Sobota 27. dubna 2024, svátek má Jaroslav
130 let

Lidovky.cz

Pohled Zdeňka Lukeše

Barrandovská vzpomínka v Oslu. Ikonická funkcionalistická restaurace opět slouží svému účelu

Praha a Oslo. Vyhlídková restaurace Ekeberg architekta Larse Backera byla dokončena v roce 1929, podobně jako její sestra na Barrandově v Praze-Hlubočepích. foto: Zdeněk Lukeš

Doporučujeme
Dvě stavby, které od sebe dělí několik tisíc kilometrů, přesto mají nejen podobný vzhled, ale v průběhu uplynulého století i osud. V Praze máme Barrandovské terasy, v Norsku zase mají Ekeberg.
  5:00

V minulém díle našeho miniseriálu věnovanému moderní architektuře norské metropole jsem slíbil, že se ještě zastavíme u jedné významné stavby v Oslu poněkud staršího data. Je jí jakási obdoba našich Barrandovských teras – restaurace Ekeberg, kterou si prohlédneme dnes.

Pohled na průčelí obrácené k městu
Interiér restaurace v přízemí.

Tato budova měla podobný osud jako pražské Barrandovské terasy: vznikla rovněž na konci dvacátých let minulého století, patřila k populárním destinacím místních obyvatel i vzhledem ke své romantické poloze na zeleném svahu nad Osloským zálivem a v osmdesátých letech byla opuštěna a chátrala. V jedné z populárních detektivek s Harrym Holem o ní psal i spisovatel Jo Nesbo, který ji vylíčil jako velkolepou trosku.

Naštěstí ji však potkal nadějný osud: norský podnikatel a mecenáš Christian Ringnes (* 1954), majitel největšího pivovaru ve Skandinávii a také řady hotelů a restaurací, nechal zchátralý objekt zrekonstruovat do jeho původní podoby z roku 1929. Od roku 2005 tak Ekeberg opět slouží svému původnímu účelu; Ringnes navíc v zeleni v jejím okolí vytvořil park skulptur.

Na norském Barrandově

Místo je naštěstí viditelné z celého norského hlavního města, jeho poloha tak trochu upomíná na vyhlídkovou restaurací Nebozízek na pražském Petříně, takže o hosty tu není nouze. Pěšky se sem dostanete z centra za půl hodinky, lze samozřejmě přijet i autem. Z terasy budovy i z nedaleké vyhlídky vidíte záliv i celé Oslo jako na dlani. V přízemí je restaurace s kavárnou, horní patro si lze pronajmout na různé společenské akce, kongresy a podobně.

Ekebergrestauranten, jak zní plný norský název, je špičkovým příkladem tzv. bílého funkcionalismu. Návrh stavby je dílem architekta Larse Backera (1892–1930). Ten studoval v Oslu a ve Stockholmu, poté také na prestižní londýnské Architecture Association School of Architecture.

V norské metropoli navrhl Lars Backer vedle Ekebergu rovněž první výškovou stavbu, jíž je devítipodlažní věžák Horngarden, a ještě další populární restauraci, patrovou apsidovitě zakončenou budovu Skansen. Tuto populární destinaci osloských intelektuálů, jakousi obdobu pražského Mánesa, bohužel v roce 1970 srovnali se zemí, neboť některým konzervativním památkářům vadilo, že se nachází v těsném sousedství pevnosti Akerhus, významné dominanty Osla. V roce 2006 slavný norský ateliér Snohetta, mj. tvůrce osloské Opery, o níž jsme se nedávno také zmiňovali, připomněl význam funkcionalistické památky akcí, během níž byl její dynamický tvar připomenut vodní kaskádou, na niž se promítaly historické fotografie Skansenu.

Cesty k záchraně

Restauraci Ekeberg tedy naštěstí nepotkal podobný osud jako Skansen. I v tomto případě se jedná o plochostřechý skelet s motivem nárožní převýšené schodišťové věže (opět můžeme najít další paralely s Barrandovskými terasami). Velká pásová okna, střídající se s bílými parapety, tvoří průčelí restaurační partie, k ní pak přiléhá ještě terasa pro letní provoz. Působivý je rovněž motiv spirálního schodiště vedoucího na terasu.

Bylo by samozřejmě zajímavé se dozvědět, zda se architekt Lars Backer inspiroval v Praze na Barrandově, nebo i on vycházel z téhož zdroje jako jeho kolega Max Urban a investoři barrandovské stavby Václav a Miloš Havlové, tedy vyhlídkovou restaurací na útesu nad Pacifikem v Kalifornii (tu později zničil požár, nedávno však byla vypsána soutěž na její obnovu).

Mimochodem, co se týče Barrandova, i tato významná památka českého funkcionalismu dlouho chátrala, nakonec ale také našla svého mecenáše: podnikatele Michalise Dzikose, který již předtím zachránil Kotěrovy budovy bývalého Mandelíkova zámku u Kolína (dnes hotel Château Kotěra) nebo Okresního domu v Hradci Králové (dnes opět hotel).

Pražská dominanta bohužel neleží blízko centra a její okolí ztratilo už dávno své kouzlo po vybudování naddimenzovaných komunikací po obou stranách kopce, navíc přestalo fungovat napojení na barrandovské ateliéry. Slavná éra, kdy byly terasy cílem vycházek Pražanů i místem setkávání filmových star a producentů, je samozřejmě v nenávratnu. Jedinou šancí tedy bylo vybudovat v sousedství stavby hotel, jemuž bude restaurace prioritně sloužit (projekt je dílem respektovaného ateliéru Ladislav Kuba – Tomáš Pilař). Problémy se špatným založením Urbanovy stavby na skále bohužel obnovu komplikují, ale snad se příští rok konečně dočkáme jejího otevření. Panorama Barrandova se sice změní, ale podstatné je, že se legendární funkcionalistická stavba opět probudí k životu. Jistě by to potěšilo i bývalého dramatika, disidenta a prezidenta Václava Havla, který léta usiloval o její záchranu.

Autor:

Svatý grál na suchou kůží na nohou. Přečtěte si, co vám pomůže!
Svatý grál na suchou kůží na nohou. Přečtěte si, co vám pomůže!

30 uživatelů eMimina mělo možnost otestovat krém na nohy od Manufaktury z kolekce Louka. Pomohl vám na suchou a hrubou pokožku chodidel? Přečtěte...