Sobota 25. května 2024, svátek má Viola
  • Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

On-line rozhovor s exministrem Antonínem Prachařem

Antonín Prachař

UKONČENO

Proč jsou věčně zácpy na Pražském okruhu? Kdo s tím může něco dělat a kdo to má platit? Jak výstavbu a rekonstrukci silnic komplikují špatné zákony a kde jsou naopak nastavené dobře? Na dotazy čtenářů serveru Lidovky.cz v pátek 13. července od 14:00 odpovídal odborník na dopravu a bývalý ministr dopravy Antonín Prachař.

položených otázek: 20 | jak se správně ptát | Aktualizovat
  1. Otázka má být stručná a jasná, maximálně tři řádky.
  2. Není možné reagovat na otázku zakládající se na externím odkazu.
  3. Přestože konfrontační otázky vítáme, nesmí překročit hranici slušnosti.
  4. Nepište otázky VELKÝMI PÍSMENY.
  5. Podepište se.
  6. Neopakujte dotazy, které už položili jiní.

Zodpovězené otázky

OTÁZKA (13.7.2018 13:20) Petr Tomášek
Jak ovlivňuje politická krize stavbu dálnic v ČR?
Antonín Prachař: (13.7.2018 14:18)
Neřeší se změny právních předpisů které paralyzují výstavbu ve veřejném sektoru a ztráta času k nápravě je nenahraditelná.
OTÁZKA (13.7.2018 14:03) Daniel
Proč jsou stavby v ČR o tolik dražší než jinde v Evropě? Hlavně dálnice.
Antonín Prachař: (13.7.2018 14:20)
Nevěřím, že jsou o tolik dražší. Spíše jejich stavba je pomalá, Cena je daná také množstvím připojení . A tady je hlavní podíl všech včetně měst a krajů. Ty totiž schvalují uzemní plány a mnohdy přicházejí s požadavky na silniční napojení a tím prodražení dálnice.
OTÁZKA (13.7.2018 14:09) Veronika
Co znamená, že jsou smlouvy s dodavateli protahované? Ze strany města nebo státu, nebo dodavatelů? Proč se to zdržuje?
Antonín Prachař: (13.7.2018 14:22)
Patrně ze strany zhotovitelů a neschopnosti příspěvkové organizace RSD. Zhotovitel potřebuje práci pro své lidi a pokud nemá další stavební povolení tak bude co nejdelší dobu na stavbě kterou má nyní. RSD nemá přijmy z mýta tak proč by rychleji stavělo když nenese zodpovědnost za financování ,
OTÁZKA (13.7.2018 12:22) František Ziggy Zdráhal
Jak omezit dopravu automobily ve velkých městech? Osobně jsem zastáncem většího zapojení například vlakové infrastruktury do každodenního pohybu obyvatel. Třeba v Praze by to nebyl problém, ale místo toho se nechá chátrat například Vyšehradská zastávka. Nešlo by to tudy?
Antonín Prachař: (13.7.2018 14:29)
Na toto vám nedokáži odpovědět. To vyžaduje celý komplex na sebe navazujících systémů. Asi to není řešení ze všech směrů příjezdů do velkých měst ale některá by stála za zamyšlení. Také by se musela upravit frekvence železničního spojení, počty příměstských vlaků a s tím souvisí propustnost tratě. Vždy by však měla být volba a cestující by se mohl rozhodnout. Muže s tím souviset i výše poplatků nebo omezení za vjezdy do velkých měst. Takové pokusy nyní probíhají v SRN / Hamburg / ale to jsou místa kde infrastruktura takové řešení nabízí
OTÁZKA (13.7.2018 10:16) FIlip Hozman
Dobrý den, mě ani tak nezajímá, kdo za to může - to je klasické české. Zajímá mě a poprosil bych o nějaký krátký rozbor, proč a kdo rozhoduje o tom, že se okruh postavil jako dvouproud (cena, pozemky, pracnost?). Toto je podle mě elementární chyba a to především proto, že vidíme, že stávající 2 proudy ve špičkách ani omylem nestačí pojmout objem dopravy. Jezdíte někdy do Německa či Rakouska? Tam mají okruhu kolem měst klidně 4 proudé, někdy i 5 a 6. Proč to nemůže být i u nás? Děkuji s pozdravem, fh
Antonín Prachař: (13.7.2018 14:42)
To je na delší odpověd. Pošlete mi dotaz na antprachar@gmail.com připravím Vám podrobnější analýzu. Ještě máme trochu času tak se pokusím Vám napsat alespoň základní věci. O parametrech stavby rozhoduje investor tj dálnice D 26,5 /130 neboli 26,5 m široká v uspořádání 2 x 2 pruhy a rychlost 130 km. To vše na základě intenzity dopravy a výhledu / počítačového modelu / pro další období. Vzhledem k posuzování vlivu stavby na okolí / EIA / se tak díky podmínkám dostáváme mimo povolené hodnoty např hluk. Proto se data " upraví " tak aby vyhovovala. to je příklad SOKP . Když je stavba zahájena tak už víme že kapacitně nestačí. V Rakousku jsou okruhy vedené mimo města a primárně dochází k oddělení tranzitní a cílové dopravy proto je propustnost větší. U nás bohužel řešíme stavby navrhované v 60 letech minulého století a hledáme důvody jak neudělat variantní řešení a pokud existuje tak jej odmitnout. Viz useky 511 SOKP kolem Běchovic. Souhlasím s Vámi je to chyba v přípravě od samotného začátku. proto se snažíme v rámci platformy Za rozumnou dopravu probudit zájem veřejnosti aby chtěla objektivní posouzení navrhovaných řešení v procesu plánování a přípravy staveb. Změnu zákonů nevyjímaje. Vážený pane Hozmane byl jste poslední z tazatelů děkuji redakci LN za možnost veřejného vystoupení , občanům za dotazy a někdy přístě na shledanou. S úctou Antonín Prachař