeni nebo zda přímo stbáci byli těmi exponenty? Poslední otázka - jak se díváte na osbu Václava Havla? Prodej Lucerny stbákovi Junkovi mu domluvil rovně stbák Čalfa a po Sarajevském atentátu instaloval stbáka Tošovského... přijde mi to zvláštní. Děkuji a hezký den :-)
ODPOVĚĎ (23.11.2007 11:43)
Dobrý den, k ničení tzv. operativních materiálů (svazků, spisů a další agendy) docházelo již v průběhu existence komunistického režimu. Dvojí velká likvidace materiálů z padesátých let byla například nařízena ministrem vnitra Lubomírem Štrougalem. Některé achiválie byly zničeny v roce 1968 atd. Operativní agendy z tzv. normalizačního období se dotkla "skartace" zahájená z pokynu vedení ministerstva vnitra 1. prosince 1989 (nařídil I. náměstek genpor. A. Lorenc, podepsal náměstek plk. O. Sedlák), během níž byly zničeny zejména svazky a spisy v úřadovnách příslušníků Státní bezpečnosti (nejvíce z útvarů tzv. vnitřního zpravodajství, tj. úseku boje proti vnitřnímu nepříteli, nejméně zřejmě z problematiky ekonomických). Zčásti se ničení dotklo i svazkové agendy již archivované v operativních archivech, a to jak centrálním (statisticko-evidenční odbor) tak krajských (největší čistka byla provedena u správy Státní bezpečnosti v Brně. Formálně byla tato "skartace" zastavena až 8. prosince 1989 (původní předpoklady hovořily o únoru 1990). Jednotliviny byly zlikvidovány ještě poté a dokonce i v roce 1990 a někdy i po něm. Bohužel. Systém likvidace byl takový, že bylo možno ukrýt a odnést pouze jednotlivé písemnosti, možná jednotlivé svazky, případně mikrofišové kopie). Věřím, že se některé věci ještě objeví - rádi bychom jménem Ústavu pro studium totalitních režimů adresovali veřejnosti výzvu o předání těchto dokumentů do našeho Archivu bezpečnostních složek, aby bylo možné archiválie a dokumenty analyzovat co možná nejúplnější. Další části Vašeho dotazu jsou z části zodpovězeny ve studii v prvním čísle časopisu Paměť a dějiny, který právě vyšel a bude po 1. únioru 2008 jedním z ústředních médií Ústavu.
OTÁZKA (22.11.2007 14:38) asdf
Dobrý den, domnívám se, že ty nejdůležitější svazky StB o současných nejvyšších politicích (od roku 1989 v politice-Havel, Klaus, Zeman, Kalousek atd..) jsou pro veřejnost zřejmě ztraceny (ne však skartovány). Domnívám se, že jsou tak snadno ovlivnitelní ze strany bývalé KGB a "progresivní" částí StB. Jak to vidíte Vy?
ODPOVĚĎ (23.11.2007 11:47)
Obecně lze říci, že se koncem roku 1989 dočkaly zničení svazky, které byly tzv. živé, tj. ty, s nimiž příslušníci Státní bezpečnosti pracovali až do posledních dní. Čili opačně lze říci, že k osobám, které byly z různých důvodů osobami zájmovými (rozumějte StB), se zachovaly svazky z předchozích období, archivované před l7. listopadem 1989. K některým osobám našeho současného veřejného života pochopitelně svazky vedeny nebyly, anebo byly zmíněni pouze ve formě seznamu v některé ze svazků objektových, který byl veden k institucím, v nichž byli zaměstnáni a nebo v nichž působili.
OTÁZKA (22.11.2007 14:38) Ivan Krchňák
1. Archívy se skutečně otevírají až po 18 letech . Proč tak pozdě? 2. Jsou ve svazcích signály, že naše soudy skutečně ovládají lidé z StB? Přeji mnoho úspěchů.
ODPOVĚĎ (23.11.2007 11:52)
Je nutné říci, že se archivy otevíraly postupně. Když se na jaře 1990 nerozhohlo o jejich otevření, zakonzervovalo to situaci, vítězily argumenty volající po utajování atd. U archiválií a dokumentů z provenience státněbezpečnostních složek jsou důležitá data: 1990, 1996 - přijetí zákona č. 140/1996 Sb., 2002 - přijetí jeho zásadní novely, otevírající malou část agendy komunistické rozvědky, vojenské kontrarozvědky a odboru vnitřní ochrany, 2005 - přijetí nového archivního zákona, 2007 přijetí zákona o Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek. Od 1. února 2008 budou veškeré archiválie a dokumenty komunistických bezpečnostních složek (až na malinkou množinu nadále utajovaných dokumentů držených v zápůjčce u zúpravodajských služeb)ve správě jediné instituce: Archivu bezpečnostních složek.
OTÁZKA (22.11.2007 14:41) asdf
Pokud by ze svazků StB a dalších, stále ještě neprozkoumaných dokumentů vyplynulo, že některý vysoký představitel současné politiky kolaboroval s komunistickým režimem, našel byste Vy a Vaši spolupracovníci dostatek osobní odvahy k odhalení takových informací? Nebo by došlo k obvyklému postupu - tutlání?
ODPOVĚĎ (23.11.2007 11:58)
Domnívám se, že tato otázka je v kontextu posledního více než roku nadbytečná. Netvrdím, že dnes známe veškeré evidence a evidenční pomůcky bývalých bezpečnostních složek (Veřejná bezpečnost je prý po roce navíc 1989 zničila) a tudíž nás čeká jejich rekonstrukce (a to i z období zhruba před rokem 1954). Kontrolní mechanismus je však - díky tzv. lustračním zákonům i bezpečnostním šetřením Národního bezpečnostního úřadu - nastaven tak, aby se co nejvíce minulostních závad odhalilo. Existuje určité nóvum, s nímž se teprve budeme muset seznámit a tím je agenda I. správy SNB (rozvědka), III. správy SNB (vojenská kontrarozvědka) a hlavně zpravodajská správa generálního štábu. Čaká nás také teoretická diskuse, co to vlastně byla "kolaborace" (např. ve srovnání s obdobím nesvobody 1938 - 1945). Odpovídal jsem spíše z pohledu lustračního systému.
OTÁZKA (22.11.2007 14:47) LK
Zdravím pane Žáku! Po druhé světové válce se v Německu obchodovalo s "persilovými lístky" = ničení dokumentace o aktivitě v nacistickém režimu a vystavení dokladu o "bezúhonnosti". Údajně tento obchod probíhal i mezi naší StB a odsunutými Němci. Jsou o tom v archivech nějaké důkazy?
ODPOVĚĎ (23.11.2007 12:00)
V archivních fondech, které spravujeme, je množství archiválií vztahujících se k prošetřování období 1938 - 1945. Je nutné hledat konkrétní případy, například podle jmen a dat narození. I tam je možné nalézt řadu překvapivých informací.
OTÁZKA (22.11.2007 14:48) Penkava
Pokud obcane uvedeni na seznamu t.zv. spolupracovniku s StB jsou automaticky povazovany za provinilce, proc neni clenstvi v KSC postaveno n stejnou uroven?Co je Vas nazor o presumpci neviny? Povazujete za vyloucene ze StB ziskavala podpisy k spolupraci vydiranim?
ODPOVĚĎ (23.11.2007 12:05)
Nemyslím si, že by osoby s evidenčními záznamy u Státní bezpečnosti automaticky byly považovány za "provinile". Já vnímám fakt publikace těchto údajů jako způsob zabránění manipulaci s ními, tj. formu veřejné kontroly. Úkolem Státní bezpečnosti mj. byla plošná kontrola české a slovenské společnosti bez ohledu na fakt, zda ten či onen byl v komunistické straně. V archivech máte řadu spolupracovníků - členů KSČ a stejně tak řadu údajů o členech KSČ, na něž někdo donášel. Není to tak jednoduché. Vyjímkou z pravidla (netýkalo se to počátku 50. let minulého století) byla nejvyšší nomenklatura a samotná politická policie (ale i zde najdeme některé její sledované příslušníky). K získávání občanů za tajné spolupracovníky využívala tajná politická policie celou škálu metod, které mj. vycházely z atmosféry strachu, kterou komunistická strana ve společnosti nastolila a za pomoci represivního aparátu udržovala.
OTÁZKA (22.11.2007 14:48) asdf
Dají se ještě vůbec ve svazcích StB najít nějaké relevantní informace o spolupracovnících StB, když je tak dlouho "zpracovávali" po roce 89 právě agenti či pracovníci StB? (Sacher - ministr vnitra atd.) Není v tomto kontextu pátrání po minulosti pouze tragickou fraškou a házení drobků hladovějícím po informacích?
ODPOVĚĎ (23.11.2007 12:08)
Údaje v našich fondech byly, jsou a budou relevantním a nejdůležitějším zdrojem k rekonstrukci této části mocenského aparátu čskoslovenské obdoby komunistického modelu vládnutí. Naopak po jejich sjednocení do jednoho Archivu budeme moci např. poprvé od roku 1990 podrobně konfrontovat archiválie a dokumenty z kontrarozvědných útvarů StB s rozvědkou a vojenskou kontrarozvědkou.
OTÁZKA (22.11.2007 14:49) Karlík
Jakým způsobem se mohu dovědět, jestli je o mé osobě nashromážděný nějaký usvědčující nebo kompromitující materiál, ať už od StB nebo z kádrových oddělení, případně od nějakých donašečů? Mohu se stejné dovědět o svých zemřelých rodičích? Mohu požádat o výpis nebo musím někam jít listovat v archivu? Děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ (23.11.2007 12:12)
Pokud jde o informace vzniklé z činností bezpečnostních složek, zejména Státní bezpečnosti, obraťte se na e-mailovou adresu asu@mvcr.cz, uveďte jméno, příjmení a datum narození, případně jinak identifikujte subjekt (podnik, instituci apod.), o něž se zajímáte, a dozvíte se v souladu s archivním zákonem, co můžete dostat, kdy a kde.
OTÁZKA (22.11.2007 15:07) asdf
Nedomníváte se, že po "tlusté čáře za minulostí" touží nejvíce ti, kterých se svazky StB nejvíce týkají? Havel, Klaus, Dienstbier, Paroubek, Filip a další? Moc rád bych Vám popřál hodně zdaru v práci, ale bohužel toho o Vás moc nevím. Mohu jen doufat, že nebudete jen dalším v řadě, kdo v archívech "zametá".
ODPOVĚĎ (23.11.2007 12:15)
Myslím, že už více než rok spolu s kolegy v archivu zametáme... Ale pavučiny po našich předchůdcích. Nacházíme anebo urgujeme archiválie a dokumenty, které již měly být dávno v archivu zpřístupňovány dle zákony (např. dokumentace správy pasů a víz, která je stále v sržení Cizinecké policie). Nechci nikoho omlouvat, ale proces vyrovnávání se s minulostí se velmi složitý, má mnoho aspektů. Jedním z nich je politická realita. Od politické situace první poloviny roku 1990 atd. jsme se dostaly až k řádnému naplňování zákonů a poctivé snaze se něco o naší totalitní minulosti dozvědět.
OTÁZKA (22.11.2007 15:25) JSP
Díky nástupu nových lidí, konkrétně Vás a Vašich spolupracovníků, do archívu MV se konečně hnuly ledy a po 18 letech začínají vyplouvat na povrch pochybení konkrétních lidí. Jak dlouho bude ještě trvat zpracování oněch cca 200 pytlů, které estébáci z nějakého důvodu nezlikvidovali?
ODPOVĚĎ (23.11.2007 12:18)
Musím Vás zklamat, nejde jenom o 200 pytlů, které zůstaly "kdesi" ukryty po vojenské kontrarozvědce. Většina archiválií a dokumentů nebyla dosavadními správci řádně zpracována. Půjde o velký úkol Archivu bezpečnostních složek a jeho pracovníků, jemuž se budou - klromě dalších úkolů - věnovat po 1. únoru 2008, až bude ukončeny delimitace a převzata v souladu se zákonem (181/2007 Sb.) zodpovědnost za správu archiválií a dokumentů. (Aby Vás nevystrašil - již dnes s podstatnou částí těchto archiválií umíme pracovat, pouze nejsou odborně uspořádány tak, jak předpokládá archuvní zákon.)
OTÁZKA (22.11.2007 15:27) J.Štancl
Jaké máte mínění na osobu p.Petra Cibulky, co si myslíte o jeho informacích,činnosti,nedaly by se některé použít ve Vašem bádání,konkrétně fond "Z" a proč tento člověk je pro širokou veřejnost stále nepublikován a v médiích nezveřejňován. Nemyslíte, že to u zatím informovaných vyvolává podezření vzhledem k celkové atmosféře v naší zemi? Děkuji.
ODPOVĚĎ (23.11.2007 12:20)
Přestože se s Petrem v některých bodech o naší nedávné minulosti neshodneme, pochopitelně si ho velice vážím. Polistopadový fond "Z" je, myslím, již vyřešen (odkazuji na první číslo časopisu paměť a dějiny). Některá jeho tvrzení potvrdíme, některá vyvrátíme a s jinými se nebudeme vědět rady. Tak to prostě v životě je...
OTÁZKA (22.11.2007 15:28) Kozina J:Sladký
Jste přesvědčen o objektivitě pracovníků ústavu.Kdo bude posuzovat správné hodnocení minulosti -politici, kteří dosadili pracovníky, nebo odborníci?Díky
ODPOVĚĎ (23.11.2007 12:22)
Věřím, že se nám podaří naplnit zákon. Za personální politiku i za oficiální výstupy Ústavu pro studium totalitních režimů i Archivu bezpečnostních složek někdo ponese zodpovědnost, celý proce bude navíc kontrolovat Rada Ústavu. Toto je dostatečná záruka, aby - pokud by věci nefungovaly, jak by měly - mohlo dojít ke změně.
OTÁZKA (22.11.2007 17:10) B. Fiala.
Můžete mi říci jeden jediný důvod, proč jste tu "dělnickou" soudkyni (nyní sklerotickou starou bábu) v procesu s M. Horákovou soudili AŽ NYNÍ? Řekněte mi konkrétně, kdy byla uzavřena dohoda fóristů s komanči, že se jejich stíhání odsune o 20 let? (Ano, tuším, že pokud vůbec odpovíte, tak mi sdělíte, že taková dohoda nikdy sepsána nebyla, že?)
ODPOVĚĎ (23.11.2007 12:24)
Upřímně řečeno, nevím, proč se obracíte na mne. Doporučuji Vám, obrátit se na příslušný soud, státního zástupce, anebo rovnou Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Ústav pro studium totalitních režimů ani Archiv bezpečnostních složek nemá trestně právní část vyrovnávání se s minulostí v náplni práce.
OTÁZKA (22.11.2007 17:13) Luboš
Kdy přestanete přepisovat dějiny? Myslím, že jste stejní nebo možná ještě horší jak komunisti ....
ODPOVĚĎ (23.11.2007 12:26)
Vidím to naopak. Kdy se dostaneme z vleku ideologického pojetí dějin, který zde převažoval před rokem 1989 a stále nás ještě ovlivňují jeho stereotypy? Jinak úplně nevím, co máte na mysli tím "přepisováním". My jsme ještě ani nezačali pořádně pracovat...
OTÁZKA (22.11.2007 17:47) Obcan CR - Honza.
Pane P.Z. - Kolik obcanu v CR (%), po druhe svetove valce (6 roku) a po komunisticke totalite (40 roku), zeme uznavana jako pasivni stat ,(po tech osmnacti letech) vi, chape a rozumi tomu co demokracie a svoboda znamena?
ODPOVĚĎ (23.11.2007 12:28)
To nevím. Ale vím, že o svobodu je nutné se permanentně prát a zároveň v neustálém společenském diskursu naplňovat obsah pojmu demokracie.