„Poslední rozloučení se na přání zesnulé uskuteční v kruhu rodinném,“ sdělil Staněk.
Blanka Bohdanová se narodila v Plzni v roce 1930. Matka ji od dětství vedla k divadlu. Na jevišti se objevila poprvé již v pěti letech, prošla baletní průpravou a v Brně vystudovala JAMU. Její první štací bylo Východočeské divadlo v Pardubicích, poté působila mimo jiné v Městských divadlech pražských a Divadla E. F. Buriana.
Do Národního divadla se natrvalo přesunula v roce 1966. V průběhu pěti dekád tam sehrála přes osmdesát rolí. „Byla silná umělecká osobnost, která si dokázala najít svou cestu nejen jako osobitá herečka, ale i jako originální výtvarnice a spisovatelka. Vynikala ve ztvárňování rozporuplných postav se smyslem pro humor a nadhled,“ komentoval odchod Bohdanové ředitel Národního divadla Jan Burian.
První příležitosti před filmovou kamerou dostala Blanka Bohdanová koncem 50. let. Jejím prvním filmem byl v roce 1958 Občan Brych. Výraznější roli pak dostala o tři roky později od Karla Kachyni ve filmu Pouta, kde si zahrála po boku Radovana Lukavského.
Naposledy se Bohdanová objevila na plátně v roce 2010 ve filmu Tomáše Magnuska Bastardi. Z televizní obrazovky si ji diváci mohou pamatovat ze seriálů Život na zámku, Hotel Herbich nebo My všichni školou povinní.
Výtvarnému umění se herečka věnovala od poloviny sedmdesátých let, kdy měla z politických důvodů hereckou práci omezenou. „Malování mě zachránilo, když mě odřízli od divadelní činnosti, a už jsem si ho nechala. Malování je něco úžasného a svobodného, i teď mě ochraňuje ve stáří,“ uvedla.
Loni své 90. narozeniny Bohdanová oslavila vernisáží obrazů v žižkovské galerii Azeret. Synem herečky je známý fotograf Vlado Bohdan. Její snachou je publicistka Zuzana Maléřová. Kromě ocenění Thálie byla Bohdanová i držitelkou Ceny Františka Filipovského za dabing filmu Řidič slečny Daisy.
