Čtvrtek 13. června 2024, svátek má Antonín
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Sudetští Němci vyráběli kytary světové kvality. Někteří i po odsunu

Kultura

  5:00
Praha - Zapomenutou, ale o to zajímavější kapitolu dějin kultury a řemesla na území Čech vypráví obsáhlá česko-anglická publikace Bohemian Jazz Guitars Tribute. Jejími autory jsou kytaristé a kytaráři Tomáš Dvořák a Marek Rejhon.

Bohemian Jazz Guitars Tribute (na kytaru z jedné z dílen v Schönbachu hrál v 60. letech i Waldemar Matuška) foto: Halda

Mapováním výroby mistrovských kytar v sudetském Schönbachu/Lubech se zabývali dvacet let. „Dlouho jsme zvažovali, zda výstupem projektu má být CD s výpravným bookletem, nebo spíše výpravná publikace s CD. Rozsah materiálu, který jsme měli k dispozici, si nakonec řekl o druhou cestu,“ píší v knize, která má nakonec přes 350 stran velkého formátu s množstvím barevných fotografií.

Bohemian Jazz Guitars Tribute
Bohemian Jazz Guitars Tribute

Na kvalitě neslevili autoři ani na CD příloze. Ta obsahuje instrumentální verze osmnácti vesměs velmi známých písní od předválečných „trempíren“ přes songy Jaroslava Ježka a Semaforu k popovým hitovkách 60. let a moderním trampským písničkám bratří Ryvolů. Ti ostatně byli jedněmi z muzikantů, kteří nástroje, o nichž kniha pojednává, nejvíce proslavili.

České „džibsonky“

První zprávy o výrobě hudebních nástrojů v Schönbachu pocházejí z roku 1723, šlo o houslařskou dílnu. Od následujícího století se zde nástrojařská výroba a obchod výrazně rozmáhaly, k čemuž přispěla i tamní odborná hudební škola, jež měla samostatnou nástrojařskou větev.

Od 30. let se v katalozích schönbašských výrobců, zaměřených převážně na housle, začaly objevovat tzv. jazzové kytary neboli archtopy, vyznačující se klenutými deskami a většinou výřezy ve tvaru písmene f. Ty ve světovém měřítku nejvíce proslavila americká firma Gibson a instrumenty z Schönbachu/Lubů bývají často nazývány „české gibsonky“ (název bývá některými uživateli dodnes nesprávně čten „džibsonky“).

Schönbach byl nástrojařským centrem, které dalo vlivem historických okolností světu i dvě globálně proslulé německé značky. Pocházela odtud rodina Höfnerů, jejichž atypickou baskytaru „houslového“ tvaru proslavil Paul McCartney. A schönbašským rodákem byl také Fred Wilfer, který po odsunu založil firmu Framus, na jejíž nástroje hrála řada světových hráčů a pojmenovala se podle ní v 60. letech i kapela Michala Prokopa Framus Five.

Jeden příběh

Autoři se v knize obsáhle věnují obzvláště nástrojařské rodině Bräuerů. Zakladatel rodu Anton Bräuer si první dílnu otevřel v Schönbachu v roce 1896. Jeho pokračovatelem byl syn Alfred, klíčová postava celého „příběhu“, který výrobu usměrnil ve 30. letech k jazzovým kytarám. Válečné období znamenalo naprostý výrobní útlum, Alfred Bräuer byl navíc povolán do wehrmachtu. Návrat po válce nejprve nepřicházel v úvahu, založil si dílnu v Bavorsku. V Lubech měl ale rodinu a v roce 1947 se mu podařilo v rodišti znovu usadit.

Už nemohl pracovat „sám na sebe“, jeho výroba spadala pod družstvo, následně národní podnik Cremona; ve své staré dílně pracoval jako zaměstnanec a ve své někdejší vile musel platit nájem za byt. Přesto z jeho rukou i nadále vycházely mistrovské nástroje. Až do roku 1965, kdy Cremona Luby převedla výrobu z malých dílen do velké továrny, čímž kvalita nástrojů spadla o mnoho tříd níže. Bräuer odešel do důchodu a vystěhoval se za svým synem do Německa. A tehdy také skončila slavná éra opravdových kytarářských fachmanů z českých Sudet.

Autor:

Realita práce s dětmi: Nikdy neuhádnete, co o svém povolání říká setra Lucia
Realita práce s dětmi: Nikdy neuhádnete, co o svém povolání říká setra Lucia

Dětská sestra a laktační poradkyně Lucia Berešová se pohybuje ve zdravotnictví již 19 let. Přestože se ke studiu střední zdravotnické školy dostala...