Pondělí 6. května 2024, svátek má Radoslav
130 let

Lidovky.cz

Výslech Zdeňka Nováka

náměstek ministra kultury Zdeněk Novák

UKONČENO

V Praze vznikne další kulturní památka. Ministerstvo kultury za ní prohlásilo pražský obchodní dům Máj. Podle rezortu je významným dokladem architektury 70. let 20. století. Nejen na proces schvalování objektů, které se stanou kulturní památkou, odpovídal náměstek ministra kultury Zdeněk Novák v on-line rozhovoru 30.10. ve 13:00.

položených otázek: 28 | jak se správně ptát | Aktualizovat
  1. Otázka má být stručná a jasná, maximálně tři řádky.
  2. Není možné reagovat na otázku zakládající se na externím odkazu.
  3. Přestože konfrontační otázky vítáme, nesmí překročit hranici slušnosti.
  4. Nepište otázky VELKÝMI PÍSMENY.
  5. Podepište se.
  6. Neopakujte dotazy, které už položili jiní.

Zodpovězené otázky

OTÁZKA (27.10.2006 15:09) Jan Steiner
Jak osobně hodnotíte ze svých zkušeností, že MHMP je benevoletnější k odvážné moderní výstavbě v centru Prahy, neboť sleduje i ekonomické zájmy investorů, zatímco Ministerstvo kultury je přísnější a konzervativnější, protože sleduje výhradně zájmy památkové péče? Nemáte osobně obavy, že až se změní politická garnitura i Ministerstvo kultury bude jednoho dne rozhodovat ve stejném proinvestorském duchu jako MHMP, neboť v rámci procesu globalizace se mezinárodní investoři a developeři stávají stále více a více mocnější nejen finančně ale i politicky a následně dochází k jejich pozvolnému prorůstání nejen do obecní samosprávy ale i do ústředních orgánů státní správy?
ODPOVĚĎ (30.10.2006 13:09)
Sám patrně víte, že rozhodnutí magistrátu je vždy jen potenciálním počátkem procesu, který může končit v prvním dějství, totiž, že rozhodnutí nabude právní moci a je konzumovatelné, nebo je to příběh delší, a může skončit až rozhodnutím ministra kultury jako nejvyššího správního orgánu při výkonu státní památkové péče. Tento systém zajišťuje (a v kontextu nového správního řádu ještě více), že by nemělo být výrazných rozdílů přístupu ve srovnatelných případech. Ovšem památkovová péče je systém založený na aktuálně platném konsensu a ten se stále hledá.
OTÁZKA (28.10.2006 11:17) Martin
U cennějších období zbudou jen fasády, vnitřek se zcela vybourá. Prý to zvláště vy vehementně prosazujete. Je tomu tak?
ODPOVĚĎ (30.10.2006 13:12)
Jak jste na to přišel? Vždy prosazuji a prosazovat budu, aby památková péče zjevovala a pak prosazovala ochranu hodnot ve smyslu platné právní úpravy, bez ohledu na to, ve které či na které části budovy se nacházejí. Rozdíl je přirozeně mezi kulturními památkami a nemovitostmi, které kulturními památkami nejsou, ale jsou součástí památkového fondu.
OTÁZKA (28.10.2006 11:55) Martin Tomáš
V prvé řadě bych rád uvedl, že se zařazením "Máje" mezi kulturní památky v podstatě souhlasím. Leč takovéto rozhodnutí je kontroverzní minimálně ve dvou rovinách: 1. Pokud zařadíme mezi památky tuto budovu, tak nelze opomenout v seznamu také její generační souputníky srovnatelných či vyžších kvalit ( např. Kotva, DBK, dostavba Hlavního nádraží - kde se shodou okolností řeší podobný problém jako Máj) - otázka č. 1 tedy zní: Existuje koncepce zařazení staveb z období socialismu do soupisu kulturních památek? (kupříkladu otázka pozůstatků po Stalinově pomníku by v tomto kotextu otevřela velice pikantní diskuzi). Z roviny druhé se nabízí otázka čistě z praxe, a to vztah autora stavby (povětšinou žijícího) versus Památková péče a její referenti. Nejsem úpne zběhlý v zákoně o Památkové péči, tudíž nevím, zda tuto část přímo řeší, ale rozhodně si umím představit "výživnou" diskuzi mezi autorem díla a referentem odboru památkové péče "hájícím" jeho dílo :). Otázka 2 tedy zní: Nebylo by ze strany památkové péče vhodnější podpořit autorská práva architekta na úpravy budovy vůči investorovi než do procesu vsupovat se svými povětšinou restriktivními požadavky? Kvalitu díla přeci nemůže zničit člověk který jej vytvořil...
ODPOVĚĎ (30.10.2006 13:18)
k otázce 1 - myslím, že taková koncepce bohužel neexistuje, ale měla by - nikoli však na ministerstvu, ale v Národním památkovém ústavu. Snad by to neměla být koncepce konkrétních architektonických děl či skupinových stylů, ale spíš kriteriální mechanismus, který by NPÚ pomohl se vyrovnat s hodnotou díla (např. existence či absence mezinárodních cen, ohlasy v literatuře apod.) k otázce 2 - osobně si myslím, že by se za kulturní památky neměly prohlašovat věci, které ještě chrání autorské právo. Teprve když to se vyprázdní, měla by nastoupit památková ochrana. Z tohoto ohledu jsem vcelku rád, že o prohlášení předmětného domu za kulturní památku bylo rozhodnuto před mým nástupem na MK.
OTÁZKA (28.10.2006 15:17) Petr
Proč ještě nebyla prohlášena znojemská románská rotunda sv. Kateřiny za památku UNESCO? Je to památka, kterou nám závidí celý svět, hlavně vnitřní románská výmalba je unikátní. Děkuji za případnou odpověď.
ODPOVĚĎ (30.10.2006 13:21)
Teprve teď navrhnul Národní památkový ústav doplnit tzv. indikativní seznam návrhů k zápisu do Seznamu světového dědictví o soubor českých rotund, snad je tam i tato moravská :-). Přestože považuji rotundu i její výzdobu za ohromující podivuhodnou památku, nejsem příliš velkým optimistou, že právě tato nominace bude úspěšná.
OTÁZKA (28.10.2006 15:51) jezevec
Myslíte si skutečně, že je eticky přípustné ZPĚTNĚ zasáhnout do soukromého majetku tím, že ho někdo prohlásí za kulturní památku? Restrikce jsou přece nenulové a mohou být v přímé kontradikci s původními úmysly vlastníka (kupujícího). Proč myslíte že by stát neměl potenciální památku nejdříve koupit, či jinak nahradit majiteli jeho investici - NEŘ jí prohlásí za kulturní památku? Není to atribut arogance moci, za cizí náklady (bez jakékoliv zodpovědnosti za tyto náklady) chránit věc, která vám nepatří?
ODPOVĚĎ (30.10.2006 13:30)
Už Victor Hugo tvrdil, že každý dům může mít dvě hodnoty: hodnotu užitnou - ta patří vlastníkovi, a případnou krásu, která patří celé společnosti. Z tohoto postulátu a řady dalších se vyvinul systém památkové péče, kdy společnost brání vlastníkovi ničit nebo poškozovat něco, co je pro ni důležité (myslím, že v celé řadě vrstev života člověka ve společnosti lze najít podobné restrikce). Česká památková péče je v evropském kontextu standardní, všude je to tak jako u nás a všude se hledá kompromis, který mj. zakotvuje i náš ústavní pořádek - nucené omezení vlastnického práva je možné, když je podle zákona a za náhradu. Nález ústavního soudu potvrdil, že naše právní úprava je v tomto ohledu ústavní. Státní vlastnictví všeho jsme tu ještě nedávno měli, i když je pravdou, že ani památky stát nevykupoval. Nevedlo ani k ochraně památek a své povinnosti vlastníka a hospodáře stát stejně neplnil.
OTÁZKA (28.10.2006 20:21) Franta
jaký máte vztah ke Klubu za starou Prahu? Nemáte pocit, že akorát komplikují a zdržují rozvoj a prosperitu Prahy a blokují tak snahy Magistrátu a progresivních architektů vpustit do centra moderní architekturu 21. století?
ODPOVĚĎ (30.10.2006 13:38)
Klub za starou Prahu je v mých očích sympatický a vážený subjekt. Dělá jen to, co se od něj očekává a dělá to dobře. Celá památková péče podle mne je od toho, aby bránila překotným rozhodnutím, které zejména od vynálezu dynamitu mohou mít extrémně rychlá a nevratná řešení dopadající na umělecké a stavbní prostředí, do něhož se rodíme. Dříve (a na britských ostrovech dosud) se překotnost rozhodnutí vlastníků zpomalovala právě takovými aktivitami. U nás jsme podle kontinentálního zvyku pak předali brzdu veřejným úřadům. Klub za starou Prahu však přežívá ještě z dob, kdy neexistoval zákon o památkové péči. I proto bychom si ho měli vážit a být mu vděčni, že zastavil řadu rozhodntuí připravených podle starého přísloví : práce kvapná, málo platná.
OTÁZKA (29.10.2006 17:27) Pítr
Která stavba ze 70. a 80. let minulého století je podle Vás ta NEJ... Děkuji.
ODPOVĚĎ (30.10.2006 13:39)
V jedné anketě jsem se vyjádřil pro TV věž na Ještědu. Zatím jsem názor nezměnil.
OTÁZKA (30.10.2006 12:05) Honza
Dobry den. Rad bych se zeptal jake jsou plany s budovou byvaleho Federalniho parlamentu mezi Statni Operou a Muzeem? Myslite, ze se podari tuto ohyzdnou stavbu srovnat ze zemi nebo bude naveky hyzdit okoli jiz zminenych dvou historickych staveb?
ODPOVĚĎ (30.10.2006 13:43)
Ta budova sama není ohyzdná, proporčně je podle mne ladná, materiály jsou ušlechtilé, "jen" není v kontextu. To ale byl přece program moderní architektury, dokonce politicky podložený. O budovu má zájem Národní muzeum, které by do ní přeneslo řadu funkcí z hlavní budovy Národního muzea, která by se tak celá mohla otevřít veřejnosti a být tou nejkrásnější výkladní skříní našeho mezejnictví.
OTÁZKA (28.10.2006 19:57) Stanislav Vojtěchovský
teprve od poloviny roku 2005 se na řízení o prohlášení věci za kulturní památku v plném rozsahu vztahuje správní řád... - je pravda, že návrh na prohlášení věci za kulturní památku může podat každý? a že učastníkem řízení o prohlášení je ale jen vlastník věci a že tedy navrhovatel, který není vlastníkem věci nemůže podat odvolání (tzv. rozklad)? je v technických a personálních možnostech ministerstva zvládat vyřizovat takové množství návrhů ve lhůtách stanovených správním řádem (2 měsíce)? neobáváte se správních žalob na nečinnost ministerstva? je pravda, že většina vlastníků se brání prostřednicvím podání rozkladu a následně pomocí správní žaloby tomu, aby byla jejich věc prohlášena za kulturní památku? Nebojíte se, že ministerstvo bude zahlceno žalobami? máte na ministerstvu dost právníků?
ODPOVĚĎ (30.10.2006 13:44)
Tuto otázku předám odboru památkové péče ministerstva
OTÁZKA (30.10.2006 12:37) Sob
Někde jsem se dočetl, OD Máj postavila (nebo se spolupodílela) finská nebo švédská firma. Je to pravda?
ODPOVĚĎ (30.10.2006 13:45)
To by měl vědět vlastník, byl jsem informovám, že při stavě bylo využitů švédských stavebních prvků.
OTÁZKA (30.10.2006 12:25) Luboš
jaký je další harmonogram a finanční zabezpečení obnovy zámeckého parku ve Veltrusích, který byl poškozen povodní v roce 2002?
ODPOVĚĎ (30.10.2006 13:46)
Prosím, zeptejte se Národního památkového ústavu, toto opravdu v této chvíli nevím.
OTÁZKA (30.10.2006 12:43) Láďa
Je i nadále žádoucí, aby v Praze vydával závazná památkářská stanoviska odbor kultury Magistrátu a nikoliv Národní památkový ústav? Panuje totiž přesvědčení, že Magistrát jde až příliš okatě na ruku investorům, kteří se snaží v centru Prahy dosáhnout svými bezohlednými projekty maximum zisku na úkor památek a unikátního genia loci.
ODPOVĚĎ (30.10.2006 13:49)
Dokud se nezmění zákony, takhle to bude dál vykonáváno. kdysi jsem se potkal se zajímavou myšlenkou - přenést v Praze prvoinstanční výkon památkové péče na městské části a magistrátu ponechat působnost krajského úřadu. Ale nevím, jaký je na to teď názor.
OTÁZKA (30.10.2006 13:31) Kuba
Jaké jsou hlavní priority připravovaného památkového zákona? Proč je tak důležité ho přijmout? Dá se odhadnout v jakém horizontu nabude platnosti a účinnosti?
ODPOVĚĎ (30.10.2006 13:57)
Nový památkový zákon bude lépe reagovat na novou právní situaci v kontextu nového správního řádu a nového stavebního zákona. Základní principy - úřední prohlašování věcí za kulturní památky, území za zóny a rezervace, jejich soupisy, a rozhodování ve správním řízení a přiznávání příspěvků nahrazujících nucené omezování vlastnického práva se podle mého soudu nezmění. K diskusi může být systém úřadů. Nově a lépe by měly být založeny způsoby nepřímých podpor těm vlastníkům památkového fondů, kteří jsou současně plátci daní. Věc, která přímou se zákonem nesouvisí, ale byla by mimořádně důležitá, je nižší DPH u stavebních prací na památkovém fondu. V momentální politické situaci si netroufám odhadovat lhůty. Důležitost přijetí nového zákona leží spíše v rovině psychologické, pořád je to přece jen ten předlistopadový zákon, a to zbytečně oslabuje celý systém památkové péče, nikoli však v právní rovině.
OTÁZKA (29.10.2006 11:23) Stev
Pane náměstku, ač člověk nikoliv z Prahy, v Máji jsem byl několikrát. Tato stavba, mohu-li to tak prostě vyjádřit, mi nepřipadá ničím výjimečná. Je běžnou stavbou. Bylo by zřejmě urážkou architektury, pokud bychom ji chtěli považovat za architektonický skvost. Vnitří výzdoba nulová, vnější vzhled bez nápadu. Myslím, že ani není vzácným dokladem doby. Takových staveb, byť v menším provedení, jsou stovky. Na jejím místě by Praha do budoucna mohla získat výjimečnější a architektonicky zdařilejší stavbu. Po stránce kulturní ta stavba také neznamená vůbec nic. Nenarodila se tam žádná osobnost, neuskutečnil se tam žádný dějinotvorný moment. A tak by mne zajímalo, proč se Ministerstvo kultury propůjčuje k tomu, že tuto stavbu dává pod památkovou ochranu. V podstatě tím škodí skutečným kulturním památkám tím, že ve veřejnosti degraduje pojem o kulturních hodnotách. Zdá se, že památkářům chybí sebereflexe. Můžete mi tento názor vyvrátit?
ODPOVĚĎ (30.10.2006 14:03)
Dobrý den, nebudu Vám Váš názor vyvracet. mslím, že v jiné odpovědi uvádím, že památková péče je konsensuální systém, nestojí ani na přírodních ani na božích zákonech, a konsensus se stále hledá. Když jsem se seznamoval s procesem prohlášení Máje za kulturní památku, zjistil jsem, že z procesního hlediska mí kolegové postupovali perfektně. Protože ministerstvo není žádným strážcem pravdy a konsensus byl nalezen ve prospěch prohlášení, respektuji to, i když je můj názor rezervovaný. Věřím, že se třeba za pár let ukáže, že ti, kteří horovali pro prohlášení, měli pravdu, a my jsme se mýlili. Už tolikrát se to stalo.
OTÁZKA (30.10.2006 13:31) Matěj
Dobrý den, myslíte si, že jsme již splatili dluh vůči sakrálním (zejména židovským) objektům, a prohlásili za památky všechny, které si to zaslouží? A co na to církve?
ODPOVĚĎ (30.10.2006 14:08)
Z hlediska prohlášení za kulturní památku žádný velký dluh nevidím, z hlediska péče je to úplně jiné, dluh zdaleka není splacen. Obzvlášť bolestné je to u židovských památek, kde byli vyvražděni ti, kteří by se jinak o ně starali, a upozorňovali třeba na to, že v synagoze ve Velkém Meziříčí se prodávají koberce či něco jiného, a že by se stím něco mělo dělat.