Úterý 21. května 2024, svátek má Monika
  • Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Výzvy pro EU

‚Bude to sakra těžké.‘ Z ruských energetických surovin bolí Evropu hlava

Pracovníci u plynovodu Jamal. foto: Reuters

Analýza
Evropská unie hledá cestu, jak se zbavit závislosti na dovozu ruských energetických surovin. Jak však ukázal i summit šéfů zemí Evropské unie na konci týdne, je to problém. Už jen proto, že různé země unie jsou různě závislé na ruském plynu a ropě a odříznout se od této závislosti by bylo mimořádně drahé.
  5:00

Evropa dováží z Ruska především plyn, ropu a uhlí. U plynu jde o 40 procent spotřeby celé Evropské unie, u ropy je to podobně asi 41 procent a u uhlí jde asi o 25 procent. Zatímco ropu a uhlí je relativně snadné nahradit za srovnatelných cenových podmínek, s plynem je to mnohem těžší. Navíc některé země jsou na ruském plynu závislé fatálně, zatímco jiné ne. A některé země jako například Německo ho chtějí využívat, protože je levnější.

Zatím se země Evropské unie, alespoň pokud jde o výsledek jednání jejich špiček na konci týdne v Bruselu, rozhodly nedělat nic a nechat Evropskou komisi, ať do května navrhne nějaké řešení. Evropská komise už ostatně připravuje plán, na základě kterého by Evropa měla být nezávislá na dodávkách energií z Ruska do roku 2030 a hlavně by měla už do konce letošního roku snížit svůj dovoz plynu z Ruska o dvě třetiny.

Komise chce už letos nahradit 24 miliard kubických metrů ruského plynu obnovitelnými zdroji a 50 miliard dovozem zkapalněného plynu, zbytek do zhruba 100 miliard kubíků se má zvládnout úsporami jako zateplováním či snížením teploty v obytných prostorech o jeden stupeň Celsia.

Evropská komise má přitom ambicióznější cíle, než jsou ty, které navrhla ve svém desetibodovém plánu zveřejněném tento měsíc Mezinárodní energetická agentura (IEA). „Nemůžeme se spoléhat na dodavatele, který nám otevřeně vyhrožuje,“ zdůvodnila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Resuscitovaný Zelený úděl. Zřejmě nastanou velké změny oběma směry

Agentura počítala se snížením spotřeby ruského plynu v Evropě o třetinu do konce letošního roku. Navrhuje například zvýšit dodávky plynu do Evropy odjinud, zvýšit jeho evropskou produkci, stavět další větrné a solární elektrárny, zvýšit výrobu elektřiny v jaderných a bioplynových elektrárnách, podporovat rozvoj úsporných technologií, snížit vytápění domů a omezovat použití plynu pro výrobu elektrické energie.

Také IEA ovšem připouští, že by šlo snížit závislost na ruském plynu rychleji. Šlo by například vyrábět více elektřiny z uhlí a nahradit tam, kde to jde, plyn ropou a ropnými produkty. Znamenalo by to také vyšší náklady a zároveň i vyšší emise, zatímco plán navrhovaný agenturou by naopak, byť velmi mírně, měl snížit produkci skleníkových plynů. Problém ovšem bude s dovozy plynu.

Podle odhadů think-tanku Oxford Institute of Energy Studies, placeného naftařskými a plynárenskými společnostmi, jsou plány Evropské komise, pokud jde o dovoz zkapalněného plynu, nerealistické, zatímco IEA se drží při zemi. Dovézt by šlo 40 miliard kubických metrů zkapalněného plynu ročně, ovšem než se dosáhne tohoto ročního objemu, bude to pár let trvat a významné dodatečné dodávky začnou až za dva či tři roky. Na trhu totiž není zkapalněného plynu dostatek, nemluvě o tom, že v Evropě nejsou terminály, které by dokázaly v dostatečném množství převést zkapalněný plyn z tankerů zpět do plynného skupenství.

Zatracená závislost. Zbavit se plynu z Ruska nestačí

Plán patrně podpoří Evropský parlament, který zřejmě bude schvalovat některá konkrétní opatření. Šéfka parlamentu Roberta Metsolová prohlásila, že je pro rychlé dosažení nezávislosti na dovozu ruských energetických surovin včetně plynu. Stejně tak smýšlí zřejmě většina poslanců Evropského parlamentu, jak ukázala nedávná parlamentní diskuse. Ostatně už v rezoluci přijaté Evropským parlamentem 1. března vyzvali poslanci k tomu, aby Evropská unie rázně omezila svoje dovozy z Ruska včetně ropy a plynu a uvalila na Moskvu a Bělorusko co nejtvrdší sankce.

Znamená to však celkově vyšší náklady pro evropskou ekonomiku. Ještě před ruskou invazí na Ukrajinu odhadovala Evropská centrální banka, že zvýšené náklady na energie sníží evropský hospodářský růst o půl procentního bodu. Snaha snížit závislost Evropy na ruském plynu a ropě bude stát ještě víc a Evropská komise nepřímo doporučuje členským zemím se na to klidně zadlužit. Těžkosti přiznává i místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který je jinak, pokud jde o zelené plány Evropský unie, velký optimista. „Bude to těžké, sakra těžké,“ prohlásil nedávno.

Tento článek je součástí autorského seriálu EU v době covidu.

Autor: