O Newyorčanech se říká, že se považují za střed vesmíru. O Pražanech to až tak neplatí, přesto jim bývá přisuzována arogance lidí, kteří všechno znají, všude byli a vše viděli. Je to nadsázka, ale něco na ní je.
Zrcadlo jí nastavuje festival Open House Praha. Ten až do pátku nabízí doprovodný program přednášek, diskusí a tematických procházek. A o víkendu 18.–19. května vypukne vlastní „otevírání budov zdarma“, tedy jádro celého podniku.
Je to akce pro ty, kdo chtějí poznat Prahu včetně jejích nepřístupných objektů či zákoutí. Nebo naopak právě pro ty, kteří si myslí, že v Praze už všechno znají a viděli, aby je usvědčila ze lži. Nabízí toho k návštěvě dost.
Těžko by si mohl někdo nárokovat, že všechny ty domy, budovy, kostely, kaple či sídla institucí zná. A pokud ano, tak spíše zvenčí.
Kouzlo festivalu Open House Praha spočívá právě v tom, že umožňuje vstup za běžně zavřené dveře či vrata. Je jich dost. Úplnou nabídku obsahuje web Open House Praha. Tam spatříte všechny objekty, které budou o víkendu otevřeny.
V kalendáři akcí pak najdete doprovodný program. Tyto akce jsou i placené, leč s vyšší přidanou hodnotou, třeba s účastí známých osobností. Zde se očekává větší zájem, proto se vyžaduje webová registrace. Některé jsou již vyprodané.
Tak tady pobýval Ořovský
Celý festival míří na širší publikum. Na zasvěcené, kteří si užijí prohlídky budov či interiérů nesoucích slavné podpisy. Patří k nim Josef Fuchs a Oldřich Tyl (Veletržní palác), Adolf Benš (Elektrické podniky), Josef Fanta (hlavní nádraží), Jan Gillar (Teigeho vila), Karel Hubáček (Ještěd) a další.
Open House Praha
|
Ale míří i na méně vyhraněné zájemce. Za návštěvu stojí vila bratří Čapků v odlehlém koutu Vinohrad. Je známá včetně čapkovské zahrady. Letos se připomene sto let od dokončení. Ale už dlouho je nepřístupná, takže festival tu dává jedinečnou šanci na prohlídku.
Či kaple Božího hrobu na Zderaze. Je posledním pozůstatkem kláštera křižovníků – Strážců Božího hrobu, který založil Karel IV. Dnešní podobu jí dal Santini. Běžně ji navštívit nemůžete, leží v areálu ČVUT. Ale tento víkend smíte.
Takto festival nabízí 115 objektů. Od staveb baroka, jako je Clam-Gallasův palác, přes sídla a úřadovny (Pražský hrad) až po modernu (ČSOB v Radlicích a podobně). Ale i historickou loděnici Českého Yacht-clubu v Podolí s mansardou Josefa Rösslera-Ořovského. Vybere si tu prostě každý.
I doprovodný program nabízí širokou škálu od prestižních lokalit v Židovském Městě (ty jsou již zamluvené) až po místa či připomínky přízemnějšího rázu. Pamětníci 80. let si vzpomenou na akce, které tehdy působily jako zázrak či zjevení.
Třeba na fotografickou výstavu v Plasích (díky Anně Fárové) či na Malostranské dvorky, což byla „napůl undergroundová“ prezentace mladých výtvarníků v autentických dvorech starých domů.
Na čtvrtek se chystá procházka Labyrintem malostranských dvorků, jež tu událost oživí přímo „na místě činu“. Tedy na dvorcích, které jsou dnes většinou nepřístupné.
A ještě něco. Snadno se zorientujete podle webu Mapy.cz. Jeho tvůrci dodali speciální značky do míst zpřístupněných budov. Stačí je rozkliknout.
