„Jsem přesvědčen, že trilogie je důstojným připomenutím úmrtí největšího českého reformátora,“ uvedl na setkání s novináři generální ředitel České televize Petr Dvořák. Upozornil na propracovaný scénář Kantůrkové, herecké nasazení nejen Matěje Hádka v titulní roli, zkušenou režii Svobody i hudbu Michaela Kocába, který spolupracoval například s Matějem Ruppertem a Ivou Bittovou. Koprodukční účastí francouzsko-německé stanice ARTE by mohl oslovit i diváky v celé Evropě. Ta snímek odvysílá s německým a francouzským dabingem začátkem července.
Z filmu Jan Hus.
Záměrem bylo zobrazit Husa jako člověka, jehož motivace a životní postoje budou srozumitelné v kontextu dnešní doby a pro současného diváka. „Titulní hrdina je zakořeněný v jihočeské vesnici, kam se vrací. Umí se bavit a žertovat. Je důvěřivý a má přátele, z nichž jen někteří jsou skutečně dobří. Není planý moralizátor, o každé výzvě uvažuje,“ charakterizoval ho režisér Jiří Svoboda. V dalších rolích se objeví například Milan Kňažko, Vladimír Javorský, Marika Šoposká, Michal Dlouhý a Jan Dolanský.
Natáčelo se v Anežském klášteře, na Křivoklátě či Karlštejně
Třídílná historická freska vznikla během 63 natáčecích dní za účasti dvou tisíc komparzistů. Štáb navštívil od loňského června Anežský klášter, středověký skanzen Řepora, kapli Božího těla a chrám. Sv. Barbory v Kutné Hoře, hrady Křivoklát, Lipnici nad Sázavou, Karlštejn, Zvíkov, Kost, Švihov a Točník.
  |
Bylo ušito 1500 kostýmů a vzniklo přes 1200 rekvizit včetně kopií ručně psaných dokumentů a knih. Mezi největší rekvizity se řadí vybavení sálu kostnického koncilu - amfiteátr vyřezávaných stěn a křesel, včetně tří trůnů pro císaře a kurfiřty. Rozpočet činil 45 milionů korun plus interní plnění České televize.
Tragický osud Jana Husa byl naposledy převeden na filmové plátno režisérem Otakarem Vávrou v roce 1954, kdy byl jeho výklad poplatný ideologii. Hus se tu jevil jako fanatický vůdce potlačených lidových mas a jako sociální a národní reformátor.
Spisovatelka a historička Kantůrková se odkazem Husa zabývala řadu let. Její román o něm poprvé vyšel v samizdatu. Dramatický děj je ukotven ve spletitém střetu názorů, ambicí a mocenských manipulací církevních i světských autorit - krále Václava IV., jeho bratra Zikmunda, pražského arcibiskupa Zbyňka, ambiciózních kardinálů a dvou, později dokonce tří papežů. I Zikmund je tu jiný: není to „šelma ryšavá“ škodící Čechům, ale nadaný politik, usilující o zklidnění evropských rozporů a o překonání církevní krize.
Ctižádostí scenáristky bylo popsat Husa jako živou postavu bez schematizujících příměsí. „Hus by měl zazářit ve skutečné, žádným dodatečným výkladem nezkreslené podobě. Jen tak se totiž dá pochopit smysl jeho reformátorství a význam na zlomu věků,“ řekla.
