Pro příběh stárnoucího muže, který v bezútěšném světě nedokáže najít smysl života a propadá antidepresivům, hlasovali například bývalý prezident Václav Klaus, předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, literární kritik Jiří Peňás či překladatelka Dana Hábová.
Letošní ročník ankety, v níž odpovědělo 153 respondentů z řad spisovatelů, literárních odborníků, intelektuálů, ale i politiků, vědců nebo lékařů, charakterizuje návrat prózy, která v předchozím ročníku téměř absentovala. Do první desítky se dostaly ještě tři romány. Silně jsou zastoupeny také paměti a vzpomínky, které mají v první desítce hned tři zástupce. Naopak poezie letos mezi nejčastěji zmiňovanými tituly úplně chybí.
Lidové noviny přinesly anketu Kniha roku poprvé v roce 1928. Již o rok později napsaly, že anketa, v jejímž prvním ročníku zvítězilo Mlčení plukovníka Brambla Andrého Mauroise, „měla pronikavý a trvalý účinek na směr četby nejširšího obecenstva“. Později v anketě uspěla řada knih, které dnes vnímáme jako klasiku: Marketa Lazarová Vladislava Vančury, Povětroň Karla Čapka nebo Nikola Šuhaj loupežník Ivana Olbrachta.
Anketa zanikla spolu s Lidovými novinami v roce 1952 a obnovena byla zásluhou tehdejšího vedoucího kulturní rubriky Jana Lukeše až roku 1991. Stejně jako v časech první republiky pomáhá anketa čtenářům v orientaci na nepřehledném knižním trhu.
Podrobné výsledky ankety a rozhovory s autory si můžete přečíst v sobotních LN.
