Čas zapnout turbořemdih. Furiosa má bizarní kouzlo i bez Šíleného Maxe

Původní série Millerových filmů s Melem Gibsonem bavila diváky na přelomu 70. a 80. let minulého století. O tři dekády později Miller svůj projekt oživil a do role hrdiny uprostřed postapokalyptického pouštního světa plného vyšinutých surovců a spektakulárně sestrojených vozidel obsadil Toma Hardyho.

Miller zůstal věrný své poetice, jejíž bizarní kouzlo ještě posílil, zároveň si nenechal ujít vývoj filmařských technologií a na novou úroveň pozvedl i příběh. Díky tomu zaznamenal film Šílený Max: Zběsilá cesta z roku 2015 skvělý úspěch.

Tržby ve výši 380 milionů dolarů víc než dvojnásobně převýšily rozpočet a snímek se může chlubit šesti Oscary – za střihovou skladbu, mix a střih zvuku, výpravu, kostýmy a masky.

Nynější pokračování přichází s poměrně velkou prodlevou devíti let a navíc s riskantním úkrokem – hlavní hrdina dosavadních dobrodružství totiž v tomto příběhu chybí.

I George Miller se totiž po svém zapojil do trendu feminizace akčních dobrodružství a hlavní postavou je tentokrát bojovnice Furiosa, kterou Max potkal v předešlém filmu a působivě ji sehrála Charlize Theronová.

Ani ta však v novém snímku neúčinkuje, neboť příběh se vrací do minulosti a představuje hrdinčin vývoj od dítěte uneseného loupeživými nájezdníky k mladé bojovnici s robotickou rukou – v této fázi ji hraje Anya Taylor-Joy, známá mimo jiné díky roli fenomenální šachistky ve filmu Dámský gambit z roku 2020.

Nápady, které se neomrzí

Pochybnosti, zda bude sága bez Maxe životaschopná, se ukázaly jako liché: nový snímek je stejně zábavná podívaná jako ten minulý. Trochu paradoxně to ale není proto, že by jeho hrdinka byla mimořádně výrazná.

Její příběh je sice (v rámci tohoto fikčního světa) důstojný, přiměřeně napínavý a zdařile předvedený, ale hlavní zdroj úspěchu leží jinde, především v celkovém brutálně groteskním charakteru maskulinního dystopického světa, který George Miller divákům s gustem předvádí.

Nápady, co všechno lze ještě provést se řvoucími mutanty monster trucků, tahačů, terénních aut, těžkých stavebních strojů a vypiplaných motocyklů režisérovi a jeho týmu zjevně nedocházejí (hitem nového dobrodružství je obranný „turbořemdih“ na zádi supertahače, ale to opravdu zdaleka není všechno).

Podobně se diváci mohou těšit na nápadité panoptikum bizarních postav pobývajících v jednotlivých znepřátelených, ale z nutnosti spolupracujících pevnostech na území zvaném Pustina – v nedobytné Citadele, v Ropanově, kde se vyrábí palivo, a v Brokovicích, kde produkují munici.

Antagonista příběhu hrdě nese jméno Dementus a ani tahle dětinská legrace se kupodivu neomrzí, zvlášť když si samolibý vůdce ke svému jménu přidává podle momentálního rozpoložení různé přívlastky jako Rudý či Temný.

Další Planeta opic: šimpanzi a spol. jsou zase na koni a testují, jestli se tentokrát obejdou (skoro) bez lidí

Ani další postavy ostatně nejsou ušetřeny jmen nesoucích montypythonovsky rozvernou stopu. Brutální, slabošský, ambiciózní a ve skutečnosti neschopný Dementus v podání Chrise Hemswortha je zároveň tragická postava s pohnutou osobní historií – únosce malé Furiosy truchlí po vlastních dětech, vykazuje stopy citu a lze jej do jisté míry považovat za oběť dějin, které jej postavily do role, v níž se stává zločincem.

Křiklavě bizarní svět Šíleného Maxe je tak působivý také proto, že dokázal absorbovat hloubku archetypálních lidských příběhů a svérázným způsobem navázat na antické či středověké vypravěčství. Díky tomu pak působí Dementus kočírující trigu složenou z nablýskaných motocyklů vlastně naprosto přirozeně...