Neděle 26. března 2023, svátek má Emanuel
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Pohled Zdeňka Lukeše

Od skokanských můstků po muzea. Oslo nabízí výjimečnou současnou architekturu

Holmenkollen. Ke svatyni světového lyžování jezdí z centra Osla nejkrásnější světová linka metra. foto: Petr Čermák, MF DNES

Doporučujeme
Po dvou zastávkách v nové čtvrti hlavního norského města ještě v Oslu zůstaneme. Tentokrát se podíváme na současnou moderní architekturu, kterou je toto okouzlující město naplněno.
  5:00

Ráj čtenářů v moderním hávu. Deichmanova knihovna je novou kulturní dominantou Osla

V předchozích dílech našeho seriálu o současné architektuře Osla jsme si již představili nové Munchovo muzeum a Deichmanovu knihovnu, tedy dvě nepřehlédnutelné dominanty u Osloského zálivu. Dnes se podíváme ještě na několik dalších staveb z nedávné doby, které rovněž patří do ranku moderní architektury norské metropole.

Nejprve se vypravíme do Holmenkollen, proslulého lyžařského střediska na severozápadním okraji hlavního města Norského království. Na svahu nad městem se nachází areál zimních sportů, jehož hlavní a nepřehlédnutelnou dominantou je již od roku 1892 slavný můstek, který hostil skokanské soutěže zimní olympiády v roce 1952 a několika mistrovství světa v klasickém lyžování, naposledy před deseti lety.

Nový můstek

To už ale samozřejmě nebyl ten původní dřevěný. Ten stávající K120 byl dokončen v roce 2010 podle vítězného soutěžního návrhu architekta Juliena de Smedta. Má ocelovou konstrukci a tvar elegantní křivky. Je to vlastně takové obří koryto, protože bylo třeba eliminovat vliv bočního větru, který způsobuje velké problémy třeba skokanům na harrachovském mamutím můstku.

Stavba je velkou atrakcí metropole, oblíbený je zejména trekking na schodišti podél lyžařské stopy, což, jak jsem sám měl možnost vidět, provozují Norové na osvětlené dominantě i pozdě večer. Není třeba připomínat, že z kopce máte celé Oslo jako na dlani.

Piano v Oslu. Slavný italský architekt Renzo Piano navrhl na břehu osloského...
Nový skokanský můstek v Holmenkollen

Autor můstku Julien de Smedt (* 1975) je Belgičan. Byl žákem a spolupracovníkem Rema Koolhaase, později založil ateliér PLOT se známým dánským architektem Bjarkem Ingelsem a nyní vede vlastní studio JDS. K jeho nejznámějším realizacím patří vedle skokanského můstku v Oslu ještě třeba obytný komplex VM v Kodani nebo psychiatrická léčebna v Helsingoru; dnes ovšem tento architekt staví po celém světě.

Další výraznou stavbou v Oslu je muzeum moderního umění Astrup Fearnley. Bylo postaveno v roce 2013 dle projektu světoznámého italského architekta Renza Piana (* 1937, autora mj. Centre Pompidou v Paříži, budov New York Times Building a New Whitney muzea na Manhattanu, mrakodrapu Shard v Londýně ad.) v Tjuvholmenu na břehu Osloského zálivu, asi dva kilometry od Opery. Astrup Fearnley stojí na soustavě ostrůvků spojených mostky a jeho neobvyklý tvar střechy evokuje převrácenou loď. Okolí pak zdobí park s plastikami významných umělců.

Muzeum se soustředí především na díla současných výtvarníků, jako jsou Damien Hirst, Sigmar Polke, Cindy Shermanová, Bruce Nauman, Gerhard Richter nebo Jeff Koons, jehož popartovou plastiku Michaela Jacksona s jeho oblíbeným šimpanzem Bubblesem muzeum zakoupilo za pět milionů dolarů. Zakladatelské rodiny lodních magnátů Astrupů a Fearnleyů kdysi založily nadace, a tak vznikla dnes už světoznámá sbírka.

Národní muzeum

Nedaleko odtud v městské části Aker Brygge, opět na pobřeží zálivu, byla v letošním roce dokončena rozlehlá budova Národního muzea umění a architektury. Nachází se hned za malebným domem někdejšího nádraží v historizujícím stylu, kde dnes sídlí nadace, jež každoročně uděluje Nobelovu cenu míru. 

Snad proto zvolil vítěz soutěže, německý ateliér Kleihues + Kleihues, střízlivou formu nízkého horizontálního kubusu s fasádou z šedého kamene. Stavba je to ovšem uvnitř velkolepá, s rozlehlými výstavními sály, které – jak jsme mohli vidět během prohlídky – se postupně zaplňují exponáty (muzeum se pro veřejnost otevře v červnu 2022). Výrazným barevným akcentem je vnitřní stěna s geometrickou kompozicí amerického výtvarníka Franka Stelly. Celek však přece jen působí dost odtažitě.

Poslední zastávka

Konečně je třeba zmínit soustavu deskových domů ve čtvrti Bjorvika, zvanou BarCode (jejich štíhlá boční průčelí se zrcadlila ve vodě zálivu a pozorovateli připomínala čárkový kód; tento efekt už ale nefunguje, protože směrem k Opeře mezitím přibyly další stavby). Soustava administrativ a obytných budov mezi Centrálním nádražím a zálivem je propojena systémem důmyslných pasáží a zdobí ji četná výtvarná díla v úzkých koridorech mezi jednotlivými stavbami. Opět se jedná o výsledek mezinárodní soutěže z roku 2003, kterou vyhrálo legendární nizozemské architektonické studio MVRDV a atelier Dark Architects, k nimž se připojila studia a-lab a Snohetta.

Příště se s norskou metropolí rozloučíme návštěvou poněkud staršího objektu – proslulou výletní restaurací Ekeberg z třicátých let minulého století, jakousi obdobou Barrandovských teras v Praze.

Mohlo by vás zajímat