Sobota 16. října 2021, svátek má Havel
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Legendy nespí na vavřínech. Čtyřka skvělých jazzových hudebníků utvořila kapelu

Kultura

  5:00
Přestože je v současné době vyloučeno koncertování, fanoušci legend českého jazzu si mohou jejich dobrou formu připomenout prostřednictvím nových alb.

Dvakrát se na nových albech objevuje jméno pianisty Emila Viklického. Je členem Prague Super Quartetu a dua s Pavlem Hrubým. foto: Stanislav Heloňa, MAFRA

Pojmenovat kapelu Prague Super Quartet může na první pohled vypadat poněkud nadneseně. Toto označení si však nedalo kvarteto samo, „přidělil“ mu je německý promotér. A vlastně oprávněně, přečteme-li si, kdo kapelu tvoří: hráč na dechové nástroje Jiří Stivín, klavírista Emil Viklický, kontrabasista František Uhlíř a bubeník Josef Vejvoda. Tedy jedni z nejzkušenějších a nejlepších jazzových hudebníků, co kdy v naší zemi žili.

Příležitostná kapela vydala u firmy Galén živé album nazvané stroze Live. Prague Super Quartet má v repertoáru výhradně jazzové standardy a lidové písně (jejich jazzovou interpretací se všichni členové kontinuálně zabývají v jiných projektech dlouhá desetiletí). Ze standardního materiálu vybírá kvarteto ty skutečně nejslavnější kousky, třeba Kosmovo Autumn Leaves, Adderleyho Work Song nebo Lover Man z repertoáru nejen Billie Holidayové.

Podání skladeb působí naprosto lehce, pánové je hrají a na jejich témata improvizují, jako by to byla nejsnadnější a nejpřirozenější věc na světě. Samozřejmě se o těchto mistrech z alba nedozvíme nic nového, tento repertoár jim koluje v krvi a mají ho takříkajíc ohraný. Nahrávka ale může posloužit jako vzorek vynikajícího jazzového mainstreamu, pevně usazeného v kořenech a tvůrčího ve smyslu improvizátorského vkladu každého účastníka.

Kompozice i improvizace

Album zcela jiného druhu ve stejné době vydal na značce Amplión také jeden ze členů Prague Super Quartetu Emil Viklický. Jmenuje se Between Us a partnerem komorní nahrávky mu je hráč na basklarinet Pavel Hrubý. Leader souboru Limbo a člen dalších často plně improvizačních sdružení má s hraním ve dvojici zkušenosti, vloni například vydal společnou nahrávku s klávesistou a elektronikem Janem Faixem Bezelstně. Pro Viklického jsou dua takřka denním chlebem, už v 70. letech takto hrával s kytaristou Lubošem Andrštem, v posledních letech mimo jiné s kontrabasisty Miroslavem Vitoušem nebo Jiřím Mrázem či trumpetistou Miroslavem Hloucalem.

Album Between Us lze tedy chápat jako jakési zúročení. Nepočítáme-li jedinou převzatou skladbu, původem countryový hit I Can’t Stop Loving You, který hraje sólově Viklický jako předěl uprostřed alba, obsahuje dva druhy skladeb, které celkem snadno rozeznáme podle autorských kreditů. Tam, kde je podepsán jeden z protagonistů, se nejspíš v základu jedná o kompozice s podstatnou částí pevně dané struktury, byť samozřejmě i zde musíme počítat s improvizovaným podílem.

A ty, které podepsal Viklický a Hrubý společně, jsou s největší pravděpodobností improvizace přímo „na místě“. Oproti kompozicím, které se od jazzu uchylují často spíše k polohám soudobé komorní hudby (k čemuž ostatně souzvuk obou nástrojů přímo vybízí), jsou právě tyto improvizace poměrně divoké a místo sofistikovaných melodií kompozic nabízejí energii, přesnou hru s časem a brilantní reakce jednoho hudebníka na druhého.

Inovovaná fúze

„Úplně první, kdo mě ovlivnil mimo Plzeň, byl Franta Kop. On se mě počátkem 90. let ujal, respektive byl pro, abych k němu soukromě jezdil do Prahy,“ řekl vloni v březnu v Českém rozhlase Pavel Hrubý. Právě tento jeho učitel vydal nové album News of the Past, také na labelu Amplión. František Kop Quartet je jednou z typických českých jazzových all stars kapel. Leadera s dechovými nástroji, zejména tenorsaxofonem, doplňuje klavírista i hráč na elektrické klávesové nástroje Petr Malásek, baskytarista Martin Lehký a bubeník Pavel „Bady“ Zbořil.

Album News of the Past, tedy Zprávy z minulosti, je nazváno přesně. Zjevně vychází z fúze sedmdesátých let (u nás se této hudbě ne úplně šťastně říkalo jazzrock). Ukazuje se totiž, že tato hudba, jednu dobu opomíjená, ba zatracovaná, je stále životná a vracejí se k ní i muzikanti, kteří její slávu aktivně nezažili, což je jak případ Františka Kopa a jeho spoluhráčů, ale i hudebníků ještě o dost mladších.

O tom, že je možné podněty fúze rozvíjet po všech stránkách, svědčí jak skladatelská úroveň (Kop i Malásek jsou samozřejmě autoři velmi silných hudebních témat, to není nic nového), zajímavá aranžmá, v nichž není výjimka, kdy Kop sám natáčí na několik dechů party celé sekce, a v neposlední řadě i zvukové detaily, třeba barvy syntezátorů, připomínající DJský scratching v úvodní skladbě Mali.

Autor:

KOMENTÁŘ Jindřicha Forejta: Jak prezident mohl z ARO jmenovat šéfa soudu

Premium Proč mohl prezident republiky v úterý 12. října bez komplikací jmenovat předsedu Krajského soudu v Brně, i když řadové...

Manželé v sukních. Gender Blender boří stereotypy v oblékání

Premium Oblékají se podle vlastních pravidel a svými outfity boří společenské konvence. Manželský pár Michaela a Vlastimil...

Jak se rodí sebevražda. Psychiatr Höschl nejen o schizofrenii a depresi

Premium Jak velká musí být síla, která člověka dožene k tomu, že si sám dobrovolně vezme život? Jaké jsou poslední myšlenky...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Mohlo by vás zajímat