Kdysi jsem měl Hutkovy písně rád (Sušilovy), jeho dnešní produkce je zoufalství samo. Naivní či servilní propaganda, urážky... Vtip, hravost i povzbuzení v jeho nenávistných songech chybí. Pokud se to ještě někomu líbí, je to jeho rozhodnutí, ale pro mě už je ztracený.

Pan Hutka je jedním z těch nešťastníů, kteří stále žijí z hrozného roku 1968. I mně zkazily ty události život. Ale je třeba jít dál. Neodpouštět. ale ani neustrnout v minulosti. Jeho písně byly vžy slabota obrněná politikou.

Za mne určitě patří panu Hutkovi , koupím a poslechnu.j

Umění to není. Ten text Ukrajina je až dětinský. Uroveň spíš propagandistická. To i ten Pavel Kohout zvaný Pavko, je proti Hutkovi umělěc s hlubokým záběrem.

Vidím, že si to budu muset poslechnout. Přestože jsem ho poslední dobou moc nemusel.