Neděle 3. března 2024, svátek má Kamil
130 let

Lidovky.cz

RECENZE: Sophie Lorenová po letech ve filmu o toleranci a lásce

Kultura

  18:00
PRAHA - Edoardo Ponti natočil film podle románu Romaina Garyho Život před sebou a jednu z hlavních postav svěřil své matce Sophii Lorenové, která se tak po letech vrátila na filmové plátno. Snímek má v pátek premiéru na Netflixu.

Rosa a Momo. Sophia Lorenová s Ibrahimem Gueye. foto: NETFLIX

Autor literární předlohy je známý pod několika pseudonymy a pod jménem Émile Ajar se stal jediným spisovatelem, který získal dvakrát Goncourtovu cenu, podruhé právě za nyní zfilmovaný román. Ten vypráví příběh židovky Rosy, která přežila holokaust a ve svém bytě se stará i o děti bez domova. Bývalá prostitutka Rosa na žádost svého přítele přijme k sobě bezprizorného senegalského chlapce Moma, který ji předtím okradl na trhu.

 Chlapec se stane vypravěčem příběhu, jehož hluboký humanismus a naděje dojímají. Z počáteční oboustranné nedůvěry vznikne silný vztah, něžné pouto a chlapec se pak o Rosu stará v závěru jejího života. Sophia Lorenová v rozhovoru pro deník La Repubblica chápe film jako naléhavou zprávu o toleranci a lásce. „Všichni máme právo být milováni a máme nárok na to, aby se naše sny proměnily ve skutečnost,“ dodává.

Scénář napsal Ponti společně s Ugem Chitim. Posteskl si, že pro něj bylo těžké román převést do scénáře, protože musel mnoho působivého obětovat: „Nakonec jsme se rozhodli příběh aktualizovat a přenést do Itálie. Museli jsme najít město, které je křižovatkou etnických skupin, mozaikou náboženství a kultur. A také je lidsky barevné, vitální. Takové město jsme našli v apulském Bari a byla to dobrá volba.“

Sophia Lorenová v této souvislosti připomněla své jižanství a rodiště Neapol. „Když se narodíte v Neapoli, na své kořeny nikdy nezapomenete. Neapol je v mém srdci, a když mám třeba zazpívat píseň, je vždycky neapolská.“ Rosa má stále na ruce vytetované číslo z koncentračního tábora a nemine den, aby nemyslela na to, co musela prožít „Na taková traumata nelze zapomenout,“ vysvětlila Lorenová a dodala, že postavy z filmů, které měly válečnou tematiku, ji vždy inspirovaly. 

Ke svému návratu ještě dodala, že námět ji opravdu chytl za srdce. „Jsem již mnoho let mimo filmový svět , potřebovala jsem si odpočinout, být v klidu a věnovat se rodině. Když mně Edoardo přinesl scénář, znovu jsem pocítila touhu postavit se před kameru, měla jsem pocit, že je to pro mě důležité, ten příběh za to stál a Rosa mi také svou lidskostí připomněla moji matku.“

Herečka se u příležitosti uvedení filmu vyjádřila ke covidové epidemii a řekla, že ji dnešní situace zarmucuje. „Dodržuji všechna nařízení, v podstatě nikam nechodím. Všichni musíme být opatrní a teď je zvlášť důležité mít pevné vztahy a rodinu,“ uvedla. Řekla také, že ji nesmírně mrzí zavřená kina a divadla. „S tím ale nemůžeme nic dělat, musíme chránit své zdraví. Ale to se jistě změní a nesmíme ztrácet naději, jak říká Rosa, když už nevěříš, že se něco krásného stane, přicházejí ty nejkrásnější věci.“