Právě tank, a nikoliv původně očekávaná demonstrace dopravců, byl v sobotu důvodem zablokovaného provozu před festivalovým palácem. Armádní vozidlo bylo součástí reklamní kampaně nadcházejícího akčního mega hitu Expendables 3 (Postradatelní). Osazenstvo tanku tak tvořili Sylvestr Stalone, Jason Statham, Mel Gibson, Harrison Ford a další akční hvězdy, které se pak prošly po červeném koberci a zapózovaly fotografům. Festival se podobnými akcemi snaží vyjít vstříc jak tisícům amerických návštěvníků, tak i běžným turistům, kteří do Cannes nejezdí za filmy, ale podívat se na vlastní oči na velké hvězdy, kterých je v třetím díle Expendables tolik, že z žijících akčních hrdinů chybí snad už jedině Roger Moore.
Arnold Schwarzenegger, Jason Statham a Harrison Ford pózují na tanku v rámci...
Jak dopadne hlavní festivalová soutěž, můžeme zatím jen hádat. Sázkaři (ano i na vítěze Festivalu v Cannes je možné si vsadit) v současnosti mírně favorizují filmy obou žen režisérek - Naomi Kawase a Alice Rohrwacher (kvůli Jane Campion v roli prezidentky poroty), a také životopisný snímek Mr. Turner od britského veterána Mikea Leigha. Není ale dobré podceňovat ani ruský snímek Leviathan, který teprve bude uveden, ani kanadské režiséry, kteří jsou letos v hlavní soutěži hned tři.
Umění jako lék na nespavost
Celá řada filmů z letošního programu přes své nesporné kvality potvrzuje zažitý předsudek, že projekce uměleckých filmů mohou často sloužit jako terapie pro lidi trpící poruchami spánku. V této oblasti probíhá mezi filmy v oficiálním výběru lítý boj hned na několika frontách. Z pohledu do setmělých sálů se zatím neúspěšnější v oblasti uspávání publika zdají být argentinský film Jauja od režiséra Lisandro Alonsa v sekci Un certain regard a Winter Sleep (Zimní spánek) tureckého režiséra Nuri Belge Ceylana v hlavní soutěži. Oba filmy jsou obrazově velmi silné a je na nich zřetelný jasný režijní styl, přesto jsou vyprávěny stylem, který vyžaduje čilého a odhodlaného diváka.
Z filmu Winter Sleep.
Winter Sleep například trpí pomalým rozjezdem, což ale u tohoto více než tříhodinového díla znamená, že musíte překonat slabší první hodinu, ale pak budete odměněni velmi silnými dalšími dvěma hodinami intimního vztahového dramatu, které velmi dobře ukazuje jak nám může být dnešní turecká společnost blízká. Dlouhé rozhovory mezi bývalým hercem a majitelem hotelu v odlehlé části Turecka s jeho rozvedenou sestrou a o mnoho let mladší manželkou dokáží velmi přesně odhalit problémy, které v mezilidské komunikaci a hlavně ve vztazích s našimi nejbližšími vznikají. Ceylan je schopen napsat mužské i ženské postavy s takovou přesvědčivostí a živostí, že si od novinářů v Cannes právem zasloužil velmi vysoká hodnocení. Jak se mu ale s takto nestandartně dlouhým formátem bude dařit v běžné distribuci, je nejisté.
Noční můra podle Cronenberga
Vedle filmů, které diváky příjemně ukolébávají, je na festivalu silně zastoupená i skupina snímků přinášejících obrazy, po kterých se budete bát usnout, a které vás budou ještě dlouho pronásledovat jako temná noční můra. Mezi ně se jednoznačně řadí nejnovější dílo režiséra Davida Cronenberga Maps to the Stars (Hvězdné mapy), uváděné v hlavní soutěži. Cronenberg tímto velmi stylizovaným a temným portrétem současného Hollywoodu potvrzuje, že pro něj po Cosmopolis rozhodně nepřišel čas na další divácky vstřícný film typu Východní přísliby, ale spíše na návrat k jeho snímkům z konce 90. let jako eXistenZ nebo Crash. Bohatá hollywoodská rodina pronásledovaná temným tajemstvím, hysterická stárnoucí herečka a Robert Pattison v roli šoféra/rádoby herce/scenáristy se objeví i v českých kinech, a tak budete moci jeho kvality brzy posoudit sami.
Mia Wasikowska a Julianne Moore ve filmu Maps of the Stars
Pes v hlavní roli a Depardieův penis
Zcela jiný týp noční můry přivezl do Cannes maďarský režisér Kornél Mundruczó. Jeho Fehér isten (Bílý bůh) je podobenstvím o současné kruté společnosti, jejímž nespravedlnostem se jako bůh pomsty postaví hlavní hrdina filmu - pes Hagen. Ten se v průběhu filmu na vlastní kůži naučí, jak se naše společnost chová k nepriviliegovaným vrstvám, aby v halucinogenním nádherném finále v čele dvousethlavé psí smečky oplatil obyvatelům Budapešti (a lidem obecně) jejich kruté chování i s úroky. Scéna, ve které smečka psů probíhá prázdným městem, patří rozhodně k nejsilnějším obrazům, které byly letos v Cannes k vidění. Díky tomuto filmu se také poprvé v historii festivalu dostavil na premiéru filmu hlavní herec - pes, který (s motýlkem a svojí cvičitelkou) pozdravil před projekcí plný sál. Škoda jen, že film není v hlavní soutěži, jinak bychom klidně mohli mít prvního psa - držitele ceny za hlavní mužský herecký výkon.
Z filmu Fehér isten (Bílý bůh) režiséra Kornéla Mundruczóa.
Cenu pro nejděsivější noční můru ale stejně vyhrává mimo program uvedený kontroverzní snímek Welcome to New York za extenzivní scény sexuálních orgií s Gégém (čti Žéžém, jak se ve Francii přezdívá Gerardovi Depardieu) v hlavní roli. Depardieu zjevně nemá s nahotou problém, a proto mají diváci ve filmu mnoho příležitostí si celou jeho rozložitou postavu prohlédnout ze všech úhlů. Vzhledem k chrochtavě-mručivému zvukovému projevu, kterým Depardieu doprovází svoje vystoupení v dlouhých úvodních scénách sexuálních orgií, nedoporučujeme tento film slabším povahám, ani lidem s příliš živou fantazií. Depardieu pro tisk s humorem sobě vlastním prohlásil, že se nejedná o pornografii, protože to bychom museli vidět velký penis. Gégé, i tak jsme toho viděli víc než dost!
