Mirka Křivánková pocházela z Brna, po folkových začátcích se tam také stala členkou první významné kapely své kariéry Ch.A.S.A., jež se v 70. letech proslavila zajímavým jazzrockovým projevem a zúčastnila se významných hudebních festivalů té doby. Zpěvaččina pověst se rychle rozkřikla po domácí scéně.
Po etapě s další brněnskou skupinou Ornis začala Mirka Křivánková spolupracovat s elitou českého jazzu a jazzrocku, něpř. skupinou Jazz Q Martina Kratochvíla, s Milanem Svobodou a jeho Pražským Big Bandem nebo Jiřím Stivínem.
S posledně jmenovaným natočila na začátku 80. let album Zrcadlení (vyd. 1984), které patří k nejprogresivnějším nahrávkám české předrevoluční scény a stojí na pomezí jazzu, volné improvizace, ambientních ploch a ohlasů minimalismu. V reedici bylo vydáno před třemi lety na značce Galén.
Po roce 1989 Mirka Křivánková vyučovala zpěv a koncertovala po celé Evropě, vzestup její mezinárodní i domácí kariéry bohužel zastavila nemoc, s níž se následně potýkala čtvrt století. Svoje poslední nahrávky pořídila na alternativní scéně: v polovině 90. let v rámci mezinárodních projektů skupiny Urfaust a amerického kytaristy Garyho Lucase Faust And Margaret a Pražská strašidla, ke spolupráci s Lucasem se ještě vrátila v roce 2004 albem Free Flying.
Jana Koubková vzpomíná na Mirku KřivánkovouMirka? Je pro mne hrozné myslet na ni v minulém čase. Takový hlasový fenomén umět pokrýt všechny hudební žánry se skvělou hravostí, nádhernými improvizacemi – v tom Mirka byla jediná v Československu. A ve světě by se též proslavila jako zpěvačky Urszula Dudziak a Flora Purim, které měla moc ráda, kdyby tomu nebránil minulý režim... Kdykoliv zpívala s Jiřím Stivínem na Vokalíze, pobrala všechny první ceny... Na chlapy do života moc štěstí neměla, ale na super muzikanty ano. Taky trochu pálila svíčku na obou koncích, čemuž se při těch prožívaných a vypjatých emocích v hudbě i v životě nedivím. A teď je mi hodně smutno. Andělský chór teď tam nahoře získal jedinečný sólový hlas. |
