ODPOVĚĎ (30.5.2012 17:06) A to na fotce nejsme všichni, v CZECHDESIGN pracuje celkem 40 lidí, drtivá většina dobrovolníci. Od minulého roku, kdy jsme otevřeli vlastní galerii ve Vojtěšské ulici v Praze, což je v podstatě jediná nezávislá půda českého mladého designu, se k nám hlásí stále více zájemců, kteří se chtějí také zapojit. Jsou to převážně studenti VŠUP, arts managementu, dějin umění a další.

ODPOVĚĎ (30.5.2012 17:15) CZECHDESIGN je občanské sdružení, na začátku byli tři zakladatelé, kteří měli touhou informovat o designu, založili první portál u nás, který se tomuto oboru věnoval. Cíl se postupně proměňuje, aktivity přibývají, přibylo tedy i členů. Základ tvoří 3 lidé, kteří se práci pro CZECHDESIGN věnují nastálo, o zbytek práce se dělí dobrovolníci. CZECHDESIGN vede Jana Vinšová, která je jeho členem od roku 2005. Veronika Loušová, která CZECHDESIGN v roce 2003 založila, stále spolupracuje na mnoha projektech.

ODPOVĚĎ (30.5.2012 17:21) Děkujeme, vždy nás potěší, když potkáváme lidi, kteří naše aktivity sledují.

ODPOVĚĎ (30.5.2012 17:58) Naším cílem je také trochu napravovat reputaci tohoto oboru, aby nebyl chápán jen jako luxus, který patří především na stránky časopisů. Universal design, design for all, nebo jak jsme si tuto cestu uvažování nazvali my – „equal design“, je takový proces navrhování, který zohledňuje potřeby co nejširší skupiny lidí bez ohledu na jejich věk, fyzické proporce, schopnosti či omezení. Handicapovaní do tohoto spektra samozřejmě patří, ale nejde jen o ně. Designér, architekt, ale i výrobce musí vnímat svoji zodpovědnost a myslet na to, že taková omezení mohou přijít i s přibývajícím věkem, může to být také těžký nákup, kočárek, vyvrknutí kotník. Pak naopak špatná klika, obal, který lze jen těžce otevřít, prostředek městské hromadné dopravy nebo samotné prostředí města může klást překážky nebo omezení. Workshop u nás vedla teoretička Päivi Tahkokallio z Finka, kde se takto uvažuje na uměleckoprůmyslových školách naprosto běžně.

ODPOVĚĎ (30.5.2012 18:10) Právě doběhl celoroční program workshopů, který jsme mohli uspořádat díky programu Mládež v akci, jehož byl třeba workshop s UNOSTO také součástí. Vedle toho jsme ještě připravovali workshop s papírnictvím Papelote, zmíněný Equal design workshop nebo Mladý obal workshop, workshopy byly jak pro veřejnost, děti nebo pro designéry. Konečně máme celoroční výstavní program, jehož součástí budou i workshopy připravované se studenty zapojených uměleckoprůmyslových škol. V létě se můžete těšit například na trička s módními návráři.

ODPOVĚĎ (30.5.2012 18:35) I když jich není moc, čím dál tím víc výrobních firem si uvědomuje, že design může dobře sloužit jako marketingový prostředek. Obrací se proto na designéry stále častěji. Konkurence je díky otevřenosti mezinárodního trhu čím dál dravější, není možné obstát proti levnější produkci, firmy si uvědomují, že je třeba zaujmout něčím navíc, něčím, co produktu dá přidanou hodnotu. Tímto prostředkem může být design. V tomto ohledu se situace proměňuje.

ODPOVĚĎ (30.5.2012 19:03) To je dobrá otázka, děje se to ve všech oborech, v kultuře tím spíš: scéna každého oboru je vytvářena v hlavních městech. Designérská scéna je pragocentrická velmi. Je to malý rybník, všichni se znají. Když se povede něco v jiném městě, je těžší o tom dát vědět. I my se věnujeme hlavně té pražské scéně. Výstava porcelánu ZČU v Plzni je první z celého programu, kdy chceme v naší malé galerii dát prostor mimopražským studentům. Projekt se jmenuje My v Praze. S každou školou pracujeme na jiném modelu: v Plzni jsme vybrali keramiku porcelán – práce z tohoto ateliéru. Je to mladý ateliér, ale věci dělají kvalitní. Současně také připravujeme projekt s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně – fakultou multimediálních komunikací. Uměleckoprůmyslové školy obecně se vždy chlubí, že ateliéry spolupracují. Není to úplně pravda, většinou to probíhá jen díky tomu, že se studenti znají a dělají na konkrétních vlastních projektech. My jsme se s UTB domluvili, že v rámci klauzurních prací uspořádáme projekt napříč ateliéry. Přijeli jsme tam a studentům několika ateliérů jsme simulovali reálné prostředí při zakládání módní značky. Výstup bude u nás prezentován v červenci. Spolupracovat chceme také se školou v Ústí nad Labem. Praha studentům vedle veškeré dostupnosti poskytuje také sebevědomí, které by naopak potřebovali i ti mimopražští.

ODPOVĚĎ (30.5.2012 19:07) Myslíme, že nejdůležitější je začít se rozhlížet a získávat kontakty už při studiu. Všichni na to hřeší, pak jako absolventi chodí i za námi a trochu zmatení rozmýšlí co dál. Myslíme, že příležitosti spojit se s firmou u nás jsou.

ODPOVĚĎ (30.5.2012 19:20) Výstavy u nás budou letos hodně zaměřeny na prezentaci uměleckoprůmyslových škol, jednak na jejich současné aktéry, ale i na historii. Výstava Uměleckoprůmyslové školy za továrním komínem se bude věnovat právě těm institucím, které v minulosti vznikaly z iniciativ výrobních podniků, na tu se těšíme obzvlášť. Nezapomene ani na grafický design.

ODPOVĚĎ (30.5.2012 19:39) Pochopení oboru a odborná kritika. Nadužíváním resp. zneužívání termínu design, designový jako označení všeho jiného, nového, často předraženého a podivného proměňuje význam nebo podstatu oboru v očích té nejširší veřejnosti. Televizní pořady typu Jak se staví sen tomu mnoho nepomáhají. Děje se to ale jistě i v jiných zemích.

ODPOVĚĎ (30.5.2012 19:45) CZECHDESIGNu se sedm let věnovali tři lidé. Za poslední dva roky jich víc než 30 přibylo, máme vlastní galerii, získali jsme několik grantů a čím dál lepší ohlasy veřejnosti na naše projekty. Přibylo také firem, které se na nás obrací pro radu, jak se začít designu věnovat.

ODPOVĚĎ (30.5.2012 19:51) Prostor našeho občanského sdružení je dobře přístupný, v létě máme pořád otevřeno do ulice, všichni tu vaříme – docela nám to jde. Tak jsme se rozhodli, že na obědy začneme zvát hosty z dalších oborů, které máme rádi. Chodí sem i herci, spisovatelé, hudebníci, lidé, kteří zastupují zajímavé projekty. Tak jsme si z práce udělali koníček.

ODPOVĚĎ (30.5.2012 20:12) Design chápeme jako scénu. Jsou to novináři, kteří o oboru informují, jsou to designéři, kteří se touží stát ikonami, jsou to firmy, které chtějí prodávat. Je to jako kolotoč. Novináři se věnují těm exklusivnějším kouskům, protože mají za to, že čtenáři nebo veřejnost chce vnímat design jako nedostižný luxus. Designéři, aby se o nich vědělo a psalo musí dělat právě takové kousky. Design se může stát přístupnější, když se napraví jeho vnímání v očích široké veřejnosti. Stane se dostupnějším, když se mu bude věnovat víc firem. Je těžké z toho kolotoče vystoupit, ale i my se o to snažíme ze všech sil.

ODPOVĚĎ (30.5.2012 20:14) Jsou, není jich mnoho, těch co o spolupráci s designéry stojí. Mnohem víc je těch, kteří design nezapojují.

ODPOVĚĎ (30.5.2012 20:28) Do zahraničí jezdíme pravidelně dělat reportáže, sbírat inspirace. Díky tradici české sklářské a porcelánové tvorby má český design značné jméno. Český design má světu co ukázat, ale trochu neví jak a kde. Na světových přehlídkách v Miláně, Londýně, Japonsku je neuvěřitelně těžké zaujmout, strhnout pozornost diváků. Ve srovnání s ostatním zeměmi bychom se v této oblasti měli víc snažit.