Dobrý den,

diky dekompozicím a přeexpozicím se na to nedalo ani koukat. Méně umění, u takového žánru stačí dobré řemeslo.

"aby jsme si byli jisti"

- když už ani v kulturní rubrice neumíte česky, tak si alespoň zapněte kontrolu pravopisu.

Seroš je poplatný době. Především naprosto nepochopitelným přednesem herců. Oni nemluví, oni štěkají. Ale to trvá, v české kinematografii, už nějakou dobu, že postavy jsou afektované a štěkají po osbě. Kdekoli. V práci, v hospodě, doma. Krat-ce, u-seč-ně. Nevím, který hlupák to začal, po hercích vyžadovat nebo zda se to učí na školách. Jestli byl záměr páně režiséra zvednout diváky ze židlí, tak podle ohlasů je očividné, že se mu to podařilo. Jenže po zvednutí následuje odchod od obrazovky a s tím už, jaksi, rejža nepočítal.

Kde se nedostává uměleckého citu a umu, tam nastupuje snaha šokovat. Jen škoda tématu díla, invence a umu herců a některých uměleckých spolupracujících profesí (např. zvuk, hudba a mix originálu, nikoliv TV produkce) a jejich a divákova času.

Jestl je tato nemožná kompozice uměleckým záměrem, tak už tomu pak nerozumím. http://s17.postimg.org/yub4jf0nj/V_st_i_ek.jpg

Myslím, že přesmyčka Gelnar / Langer a Lábusova přednáška o pozemních v tom dělá poměrně jasno, jen to režisér jaksi asi nemůže přiznat. Jinak je ve své roli velmi zajímavý.

"Dekompozice vychází z mého zájmu o vztah člověka a architektury. Věřím, že kompozičně se z tohoto vztahu dá vyčíst stav společnosti."

To stačí a zítra přijďte v kroji!

No a kameraman a zvukař jsou taky umělci. Pak se ovšem nemají vydávat na stezku detektivního příběhu.

Klídek. Cokoli, co běží dnes v televizi, nikoho ze židle nezvedne. Nejsilnější zápornou reakcí, která může nastat, je přepnutí programu dálkovým ovladačem. Je mi líto, pane Tauši, že musím korigovat vaše představy o dopadu vašeho ambiciózního dílka na společnost, ale navzdory všem těm dekompozicím a přeexpozicím se vůbec nic nestalo :)