Já myslím, že pan Ondřej Horák by měl radějí psát!

Ano, věty typu „Ostravský prozaik je totiž autorem konzistentním, kterého skrze jeho texty „poznáváme“, aniž by to znamenalo nějakou nudnou sebestřednost.“ jsou dobré. Ještě lepčejší pak ale věta: „Balabánovy povídky potvrzují, že metafora dokáže nejpřesněji vystihnout stav věcí.“ Aha. Takže jinotaj. V případě ovšem vět Ondry Horáka jako „A tak jsou v povídce Most lidé „mouchy na mucholapce jménem Ostrava“ a Hansovo (postava známá již z Možná že odcházíme) sexuální probuzení je zas vystiženo větou: „Hleděl na ni a cítil, jak se do něj dovnitř prudce a bezohledně dere něco, čeho se bojí a zároveň to chce, strašně moc.““ začínám mít dojem, že se na mne všechny ty (Horákovy) citované věty začínají upřeně čumět zpátky, a nejen to! Jedna mi dokonce zamířila hlavní na hlavu. Píše se takto: „Vánoční povídka Mléčná dráha přináší moment, který prožívá v zimě asi každý, byť většinou patrně nereflektovaně: „Pára od huby a křupnutí sněhu pod botou, to člověka vždycky potěší.““ Neodolal jsem. Odcházím.

u tebe už sněží? mě se zdá, že Ondřej Horák se recenze už konečně jednou psát naučí!:-)