Už jsme si na to tak nějak zvykli: filmy, které pronikavě a nápaditě vypovídají o naší zkušenosti, se točí v Rumunsku. Někdy alespoň v české koprodukci, což byl případ dvou úspěšných filmů režiséra Radu Judeho. Snímek Je mi jedno, že se zapíšeme do dějin jako barbaři zvítězil v roce 2018 na karlovarském festivalu a film Smolný pich aneb Pitomý porno vyhrál v roce 2021 na Berlinale.
Tři filmy v jednom
Nové dílo Radu Judeho Česko mezi koprodukčními zeměmi nemá (i když v něm figuruje dodávka s českým polepem), přesto je to komedie, ve které se můžeme opět spatřit stejně dobře jako Rumuni či kteříkoli jiní „noví“ členové Evropské unie. Se zmíněnými dřívějšími režisérovými snímky má film Od konce světa nic dobrého nečekejte společný nejen dlouhý název, ale hlavně nápaditý přístup, který se nespokojuje s běžným vyprávěním a nabízí divákům vrstevnatou hru.
Od konce světa nic dobrého nečekejteRumunsko, Francie, Lucembursko, Chorvatsko 2023 |
Ta zde probíhá mimo jiné v dialogu dvou filmů. Ten černobílý je zcela aktuální a s naturalistickou důsledností líčí den přepracované asistentky filmové produkce Angely (Ilinca Manolache), která tráví valnou část času vysilujícím popojížděním v autě v brutálním bukurešťském provozu. Proti úplnému vyhoření jí zřejmě pomáhá, že čas od času trousí cynické anekdoty a hlavně natáčí krátká videa, v nichž se pomocí filtru mění v ultramachistického proputinovského idiota jménem Bobita a baví tím své publikum.
Do kroniky Angelina hektického dne jsou průběžně vkládány barevné scény z filmu Angela merge mai departe (Angela jede dál) režiséra Luciana Bratu z roku 1981. Ten v dobové stylizaci líčí pracovní a citový život bukurešťské taxikářky Angely.
Jak se proměnila reálná situace vytížené ženy a jak její obraz? Jakých změn doznala za tu dobu celá společnost? Už jen prosté porovnání vozového parku je výmluvné, ale stejně fascinující je proměna filmového vyjádření. Prolnutí realit vrcholí, když se Angela z nového filmu setkává s někdejší taxikářkou Angelou v podání původní herečky Doriny Lazarové.
A jaký je smysl Angelina posouvání v kolonách? Kromě toho, že vyřizuje zamotanou osobní záležitost s nesprávně pohřbenou babičkou, navštěvuje kandidáty účinkování v korporátním videu, které si objednala rakouská firma působící v Rumunsku. Jeho tématem je bezpečnost práce – zaměstnanci, kteří utrpěli pracovní úraz, se mají obracet na své kolegy s výzvou k větší opatrnosti a používání ochranných pomůcek.
Dny evropského filmu■ Přehlídka nabídne tři desítky filmů renomovaných režisérů i soutěž debutů. ■ Hlavní část Dnů evropského filmu proběhne od 4. do 9. dubna v Praze v kinech Světozor, Edison Filmhub a v kině Přítomnost, v Brně pak v kině Art. Ostravské části festivalu bude patřit od 4. do 10. dubna Minikino. ■ Od 10. do 14. dubna nabídne festivalové filmy další desítka kin v České republice. |
Angela s kandidáty natáčí zkušební záznamy, které potom místní produkční společnost a její západní klient vyhodnotí a vyberou toho pravého. Je to příležitost k porovnání hodnot v různých částech Evropy i k pochopení, kdo velí a kdo se podřizuje.
Ostré natáčení finálního výstupu s jedním vybraným účinkujícím pak tvoří v podstatě samostatnou groteskní etudu, která se dotýká témat pravdy, umělecké integrity a důstojnosti a nenechává v tom směru velký prostor pro iluze.
Jak je u Radu Judeho rovněž zvykem, proplétá své dílo myšlenkami rozličných osobností (pro jistotu uvedených v titulcích), od Thomase Bernharda po Slavoje Žižeka. Ne každý filmař by dokázal natočit sžíravou satiru o novodobém vykořisťování podepřenou kritickým sociologicko-filozofickým názorem a vytvořit něco jiného než modelovou agitku. Zde je ovšem výsledek odzbrojujícím způsobem přirozený, lidský a hlavně zábavný. Optimismus ovšem čekat nelze.
